Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.
Průzkumu se zúčastnilo 2755 žáků základních a středních škol v Česku ve věku od jedenácti do devatenácti let. Uskutečnil se ve třetí vlně distanční výuky, která byla v první polovině roku 2021.
Pandemie podle zjištění expertů také proměnila vztah mezi školou a rodinou. Podle Lenky Krátké z Ústavu pro soudobé dějiny se učitelé snažili být vůči rodičům empatičtí, ale obávali se zároveň ztráty své role. „Učitelky měly strach, že už nebudou potřebné, když odpovědnost za vzdělávání převzali rodiče,“ uvedla Krátká.
Odborníci se shodují, že restriktivní opatření proti šíření covidu-19 odkryla slabiny českého vzdělávacího systému. Omezení v době pandemie, jako byla především distanční výuka, prohloubila nerovnosti mezi žáky a kladla velké nároky na rodiče. Zatímco rodiče s vyšším vzděláním se s tímto problémem vyrovnávali lépe, ti se vzděláním nižším se cítili méně způsobilí k učení svých dětí a jejich pomoc se omezovala zejména na kontrolu plnění školních povinností.
Rodina má ve vzdělání klíčovou roli
Šafr uvedl, že přenesená zodpovědnost za vzdělávání na rodiny, takzvaná rodičovská responzibilizace, v době výuky na dálku ukázala, že výsledky dětí jsou v Česku úzce spjaty s možnostmi a podporou, kterou jim může poskytnout rodina.
Na vysokých školách pandemie podle expertů ovlivnila hlavně psychické zdraví studentů. Výzkum Jana Klusáčka a Michaely Prokeš ze Sociologického ústavu AV ČR ukázal, že ti, kteří v době opatření proti šíření koronaviru přišli o práci, vykazovali vyšší míru deprese než studenti pracující na částečný či plný úvazek. „Práce studentům pomáhá získat nejen finance, ale i strukturovanější denní režim, což prospívá jejich psychice,“ vysvětlil Klusáček.
Kombinace náročného studia a práce zase vedla u některých studentů k horším výsledkům duševního zdraví. Studenti, kteří trávili nadměrné množství času studiem na dálku, vykazovali podle vědců častější příznaky depresí.
