Geolog Cílek: Naše krajina neudrží dost vody. Může za to smrk i chemie

Za problémy se suchem si lidé mohou částečně sami, řekl tento týden na semináři o suchu v Česku geolog a ekolog Václav Cílek. Setkaly se podle něj dva negativní jevy, a to úbytek srážek a činnost člověka. Sucho označil za problém celé planety, kvůli nedostatku vody na Blízkém a Středním východě podle něj hrozí i zdražení potravin.

„Kolísavé sucho s námi zůstane patrně dalších deset, dvacet, třicet let. Vidím nutnost vytvářet hydrologicky integrovanou krajinu pro zachycování vody,“ řekl Cílek. Na půdu se podle něj musí lidé dívat jako na banku, která zadržuje vodu.

Například kilogram rašeliny podle něj zachytí až šest kilogramů vody. „Šumavská rašeliniště jsou důležitá i jako protipovodňová ochrana Prahy. Zadrží stejně až více vody než celá vltavská kaskáda,“ uvedl.

Úbytek vody ve spodní vrstvě, tedy v hloubce dva metry či více, je podle něj způsoben nejvíce hospodařením v lesích. Zejména smrkové porosty podle něj fungují jako deštník, protože si vodu odeberou hned z povrchu a neumožní její průsak.

Střední vrstva v hloubce kolem půl metru až metru je podle Cílka poškozená nejvíc chemizací. V této vrstvě má půda o 0,7 °C vyšší teplotu než před několika lety, proto se voda více odpařuje. Nejsvrchnější části půdy zase chybí organická hmota.

Problémy současné krajiny se podle Cílka netýkají jen Česka a není možné z nich vinit pouze totalitní systém před rokem 1989. „Začalo to už za Rakouska-Uherska,“ uvedl.

Počasí se mění

Nevhodné nakládání s krajinou se podle něj střetlo se změnami počasí, konkrétně s dlouhodobou tlakovou výší nad střední Evropou. Funguje podle něj podobně jako kámen v pomalé řece, který voda obteče. Druhým důsledkem tohoto jevu jsou poměrně tuhé zimy.

Podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly se Česko ani v budoucnu neobejde bez přehrad. Rašeliniště či voda zadržená v malých rybnících nestačí. „Je to voda, se kterou neumíme dále nakládat, potřebujeme vodu pro energetiku, závlahy a tak dál,“ řekl.

Letos průtoky řek nedosahují ani poloviny běžných hodnot. Velmi nízký průtok má zejména Sázava. Bez příspěvku Vltavské kaskády by byl velmi nízký i průtok na Vltavě, dodal Kubala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...