Jaderných zbraní loni ubylo. Jejich význam ale roste, uvádí ústav pro výzkum míru

Počet jaderných hlavic ve světě se loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Takové závěry uvádí zpráva, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Podle odhadu SIPRI měly začátkem letošního roku USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea 13 865 kusů jaderných zbraní. To je o 600 méně než loni. Zároveň však tyto země svůj arzenál modernizují a v případě Číny, Indie a Pákistánu jeho velikost roste.

„Ve světě je méně jaderných zbraní, ale jsou novější,“ řekl ředitel programu kontroly jaderných zbraní v SIPRI Shannon Kile.

Nejzásadněji jaderný arzenál redukují USA a Rusko

Nejzásadnější snižování jaderného arzenálu připadá na USA a Rusko, tedy držitele 90 procent atomových zbraní. Tyto země tak plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START III) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války. Platnost této úmluvy ale v roce 2021 vyprší a podle Kilea se v době velkého napětí mezi oběma jadernými velmocemi nevede „žádná vážná diskuse o jejím prodloužení“.

Bez nové smlouvy „nebude žádný omezující nástroj, například pro posílání zbraní do vesmíru,“ řekl začátkem června ruský prezident Vladimir Putin. Sdělil také, že „nad hlavou každého z nás budou jaderné zbraně“. „Nyní s námi nikdo nevyjednává,“ dodal.

Znepokojení nad tím, že se nevedou žádná jednání, vyjadřují také američtí demokraté. Dopis osmi členů Kongresu ze začátku června nabádá neudělat „velkou chybu ve strategické stabilitě a bezpečnosti“, protože jestliže smlouva vyprší, „bude Rusko schopno rychle svůj jaderný arzenál navýšit, čímž přinutí k témuž zbytečnému a nákladnému jednání i USA“.

Podle svazu Arm Control Association mají USA 6550 a Rusko 6850 jaderných hlavic. „Za současné situace není nejmenší šance dospět k jakékoli nové dohodě,“ myslí si Alexandr Chramčichin z ruského institutu politických a vojenských studií.

Příští rok uplyne 50 let od uplatňování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), považované za základní kámen světového pořádku v nukleárním vojenství. Počet atomových bomb byl na vrcholu v osmdesátých letech, kdy jich bylo na 70 tisíc, a od té doby se jejich počet radikálně snížil.

Rostoucí význam jaderných zbraní

Kile ale upozornil na několik znepokojujících faktorů. Patří k nim hromadění jaderných zbraní na obou stranách indicko-pákistánské hranice, což zvyšuje nebezpečí, že se konflikt vedený konvenčními zbraněmi bude nakonec řešit zbraněmi jadernými. Dále se nukleárním zbraním obecně podle SIPRI přikládá stále větší význam.

Platí to zejména pro USA, které této výzbroji připisují stále větší roli při vojenských operacích a také v diskusi o národní bezpečnosti. „Vzdalujeme se od toho, kde jsme byli před pěti lety, kdy byly jaderné zbraně odsunuty na okraj na celém světě,“ řekl Kile. Celosvětová snaha o odzbrojení podle něj utrpěla také letošním vypovězením smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany USA i Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci se vrací do pohraničních kibuců, ne všichni ale zůstávají

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.
před 2 hhodinami

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 11 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Trumpova vláda ruší výpovědi v agentuře, která dohlíží na jaderné zbraně

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim s nimi spojit, protože nemají jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA to uvedla stanice NBC News. Web televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní.
před 17 hhodinami
Načítání...