Izraelská taktika očkování třetí dávkou funguje, ukazují data

Nahrávám video

V Izraeli se v posledních dnech opět začal zvyšovat počet lidí nakažených covidem. Většinu z vážně nemocných tvoří neočkovaní, a to přesto, že už v zemi tvoří jen menšinu. Ale narostl také počet případů u očkovaných. Epidemiologové ukázali pomocí dat a grafů, jak důležitou roli hraje posilující vakcína.

Podle údajů izraelského ministerstva zdravotnictví zveřejněných v pondělí se počet nakažených už třetí den po sobě zvýšil a stoupá tam i reprodukční číslo – dosáhlo hodnoty 1. Platí přitom, že pokud toto číslo R stoupne nad 1, pandemie se šíří; pokud je číslo R nižší než 1, pandemie slábne.

Srovnání koronavirové pandemie v Izraeli a v Česku
Zdroj: Our World In Data

Počet závažných případů covidu v Izraeli mezitím klesl na 691 ze 711 případů o den dříve. Pandemie tam, stejně jako v jiných zemích světa, masivně zasahuje neočkované – z 691 případů tvoří asi 65 % neočkovaní Izraelci. Ti přitom ale tvoří jen asi 15 % populace, která má nárok na očkování.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo v neděli 7686 nových případů koronaviru, zatímco o den dříve to bylo 10 183. Od začátku pandemie tam zemřelo na covid-19 již 7383 lidí.

V současné době je v Izraeli asi 81 tisíc aktivních případů, z nichž více než polovinu tvoří školáci. Zhruba 150 tisíc studentů je v současné době v izolaci.

Přestože obecně závažná nemocnost klesá, v zemi začíná narůstat počet vážných případů u lidí, kteří jsou očkovaní dvěma dávkami a zatím nedostali posilující injekci, upozornili v pondělí vědci z Hebrejské univerzity.

Očkování třetí dávkou zabralo

Poté, co Izrael včas naočkoval většinu dospělých vakcínou proti covidu, došlo v této zemi k pozoruhodnému poklesu počtu případů onemocnění. Jenže když přišla varianta delta a země se současně zcela otevřela, spadl Izrael do zdaleka nejhorší pandemické situace za celou dobu.

Protože v nemocnicích začalo přibývat vážně nemocných seniorů a různé předběžné studie naznačovaly, že u nich po několika měsících od očkování klesá množství protilátek, rozhodli se v Izraeli o prázdninách k očkování třetí dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech.

Izrael byl první zemí, která k tomuto kroku přikročila. Protože všechna data sdílí, čekalo se na výsledky. V polovině září se podle izraelských epidemiologů zdá, že tato sázka vyšla. Rozsáhlá studie, která právě prochází recenzním řízením, konstatuje, že třetí dávka pomáhá chránit zejména seniory. První výzkumy ukázaly, že posilovací dávka vakcíny BNT162b2 zvýšila hladiny neutralizačních protilátek desetkrát ve srovnání s hladinami dosaženými po druhé dávce.

Izraelská vláda proto rychle zavedla posilovací dávku vakcíny, přičemž upřednostnila vysoce rizikové skupiny obyvatel, ale následně pokryla celou komunitu lidí starších 60 let.

Nová studie zkoumala účinnost třetí dávky v reálném prostředí; jejím cílem bylo ukázat účinek tohoto typu zvýšení hladiny protilátek vyvolaných vakcínou. Vědci v ní porovnávali osoby ve věku 60 let a více, které dostaly dvě dávky vakcíny, oproti těm, které dostaly posilovací dávku nejméně 12 dní před zahájením studie.

Výsledky ukázaly jedenáctinásobné snížení potvrzených infekcí po podání posilovací dávky a asi 15,5násobné snížení rizika závažného onemocnění.

Vylepšená ochrana podle práce začíná 12 dní po očkování, kdy dochází k deseti až dvanáctinásobnému snížení rizika. „Studie naznačuje velký účinek posilovací vakcíny BNT162b2 při ochraně před potvrzenou infekcí a závažným onemocněním u starší a vysoce rizikové populace,“ tvrdí autoři.

Účinnost vakcíny proti variantě delta se vrátila na původní úroveň 95 %, jaká byla zaznamenána proti starší variantě alfa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled