Kočky zabijí v jednom městě 27 milionů zvířat ročně. Jejich lovecké schopnosti vědci podceňovali

První velká africká studie zkoumala, kolik zvířat tam zabijí volně žijící domácí kočky. Podle výzkumu je to výrazně více, než naznačovaly odhady – až osmdesát procent kořisti totiž nedonesou domů. Jen v Kapském městě ročně připraví o život asi 27 milionů zvířat, nejčastěji plazů.

Kočky domácí jsou jedním z nejhorších škůdců v ekosystémech na celém světě. Jejich role byla dobře popsána zajména ve Spojených státech a v Austrálii, ale zatím měli vědci jen minimum informací o tom, jak škodí přírodě v Africe.

Kamery a data

Autoři výzkumu zkombinovali pro svou práci několik cest. Jednak srovnali údaje o množství kořisti, kterou kočky nosí svým majitelům domů, ze tří různých vědeckých prací. Pak ještě dali tato data do kontextu se záznamy ze speciálních kamer, které byly připevněné na obojky šelem žijících v Kapském městě.

Zatím se totiž pracovalo jen s množstvím zvířat, které kočky donesou mrtvé domů – ale to se může značně lišit od reálného množství zabité kořisti, předpokládali biologové.


A měli pravdu. Ukázalo se totiž, že jen 18 procent ulovené kořisti donesou domů. A to znamená, že uloví 5,56krát více zvířat, než naznačovaly starší výzkumy.

Většinou loví venku v noci; největší podíl na jejich kořisti tvoří plazi – je to asi polovina všech obratlovců, které zabijí. Zajímavé ale je, že plazi tvoří jen 17 procent toho, co kočky donesou domů. Savci tvoří 24 procent kořisti, ale 54 procent z mrtvolek donesených lidem.

Autoři práce také vyvrací představu, že kočky jsou vlastně užitečné, protože stejně určitě loví hlavně nepůvodní zvířata a tím vlastně přírodě pomáhají. Opak je pravdou: jen šest procent jejich potravy jsou nepůvodní druhy, drtivá většina kořisti jsou původní organismy.

Vědci spočítali, že průměrná kočka v Kapském městě zabije ročně asi 90 zvířat. Protože zde žije asi 300 tisíc domácích koček, které chodí ven, odhaduje se, že za rok připraví o život asi 27,5 milionů tvorů. Protože na hranici města leží důležitá chráněná oblast, vyzývají vědci k opatrnosti – ochrana přírody by měla přisuzovat vlivu koček větší dopad.

Kočky ničitelky

Vliv koček domácích na vymírání živočišných druhů je mnohem větší, než si většina lidí představuje. Podle studie z roku 2016 jsou přímo zodpovědné za vyhynutí 26 procent ptáků, savců a plazů uvedených na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. A přispěly k ohrožení dalších 25 procent.

Hlavní dopad koček se projevuje na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela v omezených ekosystémech, mnohdy nepřipravených na tak univerzální lovce. Ostrovní nelétaví ptáci, drobní hlodavci, ale i větší plazi nejsou vybavení žádnou ochranou, která by jim proti těmto predátorům mohla pomoci.

Miliardy mrtvých zvířat

Ani na kontinentech ale nejsou zvířata před kočkami ochráněna. Údaje ze Spojených států amerických říkají, že ročně zde kočky zabijí asi 1,4-3,7 miliard ptáků a 6,9-20,7 miliard savců. V Austrálii stejný predátor zahubí ročně asi 460 milionů zvířat původních druhů ročně.

Celkový dopad koček domácích se popisuje hůř. Před deseti lety jich na Zemi žilo asi 600 milionů, ale vzhledem k růstu lidské populace a rozsáhlejší urbanizaci jich od té doby určitě přibylo – jen chybí aktuální data.

Problém spočívá v tom, že za normálních okolností je počet predátorů na jednu oblast značně omezený, ale u koček to může být průměrně 300-400 zvířat na kilometr čtvereční – v hustých aglomeracích dokonce až 1500. Pro srovnání, jak je tomu u jiných menších kočkovitých šelem: karakalů bývá asi 0,47 na kilometr čtvereční, koček plavých kolem 0,25 na kilometr čtvereční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...