Kdo odpálí víc než 100 atomových bomb, způsobí nukleární zimu, varuje výzkum

Vědci varují před množstvím jaderných raket a bomb, které mají velmoci ve svých arzenálech. Kdyby některý ze států z atomového klubu použil na nepřítele více než 100 atomových zbraní, způsobil by nukleární zimu, která by zabíjela i jeho obyvatele.

V současné době je na Zemi asi 15 000 jaderných hlavic. Toto množství bohatě dostačuje k úplnému vyhlazení lidstva a téměř absolutnímu zničení veškerého života na planetě. Donald Trump po schůzce s Kim Čong-unem prohlásil, že hrozba jaderné války je zažehnaná, přesto je rizikových míst na Zemi ještě dostatek.

Pro vědce a generály (i pro všechny obyvatele planety) je proto podstatnou otázkou, kolik jaderných zbraní by velmoci v případě nějakého takového konfliktu použily, aby se jim to ještě vyplatilo a nezničily současně i vlastní stát.

Různé hypotetické scénáře vědci experti z Michiganského technologického institutu a Státní univerzity v Tennesese představili v obsáhlém článku, který vyšel v renomovaném časopise Safety. Dospěli k tomu, že z hlediska globální bezpečnosti by žádný stát neměl vlastnit arzenál s více než stovkou jaderných hlavic.

Hranice smrti

Autory studie zajímalo, kolik jaderných střel může stát odpálit, aniž by tím vyvolal takové dopady, které by mu způsobily závažné škody environmentální, socioekonomické i zemědělské. A to i v případě, že by nepřítel vůbec nestihl zareagovat odvetou vlastními jadernými zbraněmi.

Vědci dospěli k tomu, že bezpečná hranice se pohybuje kolem 100 bomb/raket – to ještě nevyvolá tak velké globální dopady, aby to způsobilo katastrofální důsledky. Velmoci mají těchto zbraní tisíce: USA asi 6550, Rusko 7010, ostatní státy stovky dalších. Autoři práce doporučují, aby se toto množství snížilo právě na 100 kusů zbraní – je to dostatek, aby to způsobilo jakémukoliv nepříteli likvidační škody, ale přitom to ještě nepovede ke globální katastrofě.

Autoři sami přiznávají, že neočekávají, že by politiky a vojáky přesvědčili; znamenalo by to totiž snížení počtu jaderných zbraní asi o 94 procent. Pro velmoci však mají logický argument: „Pro žádnou ze sedmi jaderných velmocí není racionální udržovat zásoby více než 100 (jaderných) zbraní, protože by to mohlo mít potenciálně dopad na jejich vlastní občany.“

V rozhovoru pro server Gizmodo autoři práce uvádějí, že je jejich studie unikátní: „Studie, které sledovaly scénáře jaderné zimy, se zatím koncentrovaly na konflikt Ruska a Spojených států a ptaly se na otázku, jestli by lidstvo takový konflikt přežilo. Studie menších regionálních konfliktů se zase soustředily na environmentální efekty. Tato práce je první, která se dívá na jednostranné jaderné konflikty a jejich dopady – zejména na zásobování jídlem na straně útočníka.“

Vědce zajímaly jen ideální a „nejlepší“ scénáře. Tím myslí takové války, kde útočník použije jaderné zbraně, ale neutrpí odvetou, teroristickými útoky, občanskými protesty ani žádnými dalšími komplikacemi. Autoři chtěli vědět, jak na útočníka dopadnou ostatní efekty jaderných explozí – tedy především silná změna způsobená takzvanou jadernou zimou.

Zastíněné slunce a jaderná zima

Nukleární nebo jaderná zima je zatím jen hypotetická situace, kdy v důsledku jaderných výbuchů dojde k silným klimatickým změnám. Jedná se o podobný scénář jako třeba při dopadu většího asteroidu nebo extrémně silné sopečné erupci. V důsledku těchto tří událostí se může do vzduchu dostat tolik popela, kouře a prachu, že to zastíní sluneční světlo. Na Zemi se to projeví poklesem teplot, nedostatkem světla pro fotosyntézu a následně i změnou klimatu.

3 minuty
Před 72 lety byla na Nagasaki svržena atomová bomba
Zdroj: ČT24

Vědci v nové studii popisují její příčiny takto: „Nukleární zima je potenciální víceleté období ochlazování klimatu, k němuž může dojít po detonacích určitého množství atomových zbraní. Jaderná válka by spálila rozsáhlá území lesů, polí i uskladněného fosilního paliva, ale také měst a průmyslových center. Tyto ohně by do atmosféry vrhly hustou vrstvu kouře, který by drasticky omezil sluneční světlo dopadající na Zemi.“

Exploze dostatečně velkého množství atomových zbraní by také intenzivně poškodila ozonovou vrstvu, která by už nebyla schopná blokovat na Zemi dopadající ultrafialové záření. Snížilo by se také množství srážek, což by mělo další negativní dopad na produkci potravin.

Tři scénáře jaderné války

Autoři práce vytvořili tři scénáře, v nichž jeden útočník použije různé množství atomových zbraní na jeden nepřátelský stát. Jednalo se 100, 1000 a 7000 jaderných hlavic se silou patnácti kilotun – tedy poměrně slabé bomby odpovídající těm, které byly svržené na Hirošimu a Nagasaki. Spočítali pak, kolik by toho tyto zbraně spálily a kolik látek by to uvolnilo do atmosféry. Potom výsledná čísla využili pro klimatické modely, které byly schopné předpovědět, jaký by byl dopad na zemědělství, a tedy zásobování potravinami.

Příklad: Kdyby Spojené státy svrhly 100 takto silných pum/raket na hustě obydlená čínská města, jen samotná exploze by usmrtila nejméně třicet milionů lidí. Důsledkem by byla nikoliv celoplanetární nukleární zima, ale něco, co experti označují jako „nukleární podzim“ – tedy nižší snížení teplot i úrody. V Číně by to vedlo k masivnímu hladomoru, ale obyvatelstva USA by se to v podstatě nijak nedotklo. Naopak pokud by došlo ke svržení 1000 atomových pum na stejný cíl, na důsledky by zemřelo přes 140 000 Američanů a v případě 7000 bomb by umřelo dokonce pět milionů obyvatel USA.

Smrtící důsledky

Autory práce překvapilo, jak silné byly dopady jaderného útočníka – přestože v scénářích nedošlo k odvetě ani obraně. Počet mrtvých Američanů z použití vlastních pum byl obrovský – mnohem horší než všechny teroristické útoky dohromady.

Vědci přitom přiznávají, že jejich analýza je ještě příliš optimistická; například předpokládá, že by docházelo ke spravedlivému a organizovanému rozdělování potravin. V reálném životě by se to ale nejspíš nestalo – americké rodiny by se něčemu takovému nejspíš bránily. Vědci pro Gizmodo dodávají: „Není prostě racionální investovat miliardy do zbraní, které, i kdyby byly použité proti nepříteli, destabilizovaly by naši vlastní zemi.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 11 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 13 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...