V současné době vzniká obrovský počet studií, které jsou všechny publikovány bez omezení. Bylo by krásné a solidární, kdyby se toto svobodné sdílení rozšířilo na nejčastější nemoci, především pro lékaře ze zemí, které mají méně zdrojů, napsal italský deník La Repubblica.
Covid-19 změnil vědu. Je rychlejší, otevřenější a mnohem více mezinárodní
„Snad pro útěchu, nebo abychom viděli světlo na konci tunelu, se mnozí ptají, zda nám to všechno, co jsme byli schopni udělat proti pandemii covidu-19, umožňuje přemýšlet o bohatší společnosti, která je solidárnější a rovnější,“ píše list La Repubblica.
Podle něj se opět podařilo najít smysl a hodnotu společného postupu ke společným cílům a hodnotám, na který si lidé vzpomenou jen ve chvílích mimořádným problémů – jako jsou ty, které způsobuje zemětřesení, nedostatek či zmíněná epidemie.
Jde právě o epidemie a spolupráci. List La Repubblica se zaměřil na svět vědeckého výzkumu. Když analyzoval publikované práce o koronaviru z prvních šesti měsíců od začátku pandemie, všiml si, že jejich počet (téměř 14 tisíc) je desetkrát vyšší, než tomu bylo u nedávných virových epidemií, jako jsou SARS, ptačí chřipka, blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) či prasečí chřipka.
Výzkum se stal otevřeným
Když se novináři z tohoto deníku podívali na data lépe, našli něco ještě zajímavějšího, co se týká mimořádné schopnosti reakce vědecké komunity na pandemii. A sice, že 90 procent výzkumů bylo publikováno okamžitě a otevřeně, a to i v nejprestižnějších časopisech, jako je Nature a Science. A to podle La Repubblica znamená, že kterýkoli lékař v každé části světa má dnes možnost rychlého přístupu k velkému množství informací, které mohou být rozhodující pro zlepšení prevence i terapie.
Jde o významnou výhodu, protože právě tato cesta pomáhala den po dni vylepšovat znalosti, jaké jsou nejlepší způsoby, jak nemoci čelit. Stačí si připomenout například obrat, který vedl k tomu, že se v prvních fázích nemoci dává přednost lékům na bázi kortizonu před jinými léky, původně velmi vychvalovanými, jako je hydroxychlorochin a další protivirové přípravky, uvádí italský deník konkrétní příklad.
Jde podle něj o obrovský krok vpřed: počet takto sdílených prací překračuje o 50 procent počet těch, které vznikly na téma deseti vybraných chorob (zejména kardiovaskulárních nemocí, nádorů a respiračních chorob), jež dodnes usmrtily mnohem více lidí než koronavirus, upozornil list.
Z hlediska spolupráce podle deníku následuje nezbytně druhá otázka: Je možné pracovat tak, aby se mimořádná dostupnost studií o koronaviru mohla rozšířit i na další nemoci, které mají velký dopad na veřejné zdraví? Větší sdílení vědeckých výsledků by mělo nejen významný vliv na výzkum a klinickou praxi, ale bylo by také nesmírně užitečné pro státy, které mají menší zdroje a které mnohem častěji trpí závažnějšími dopady koronaviru i mnoha dalších chorob.
Řešení je podle listu na dosah ruky. Rozdílné možnosti přístupu k publikacím o koronaviru a nemocem by mohly být částečně vyrovnány, kdyby jejich autoři dávali na internetu k dispozici články, které prošly vědeckou kontrolou, ale nebyly ještě publikovány. Aby byly práce ze sta procent přístupné, bylo by potřeba, aby vědci, instituce a vědecká sdružení spojili síly ke zrušení restrikcí, například časového embarga.
Tato cesta je plná překážek, jako je lhostejnost nebo výzkum s cílem zisku za každou cenu, a to i mezi vědci, píše La Repubblica. Dnes ale lidé mají o motivaci ke změně víc – je to koronavirus, který ve světě, zvláště ve vydávání vědeckých prací, vyvolal revoluci. To ukazuje, že je možná skutečná změna. Nepromeškejme tuto příležitost, vyzval italský deník.