Izraelská taktika očkování třetí dávkou funguje, ukazují data

3 minuty
Události: Izrael očkuje třetí dávkou
Zdroj: ČT24

V Izraeli se v posledních dnech opět začal zvyšovat počet lidí nakažených covidem. Většinu z vážně nemocných tvoří neočkovaní, a to přesto, že už v zemi tvoří jen menšinu. Ale narostl také počet případů u očkovaných. Epidemiologové ukázali pomocí dat a grafů, jak důležitou roli hraje posilující vakcína.

Podle údajů izraelského ministerstva zdravotnictví zveřejněných v pondělí se počet nakažených už třetí den po sobě zvýšil a stoupá tam i reprodukční číslo – dosáhlo hodnoty 1. Platí přitom, že pokud toto číslo R stoupne nad 1, pandemie se šíří; pokud je číslo R nižší než 1, pandemie slábne.

Srovnání koronavirové pandemie v Izraeli a v Česku
Zdroj: Our World In Data

Počet závažných případů covidu v Izraeli mezitím klesl na 691 ze 711 případů o den dříve. Pandemie tam, stejně jako v jiných zemích světa, masivně zasahuje neočkované – z 691 případů tvoří asi 65 % neočkovaní Izraelci. Ti přitom ale tvoří jen asi 15 % populace, která má nárok na očkování.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo v neděli 7686 nových případů koronaviru, zatímco o den dříve to bylo 10 183. Od začátku pandemie tam zemřelo na covid-19 již 7383 lidí.

V současné době je v Izraeli asi 81 tisíc aktivních případů, z nichž více než polovinu tvoří školáci. Zhruba 150 tisíc studentů je v současné době v izolaci.

Přestože obecně závažná nemocnost klesá, v zemi začíná narůstat počet vážných případů u lidí, kteří jsou očkovaní dvěma dávkami a zatím nedostali posilující injekci, upozornili v pondělí vědci z Hebrejské univerzity.

Očkování třetí dávkou zabralo

Poté, co Izrael včas naočkoval většinu dospělých vakcínou proti covidu, došlo v této zemi k pozoruhodnému poklesu počtu případů onemocnění. Jenže když přišla varianta delta a země se současně zcela otevřela, spadl Izrael do zdaleka nejhorší pandemické situace za celou dobu.

Protože v nemocnicích začalo přibývat vážně nemocných seniorů a různé předběžné studie naznačovaly, že u nich po několika měsících od očkování klesá množství protilátek, rozhodli se v Izraeli o prázdninách k očkování třetí dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech.

Izrael byl první zemí, která k tomuto kroku přikročila. Protože všechna data sdílí, čekalo se na výsledky. V polovině září se podle izraelských epidemiologů zdá, že tato sázka vyšla. Rozsáhlá studie, která právě prochází recenzním řízením, konstatuje, že třetí dávka pomáhá chránit zejména seniory. První výzkumy ukázaly, že posilovací dávka vakcíny BNT162b2 zvýšila hladiny neutralizačních protilátek desetkrát ve srovnání s hladinami dosaženými po druhé dávce.

Izraelská vláda proto rychle zavedla posilovací dávku vakcíny, přičemž upřednostnila vysoce rizikové skupiny obyvatel, ale následně pokryla celou komunitu lidí starších 60 let.

Nová studie zkoumala účinnost třetí dávky v reálném prostředí; jejím cílem bylo ukázat účinek tohoto typu zvýšení hladiny protilátek vyvolaných vakcínou. Vědci v ní porovnávali osoby ve věku 60 let a více, které dostaly dvě dávky vakcíny, oproti těm, které dostaly posilovací dávku nejméně 12 dní před zahájením studie.

Výsledky ukázaly jedenáctinásobné snížení potvrzených infekcí po podání posilovací dávky a asi 15,5násobné snížení rizika závažného onemocnění.

Vylepšená ochrana podle práce začíná 12 dní po očkování, kdy dochází k deseti až dvanáctinásobnému snížení rizika. „Studie naznačuje velký účinek posilovací vakcíny BNT162b2 při ochraně před potvrzenou infekcí a závažným onemocněním u starší a vysoce rizikové populace,“ tvrdí autoři.

Účinnost vakcíny proti variantě delta se vrátila na původní úroveň 95 %, jaká byla zaznamenána proti starší variantě alfa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...