Čínští vědci používali ve výzkumu orgány vězňů. Prestižní časopisy by měly jejich studie vymazat

Přes čtyři stovky čínských studií o transplantacích orgánů vzniklo neetickým způsobem, upozornili australští experti. Zkoumané orgány měly být odebrány čínských vězňům, aniž by s tím souhlasili. Australská práce je první svého druhu, která na tento etický problém upozornila. Její autoři žádají, aby byly sporné čínské články stažené z odborných časopisů, ve kterých vyšly.

Podle Australanů se jedná o selhání především anglicky psaných odborných lékařských časopisů, které stati zveřejnily. Časopisy měly porušit mezinárodně platné etické standardy, které zaručují, aby dárci orgánů poskytovali souhlas s transplantací.

Podle hlavní autorky této analýzy Wendy Rogersové jsou časopisy, vědci i kliničtí lékaři, kteří čínské studie využili, spoluviníky používání barbarských metod v získávání orgánů. „Není tu žádný opravdový tlak od vědeckých autorit na Čínu, aby změnila svůj výzkum na transparentnější,“ uvedla Rogersová pro britský deník Guardian. „Každý jen opakuje, že to není jeho záležitost. Mlčení světa k těmto barbarským praktikám musí skončit,“ vyzývá expertka na vědeckou etiku.

Dlouholetý problém

Tato práce není první, která upozorňuje na problematické čínské transplantace. Například zpráva z roku 2016 popsala značné rozdíly mezi oficiálními údaji o transplantacích od čínských úřadů a těmi, které uvádějí samotné nemocnice. Zatímco vláda hovoří o přibližně deseti tisících transplantacích ročně, samotná lékařská zařízení reportují o šesti až desetinásobném množství. Zpráva australských vědců teď přišla i s důkazy, že rozdíl je způsoben právě orgány popravených nebo zemřelých vězňů.

Profesorka Rogersová a její tým prostudovali všechny anglicky psané vědecké studie o transplantacích, které vznikly v letech 2000–2017. Našli jich celkem 445, které se věnovaly 85 477 transplantacím. Jenže 99 procent těchto prací neuvedlo, jestli dárci orgánů dali dobrovolný souhlas s použitím jejich orgánů. A všech 19 studií, které tento souhlas uvedený měly, vzniklo před rokem 2010, kdy ještě v Číně neexistoval dobrovolnický dárcovský program.

Selhali vědci i časopisy

Vědce k vytvoření této studie vedl případ z roku 2017, kdy prestižní lékařský časopis Liver International muset stáhnout studii čínských vědců, kteří zkoumali výsledky 564 transplantací jater. Experti ale prokázali, že pro nemocnice bylo nemožné získat takové množství orgánů jen od dobrovolných dárců, kterých v tu dobu bylo v Číně jen minimální množství. Ti mohli poskytnout jen asi třetinu darovaných orgánů, zbytek jich tedy musel pocházet z neznámých zdrojů, s největší pravděpodobností od vězňů.

Podle Rogersové ale podobné články vycházely i v časopisech Journal of American Transplantation a Journal of the The Transplantation Society, které mají přísná pravidla, jež by takovým neetickým praktikám měly zabránit. Journal of the The Transplantation Society dokonce od roku 2016 otevřeně deklaruje, že žádné takové texty nevytiskne. Přesto se to stalo.

K problému čínských transplantací se vyjádřila i Evropská unie: v roce 2017 schválil Evropský parlament deklaraci, ve které odsoudil odebírání orgánů od vězňů a vyzval Čínu, aby s tímto zvykem přestala.

Čína se sice už roku 2015 zavázala, že přestane využívat orgány vězňů, ale od té doby nebyl schválený žádný zákon, který by tuto praktiku reálně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...