Způsob, jakým lidstvo vyrábí a konzumuje potravu, se musí radikálně změnit. Jinak nezabráníme milionům úmrtí a katastrofálnímu poškození planety, varují vědci v rozsáhlé studii, která vyšla v odborném časopise Lancet.
Klíčem k tomu, aby se podařilo nasytit lidstvo a zabránilo poškození planety, je podle vědců změna lidského jídelníčku. Musí být ale dramatická: lidé by měli v budoucnu jíst přibližně polovinu červeného masa a cukrů než dnes, naopak mají zdvojnásobit příjem ovoce, zeleniny a ořechů. Shodl se na tom mezioborový tým téměř čtyřiceti vědců, kteří se na této práci podíleli.
„Jsme v katastrofické situaci,“ uvedl spoluautor práce profesor Tim Lang. V současné době podle něj asi miliarda lidí hladoví a další dvě miliardy se přejídají nevhodnými potravinami, což způsobuje nebezpečnou epidemii obezity a množství civilizačních chorob.
Podle analýzy, kterou práce přináší, vedou tyto choroby k asi 11 milionům předčasných úmrtí ročně. Přitom globální potravinový systém je hlavním zdrojem skleníkových plynů – dodává jich planetě víc než doprava a průmysl. A tím zvyšuje prudkost klimatické změny, která způsobuje ztrátu biodiverzity a především ohrožuje vlnami veder a sucha produkci potravin.
Právě sucho je dalším argumentem, proč změnit jídelníček. Zemědělství na naší stále vyprahlejší planetě totiž spotřebovává asi 70 procent sladké vody.
Jak nasytit 10 miliard
„Abychom měli šanci nasytit 10 miliard lidí, kteří budou v roce 2050 žít na Zemi, musíme přejít na zdravější jídelníček, snížit množství nespotřebovaných a vyhozených potravin a investovat do technologií, které snižují dopady zemědělství na přírodu,“ doplnil další z autorů studie Johan Rockstrom.
„Je to realizovatelné – ale bude to vyžadovat globální revoluci v zemědělství,“ upozornil. Základem této „velké stravovací revoluce“, jak vědci změnu nazývají, je vzorový jídelníček, který poskytuje člověku ideálních 2500 kilokalorií denně.
„Rozhodně neříkáme, že všichni lidé musí jíst stejně. Ale obecně to pro bohaté země znamená snížit spotřebu masa a mléčných výrobků a zvýšit spotřebu rostlin,“ uvedl pro agenturu AFP profesor Lang.
Nejvíc je tato změna patrná na spotřebě červeného masa (tedy hovězího a vepřového). Ideální jídelníček ho podle Lancetu doporučuje jen sedm až čtrnáct gramů denně. Přitom klasický hamburger má v sobě mezi 125 až 150 gramy masa. Pro vyspělé státy i mnoho rostoucích ekonomik, jako je Čína nebo Brazílie, by to znamenalo, že se spotřeba masa musí snížit asi na desetinu.
Proč právě krávy?
Dobytek je podle expertů problémem z více různých důvodů. Jednak uvolňuje při trávení rostlinné stravy obrovské množství metanu, což je velmi silný skleníkový plyn. Navíc kvůli novým pastvinám neustále ubývají velké rozlohy lesů a pralesů, hlavně v Amazonii. „Víme, že co se týká klimatu, nejhorší jsou fosilní paliva,“ uvedl Rockstrom. „Ale co se týká potravy, tak obdobou je hovězí maso.“
U masa ze savců navíc problém komplikuje další fakt: musí se relativně rychle spotřebovat. A to vede k tomu, že ho asi třicet procent skončí v popelnicích.
Podobně velkou zátěž ze stejných důvodů představují mléčné výrobky. A proto návrh „ekojídelníčku“ povoluje jen jedinou sklenici plnotučného mléka denně (asi 250 gramů) – anebo její obdobu v jiných mléčných výrobcích. Doporučuje také omezení spotřeby vajec, člověk by měl týdně sníst jen jedno nebo dvě.
Kde vzít kalorie, které by lidem při vysazení těchto zdrojů chyběly? Autoři studie doporučují zvýšit na dvojnásobek spotřebu ovoce, zeleniny a především luštěnin. Obilniny, které tvoří dnes většinu potravinových zdrojů lidstva, jsou podle této práce méně zdravým zdrojem živin.
„Už nejsme schopní uživit populaci zdravou stravou, a přitom udržet v rovnováze zdroje planety,“ komentoval výsledky šéfredaktor Lancetu Richard Horton. „Poprvé za 200 tisíc let lidských dějin jsme v nerovnováze s planetou a přírodou,“ dodal.
Práce vycházela z dat, která poskytuje zemědělský průmysl, ale také z údajů expertů na jednotlivé specializované obory.
