Koronavirus je podle vědců spojený s vyšším rizikem předčasného porodu i dalších těhotenských komplikací

Nastávající matky, které onemocní covidem-19, mají větší riziko zdravotních komplikací. Poukázaly na to závěry jedné z prvních velkých studií svého druhu, které zveřejnil žurnál JAMA Pediatrics. Infikované těhotné jsou podle ní ohroženější například předčasným porodem nebo vysokým krevním tlakem.

Od začátku pandemie se stále častěji objevují náznaky, že koronavirus může mít negativní dopady na průběh těhotenství. Dosavadní studie ale často zahrnovaly příliš málo účastnic nebo se například spoléhaly zejména na zdravotní záznamy, které jim poskytly samy nastávající matky.

Nové důkazy v tomto ohledu přináší jeden z prvních velkých výzkumů. Vědci do něj zahrnuli více než 2100 nastávajících matek, které od března do října loňského roku dostávaly péči v nemocnicích v 18 zemích světa, od Ruska až po Brazílii. 

Aby měli dostatečně početnou kontrolní skupinu, na každou účastnici s covidem připadly dvě „zdravé“ ženy v obdobném stádiu těhotenství a stejné nemocnici. Celkem tak vědci sledovali 706  žen s koronavirem a 1424 bez něj. 

Větší riziko předčasného porodu i úmrtí

Mezi oběma skupinami zjistil tým výrazné rozdíly. Ženy s covidem měly o 76 procent větší nebezpečí preeklampsie – onemocnění, které se pojí s činností placenty, způsobuje nedostatečné prokrvení a okysličení plodu a projevuje se vysokým krevním tlakem.

Měly také třikrát vyšší riziko závažné infekce a pětinásobně větší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče. Během studie navíc zemřelo celkem jedenáct žen s koronavirem, kdežto v neinfikované skupině zemřela jedna účastnice. 

U žen s covidem také mnohem častěji docházelo k předčasnému porodu. U dětí infikovaných matek se tak častěji objevily novorozenecké komplikace, jako jsou nezralé plíce nebo poškození mozku. 

Závěry dále ukázaly, že třináct procent narozených dětí mělo pozitivní test na koronavirus. S vyšším rizikem přenosu pak byl spojen porod císařským řezem. Kojení, zdá se, nemoc nepřenáší, což je podle vědců dobrou zprávou.

„Je to skvělá studie,“ domnívá se Nathalie Augerová z University of Montreal, která se jí neúčastnila. „Sledovali ženy během těhotenství, což je opravdu skvělý design. Pomohli tak potvrdit předchozí výzkumy, které je mnohem snazší kritizovat,“ dodala.

Riziková skupina

Podle jednoho z autorů práce Arise Papageorghiouse z Oxfordské univerzity výsledky podtrhují potřebu zahrnout těhotné ženy do skupin s přednostním nárokem na očkování. Důležité je také podle něj zajistit, aby nastávající matky nepřišly do styku s nemocnými. „Věříme, že samotné těhotenství řadí ženy do rizikové skupiny,“ uvedl.  

Vzhledem k tomu, že schválené vakcíny nebyly testované na nastávajících matkách, mnohé zdravotní úřady ve světě váhají zmíněnou skupinu v tomto ohledu upřednostnit. První studie ale nenaznačují, že by vakcinace těhotných s sebou nesla zjevná nebezpečí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 2 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 3 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 4 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
před 20 hhodinami

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025

Vědci vytvořili plně funkční protézu penisu. Zatím pro králíky a prasata

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.
11. 3. 2025
Načítání...