Letošní ceny Technologické agentury ČR (TA ČR) do značné míry spojuje pandemie covidu-19, která na řadě konkrétních případů ukázala, jak dobře může fungovat spolupráce mezi světem vědy a byznysu.
Čipy proti covidu, medicínské postele nebo boj proti infodemii. TA ČR ocenila české úspěchy ve vědě
Technologická agentura ČR má za cíl podporovat spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou – jen tak se totiž výsledky výzkumů dostanou k lidem, kterým má věda sloužit. Už deset let agentura vybírá ze stovek špičkových výzkumných projektů s vysokým přínosem pro českou ekonomiku i společnost ty nejlepší.
Tématem letošních cen TA ČR je diverzita – nejde ale jen o diverzitu pohlaví, kultur, národností či věku, jedná se také o různorodost na úrovni použitých postupů či technologií, která se složením řešitelských týmů přímo souvisí. Letos byly ceny udělené ve čtyřech kategoriích.
Kategorie Business: Inteligentní zdravotnické lůžko pro pacienty v kritickém stavu
Pro dlouhodobě ležící pacienty nebo pacienty hospitalizované na ARO nebo JIP je automatické nemocniční lůžko nezbytnou pomůckou pro lepší rekonvalescenci. To české vzniklo ve spolupráci společnosti LINET a Univerzity Hradec Králové.
Chytré řešení zvládá nejen polohovat pacienta, ale umí také monitorovat jeho stav a odhalit rizika vzniku proleženin spojených s dlouhým pobytem na lůžku. Zároveň dokáže navrhnout preventivní opatření, která proleženinám a s nimi spojenému riziku infekce předejdou. Po následném ověření návrhu lékařem nebo sestrou navíc lůžko úkon automaticky realizuje. V některých případech může fungovat i bez lidského ověření.
Obsahuje na devadesát různých funkcí a je určeno pro podporu pacienta během hospitalizace, mobilizace i transportu. V rámci projektu byl také dokončen pokročilý algoritmus, který využívá dat z řady senzorů integrovaných přímo v lůžku. Ošetřujícímu personálu díky tomu zásadním způsobem šetří čas a usnadňuje polohování na základě plně automatické detekce pohybů s pacientem.
Kategorie Partnerství: Národní centrum kompetence pro materiály, pokročilé technologie, povlakování a jejich aplikace
Název tohoto centra sice může znít poněkud krkolomně, ale jeho role je nesmírně důležitá. Zaměřuje se na rozvoj aditivních, plazmatických a laserových technologií, sdružuje 19 partnerů z řad výzkumných organizací a firem různého zaměření. To mu umožňuje rychle a flexibilně reagovat na aktuální potřeby trhu.
„Za tři roky řešení projektu vzniklo již 27 plnohodnotných výsledků a do ukončení projektu očekáváme ještě dalších 12 výsledků. Zároveň poskytujeme možnost vzdělání, tréninku, a dokonce zajišťujeme mezioborové stáže mezi průmyslovými a akademickými partnery, čímž přispíváme k perfektní komunikaci mezi účastníky Národního centra kompetence,“ říká Alexandr Dejneka, vedoucí Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který patří mezi řešitele projektu.
Mezi výsledky projektu již patří a budou patřit desítky funkčních vzorků a ověřených technologií z nejrůznějších oblastí špičkového materiálového inženýrství – například funkční vzorek biočipu pro kvantitativní detekci SARS-COV-2.
Kategorie Governance: AI komunikační platforma potlačující infodemii
Infodemie se dá vysvětlit jako nepřiměřeně velké a rapidně se šířící množství informací, které vede k jejich zkreslování a znesnadňuje nalezení řešení problému. Nejvýraznější infodemie posledních let vznikla v souvislosti s šířením nemoci covid-19 a stala se kritickým okamžikem pro celosvětovou žurnalistiku.
Kromě počtu často zavádějících a nepravdivých informací rostl také počet samozvaných „odborníků“ na toto téma. Výzkumníci z FSV UK spolu s kolegy z NEWTON Media a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vytvořili webové portály www.infomore.cz a infomore.eu, které všechny informace vysvětlovaly a vyvracely hoaxy.
Projekt spojil žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy a využil mimo jiné také prvky umělé inteligence. Dále byl také vyvinut funkční vzorek algoritmu, jenž dokáže zpracovat řádově desítky tisíc textů a provést jejich kategorizaci či označkování, shlukování dle podobnosti tématu, případně klasifikaci zdrojů a trajektorií šíření tematických zpráv. Výsledky a vyvinuté nástroje jsou dostupné odborné i laické veřejnosti.
Kategorie Společnost: Revitalizace zemědělské půdy v oblastech Česka ohrožených suchem
Půda v oblastech zasažených suchem ztrácí své charakteristické vlastnosti – není schopna absorbovat vodu a vytrácí se z ní živiny i organismy potřebné pro úspěšné vzejití zasetých či zasázených rostlin. V důsledku toho se rapidně snižuje biodiverzita a pomalu zaniká život v okolí. Tento jev v posledních letech sice není ojedinělý, ale nemusí nutně znamenat nezvratný stav – existuje řada perspektivních technologií, které ho mohou zlepšit.
Řešitelé projektu se na ně zaměřili a vytvořili ověřené postupy, metodiky a další užitečná řešení, která vedou k revitalizaci zemědělské půdy poškozené suchem. „Pro zlepšení degradovaných půd jsme testovali různé kombinace hydroabsorbentů a přírodního lignitu. Využili jsme jihomoravský lignit (hnědé uhlí), který je blízko rašelině. To znamená, že sice není příliš vhodný pro spalování, ale dobře se hodí k využití v zemědělství. Výsledkem našich experimentů a této části výzkumu pak byly certifikované směsi a metodiky, které zlepšují schopnost půdy absorbovat vodu,“ popisuje Petr Salaš z Mendelovy univerzity v Brně.
