Tým výzkumníků z několika amerických vědeckých institucí pomocí nejnovějšího klimatického modelu zkoumal, jak by dopadla jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem. Výsledkem by podle nich byla nukleární zima trvající asi deset let, která by měla ničivé dopady. Výsledek vyšel v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres.
Všechny scénáře klimatických dopadů jaderné války mezi USA a Ruskem jsou poměrně staré, ten nejnovější pochází z roku 2007. Klimatologie a meteorologie se ale díky zkoumání klimatických změn posunuly za posledních několik let výrazně vpřed. Američtí experti proto využili nejnovější modely pro předpověď vývoje po velkém jaderném konfliktu.
Potvrdili přitom starší výsledky: důsledkem války, v níž by velmoci proti protivníkovi použily významné množství atomových zbraní, by byla takzvaná nukleární zima. Následkem explozí by se totiž do atmosféry Země uvolnilo obrovské množství popela, kouře a dalších drobných částic ve formě aerosolu.
Ty by bránily normálnímu průchodu slunečního světla – planeta by se ocitla pod obřím temným mrakem. Teplo obsažené ve slunečním světle by se od něj odráželo zpět do kosmu, což by vedlo k výraznému ochlazování planety.
„Nukleární zima je potenciální víceleté období ochlazování klimatu, k němuž může dojít po detonacích určitého množství atomových zbraní. Jaderná válka by spálila rozsáhlá území lesů, polí i uskladněného fosilního paliva, ale také měst a průmyslových center. Tyto ohně by do atmosféry vrhly hustou vrstvu kouře, který by drasticky omezil sluneční světlo dopadající na Zemi,“ popisují vědci tento scénář.
Exploze dostatečně velkého množství atomových zbraní by také intenzivně poškodila ozonovou vrstvu, která by už nebyla schopná blokovat na Zemi dopadající ultrafialové záření. Snížilo by se také množství srážek, což by mělo další negativní dopad na produkci potravin.
Temný scénář
Vědci v novém výzkumu pracovali s tím nejhorším možným scénářem, v němž by proti sobě obě země odpálily celý svůj jaderný arzenál. V modelu se tedy počítalo s tím, že by všechny bomby a rakety skončily buď na území Ruska, nebo USA.
V řadě ohledů jsou staré i nové výsledky podobné: oba předvídají pokles globálních teplot o přibližně deset stupňů Celsia – asi na dobu deseti let, pak by se vracely k dnešnímu normálu. V prvních měsících po válce by také došlo ke globálnímu poklesu srážek o třetinu.
Nový model upřesnil způsob, jak by se kouř z nejhůře postižené severní polokoule šířil na tu jižní, která by byla nakonec postižená podobně intenzivně. Naopak popisuje nižší dopad na monzunovou sezonu a klimatický jev El Niño než starší modely.
Vědci se nyní nevěnovali předpovědím, jak by dopadlo v případě takového konfliktu lidstvo. Starší teoretické modely předvídaly, že by došlo k úplnému vyhynutí celého lidského druhu, ale novější teorie naznačují, že by to tak nedopadlo. Množství sazí, které by se uvolnilo při jaderném konfliktu do atmosféry, by totiž zřejmě bylo výrazně nižší než to, jež se do atmosféry dostalo při dopadu asteroidu, který dokázal zničit dinosaury – ale ne vyhladit veškerý život na Zemi.
