Evropu zasáhne teplý fén. V Alpách stoupnou teploty na 20, na Šumavě může být 16 stupňů

Českou republiku i okolní státy čeká tento týden neobvykle teplé počasí. Jeho příčinou bude proudění teplého vzduchu z jihu, které přinese na mnoho míst jarní teploty. Kvůli takzvanému teplému fénu se budou v úterý pohybovat poměrně vysoko nad nulou.

„Kvůli teplému vzduchu, který k nám bude foukat od jihu, budou teploty až o deset stupňů vyšší, než bývá obvykle v polovině prosince. Hlavně v jižních Čechách a na severovýchodě Česka mohou v úterý a ve středu padat rekordy. Příčinou tohoto náhlého a dočasného extrémního oteplení je meteorologický jev, jemuž se říká fén (i föhn),“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Teplý jižní fén

Jedná se o padavý, teplý a suchý vítr, který vane od hor. Pro jeho vznik je třeba, aby na protilehlých stranách masívu byly rozdílné hodnoty tlaku vzduchu. Vítr pak vane z místa s vyšším tlakem do oblasti s tlakem nižším. Při přechodu horského masívu se vzduch vystupující po návětrné straně ochlazuje o zhruba 1°C na 100 metrů.

Příchod chinooku v Calgary roku 2005
Zdroj: Wikimedia Commons

Ochlazováním při výstupu se stává vlhčím a dále se již ochlazuje jen o 0,6°C. Přitom vznikají oblaka, ze kterých na návětrné straně padají srážky. Tím se vzduch stane opět suchým a po závětrné straně horského masívu se při poklesu otepluje o přibližně 1°C na 100 metrů.

„Na území České republiky je fén nejčastěji spojován s oblastí Alp, ale vyskytuje se například i v závětří Šumavy,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Na různých místech planety se tomuto jevu říká různými způsoby: například v Polsku je to „vítr halný“, ve Spojených státech a Kanadě zase chinook.

  • Jižní Afrika: Bergwind
    Írán: Garmeš
    Itálie: Favonio
    Island: Hnjúkaþeyr
    Srbsko: Košava

Právě chinook je nejsilnější a nejextrémnější formou tohoto jevu. Dokáže zvýšit extrémně rychle zimní teplotu až o třicet stupňů Celsia. Rekordní chinook je známý z roku 1972 z Montany: tehdy teplota stoupla ze 48 stupňů Celsia pod nulou na 9 stupňů Celsia nad nulou – to znamená o 57 stupňů.

Američané mu také přezdívají „požírač sněhu“ – silný fén totiž dokáže během jediného dne rozpustit až 30 centimetrů sněhu.

Co říká předpověď

Na území České republiky se fén projeví rychlým oteplením. „Z úterý na středu bude na naše území proudit velmi teplý vzduch od jihozápadu až jihu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry,“ uvedl v pondělí Český hydrometeorologický ústav.

V úterý by mělo být podle předpovědi zataženo nízkou oblačností, mohou se objevit mlhy. Na horách a během dne postupně místy i jinde polojasno. Nejvyšší teploty dosáhnout 4 až 9 °C, při zmenšené oblačnosti a silnějším větru, zejména na východě území kolem 12 °C, v tisíci metrech na horách kolem 10 °C. Slabý jihovýchodní nebo proměnlivý vítr 1 až 4 m/s, na východě a severovýchodě vítr mírný jižní až jihozápadní 4 až 7 m/s.

Toto počasí bude podobné, ale méně extrémní než u našich sousedů. Zatímco v Itálii by se teploty měly držet okolo 10°C, na severu v Rakousku na závětrné straně Alp mohou stoupat až k 18°C. „Nedaleko města Bregenz a pak také u Salzburgu modely počítají i s 20 °C již po ránu,“ předpovídají amatérští meteorologové z CTRA.

Obecně platí, že ve vyšších polohách budou panovat výrazně vyšší teploty než v těch nižších, což může vést k zajímavým paradoxům. „V Sasku se očekávají teploty i okolo 15 °C, zatímco na Ústecku by mělo být okolo 6 °C. Dalším takovým místem by mohly být Jeseníky, zatímco například v Šumperku naměříte 6 °C, ve Vidnavě může být i 15 °C. Tak můžeme pokračovat i dále. Zatímco v Trutnově bude v úterý odpoledne 8 °C, Jelenia Góra v Polsku může hlásit až 16 °C,“ uvádí CTRA.

Potvrzují to i data Katedry fyziky atmosféry Univerzity Karlovy. „Velmi teplo bude v nejbližších dnech hlavně na Šumavě a Pošumaví.“ Tento stav potrvá asi do poloviny týdne. „Bude se pomalu ochlazovat a o víkendu se do střední Evropy přesune brázda nízkého tlaku vzduchu, se kterou dorazí významnější oblačnost a místy také déšť nebo přeháňky, na horách pak může i sněžit. Teploty ale i tak zůstanou mírně nadprůměrné. A Vánoce podle současných prognóz zřejmě také budou bez sněhu,“ dodávají experti na fyziku atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...