Dál riskovat, že zůstanou bez vody, už nechtějí třeba v Kateřinicích na Vsetínsku. Obec proto hloubí nový vrt. „Celkové náklady se vyšplhají až k 3,5 milionu korun. Osmdesátiprocentní dotace nám samozřejmě pomůže, ale peníze teď nejsou až tak podstatné, hlavní je zajistit vodu pro obyvatele,“ uvedl tamní starosta Vojtěch Zubíček (nestr.)
Třeba v Píšti na Opavsku nechali vyhloubit už čtyři vrty, vodu se v obci ale najít nepodařilo. Situaci proto musí řešit napojením na vodovod vedlejší vesnice. „Zatím máme nouzové řešení v podobě cisteren a zavádíme suchovod – provizorní vodovodní řád ležící na povrchu, který propojí dvě sítě a dovede vodu od sousedů do našeho zásobníku,“ přiblížil starosta obce Daniel Fichna (SNK).
K řešení situace s pitnou vodou využívají obce peníze z dotačního programu ministerstva životního prostředí. Celkem 600 milionů korun pomůže s regenerací, rozšířením nebo vznikem nových zdrojů pitné vody včetně jejich napojení na současné vodovodní řady. Oproti pilotní výzvě z roku 2016 je nově možné peníze využít i na projekty povrchových zdrojů pitné vody, a také na rekonstrukci přivaděčů.
Vrty musí být hlubší než dřív
„Říká se, že voda je všude, záleží na hloubce, no ale je to vždycky praní se s přírodou,“ říká strojník vrtných souprav Stanislav Vrba, který dokáže za týden vyvrtat až pět studní. Práci má teď na osm měsíců dopředu, skoro všude ale musí vrtat hlouběji než dřív.
„Vrty, co se dělaly před deseti, dvaceti lety, se vrtávaly do třiceti až padesáti metrů. Dneska se běžně vrtá šedesát až sto metrů,“ uvedla geoložka Lucie Machová. A čím hlouběji se vrtá, tím víc studna stojí. Standardní šířka pro studny u rodinných domů o průměru 200 milimetrů stojí v tvrdém podloží 1500 korun za metr.
Studio ČT24: Obce řeší nedostatek vody
Právě posudek certifikovaného hydrogeologa potřebuje pro vodoprávní úřad každý, kdo si chce nechat studnu vyhloubit. Žadatel musí získat také územní rozhodnutí nebo stavební povolení.
Snižujeme schopnost krajiny přijímat vodu
Studna jako zdroj pitné vody je čím dál oblíbenější u jednotlivců, jen na jižní Moravě ji používá zhruba desetina domácností. Na úrovni obcí ale musí kvůli suchu použití vody v regionu stále častěji regulovat, zakazují zalévání nebo napouštění bezénů.
Podle něj dlouhodobě snižujeme schopnost krajiny, aby přijímala vodu. Srážky jsou přitom jediným zdrojem vody, který u nás máme. Do podzemí ale stékají v řádu týdnů až měsíců. „Podle některých klimatologických modelů vodu nebudeme mít v polovině tohoto století na většině území v těch vrstvách jako doposud,“ varoval Rožnovský s tím, že problémem jsou i zvyšující se teploty.
Měnící se charakter počasí se odráží i na současném stavu povrchových vod. Většina tuzemských řek je na hranici sucha. „Problémem je, že déšť mění svůj charakter, jsou velké úhrny srážek,ale v krátkém čase,“ vysvětlil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Mezi opatření vodohospodářů přitom už teď patří třeba zajišťování minimálních průtoků na tocích s vodními nádržemi nebo upravování manipulačních řádů. „Připravujeme také vodní nádrže, jako jsou Vlachovice na Zlínsku nebo Skalička na řece Bečvě,“ řekl Chmelař.
