Počet jaderných hlavic ve světě se loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Takové závěry uvádí zpráva, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Jaderných zbraní loni ubylo. Jejich význam ale roste, uvádí ústav pro výzkum míru
Podle odhadu SIPRI měly začátkem letošního roku USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea 13 865 kusů jaderných zbraní. To je o 600 méně než loni. Zároveň však tyto země svůj arzenál modernizují a v případě Číny, Indie a Pákistánu jeho velikost roste.
„Ve světě je méně jaderných zbraní, ale jsou novější,“ řekl ředitel programu kontroly jaderných zbraní v SIPRI Shannon Kile.
Nejzásadněji jaderný arzenál redukují USA a Rusko
Nejzásadnější snižování jaderného arzenálu připadá na USA a Rusko, tedy držitele 90 procent atomových zbraní. Tyto země tak plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START III) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války. Platnost této úmluvy ale v roce 2021 vyprší a podle Kilea se v době velkého napětí mezi oběma jadernými velmocemi nevede „žádná vážná diskuse o jejím prodloužení“.
Bez nové smlouvy „nebude žádný omezující nástroj, například pro posílání zbraní do vesmíru,“ řekl začátkem června ruský prezident Vladimir Putin. Sdělil také, že „nad hlavou každého z nás budou jaderné zbraně“. „Nyní s námi nikdo nevyjednává,“ dodal.
Znepokojení nad tím, že se nevedou žádná jednání, vyjadřují také američtí demokraté. Dopis osmi členů Kongresu ze začátku června nabádá neudělat „velkou chybu ve strategické stabilitě a bezpečnosti“, protože jestliže smlouva vyprší, „bude Rusko schopno rychle svůj jaderný arzenál navýšit, čímž přinutí k témuž zbytečnému a nákladnému jednání i USA“.
Podle svazu Arm Control Association mají USA 6550 a Rusko 6850 jaderných hlavic. „Za současné situace není nejmenší šance dospět k jakékoli nové dohodě,“ myslí si Alexandr Chramčichin z ruského institutu politických a vojenských studií.
Příští rok uplyne 50 let od uplatňování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), považované za základní kámen světového pořádku v nukleárním vojenství. Počet atomových bomb byl na vrcholu v osmdesátých letech, kdy jich bylo na 70 tisíc, a od té doby se jejich počet radikálně snížil.
Rostoucí význam jaderných zbraní
Kile ale upozornil na několik znepokojujících faktorů. Patří k nim hromadění jaderných zbraní na obou stranách indicko-pákistánské hranice, což zvyšuje nebezpečí, že se konflikt vedený konvenčními zbraněmi bude nakonec řešit zbraněmi jadernými. Dále se nukleárním zbraním obecně podle SIPRI přikládá stále větší význam.
Platí to zejména pro USA, které této výzbroji připisují stále větší roli při vojenských operacích a také v diskusi o národní bezpečnosti. „Vzdalujeme se od toho, kde jsme byli před pěti lety, kdy byly jaderné zbraně odsunuty na okraj na celém světě,“ řekl Kile. Celosvětová snaha o odzbrojení podle něj utrpěla také letošním vypovězením smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany USA i Ruska.
