Napjaté vztahy mezi Moskvou a Západem vyvolávají vzpomínky na období studené války. V září 1983 byl svět pouhé minuty od jaderné apokalypsy. Tehdy ji odvrátil jediný člověk - důstojník systému včasné výstrahy před jaderným útokem Stanislav Petrov. Za hrdinu se ale nepovažuje. Říká, že jen dělal svou práci.
Skromného seniora by málokdo tipoval na zachránce stovek milionů životů. „O žádné hrdinství nešlo, naopak, byla to čirá hrůza,“ vzpomíná 77letý Petrov, který v osmdesátých letech držel prst na pomyslném červeném tlačítku.
Kdyby systém včasného varování Oko zaznamenal odpálení amerických jaderných raket na Sovětský svaz, měl spustit odvetu, jež by skončila totálním zničením obou stran. Nepřátelství mezi velmocemi tehdy gradovalo. Americký prezident Ronald Reagan nazval Sovětský svaz říší zla. Sověti jen o tři týdny dřív sestřelili boeing jihokorejských aerolinek s 269 lidmi, který považovali za špionážní letoun.
Šestadvacátého září 1983 se na tajné radarové základně u Moskvy skutečně rozezněl alarm. „Podali jsme hlášení a najednou třetí, čtvrtá, pátá. Jedna za druhou, pět raket,“ vzpomíná Petrov, který musel rozhodnout, zda odpálí stovky jaderných hlavic.
„Analyzoval jsem data z počítače. Sbíhaly se u mě všechny informace a já jsem musel rozhodnout, jestli se nejedná o falešný poplach. Navíc jsem musel informovat vedení armády v Moskvě. V předpisech se nepsalo, kdy přesně mám útok hlásit, ale věděl jsem, že mi nezbývá mnoho času, jen pár minut. Trvalo by méně než půl hodiny, než by raketa dorazila na naše území. A já musel velení nechat dostatek času k odvetnému útoku,“ vzpomíná Petrov na noc z 25. na 26. září.
Petrov se rozhodoval „nekonečných“ osmnáct minut
Na monitoru se satelitními snímky se ovšem neobjevila žádná raketa putující k sovětskému území. Petrov začal pochybovat - po osmnácti nejtěžších minutách ve svém životě vyhodnotil, že šlo o falešný poplach. Později se ukázalo, že družice zmátly sluneční paprsky odražené od vysoké oblačnosti.
„Mohla za to zvláštní konstelace Slunce a satelitů. Paprsky se od zemského povrchu odrazily tak nešťastně, že to vypadalo jako start jaderné rakety. A bohužel se to stalo zrovna v místech, kde stojí americká vojenská základna,“ uvedl Petrov.
V osmdesátých letech byly všechny informace o incidentu tajné. Petrov tak o něm nesměl říct ani vlastní ženě. Trvalo 23 let, než se dočkal prvního mezinárodního ocenění od OSN. V roce 2014 pak vznikl dokumentární film Člověk, který zachránil svět.
Paralela, kterou nelze nevnímat
Washington a Moskva se za studené války častovaly ostrými slovy, které se do značné míry podobaly těm současným. „Ruská armáda pomáhá Asadovu režimu ve zničujícím obléhání Aleppa a dalším zabíjení nevinných lidí,“ tvrdí mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby.
Moskva si tato slova přeložila jako americkou přípravu na úder proti syrské armádě, kterou Rusko podporuje. „Doporučil bych kolegům ve Washingtonu, aby pečlivě zvážili možné důsledky těchto plánů,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
