Čínští vědci používali ve výzkumu orgány vězňů. Prestižní časopisy by měly jejich studie vymazat

Přes čtyři stovky čínských studií o transplantacích orgánů vzniklo neetickým způsobem, upozornili australští experti. Zkoumané orgány měly být odebrány čínských vězňům, aniž by s tím souhlasili. Australská práce je první svého druhu, která na tento etický problém upozornila. Její autoři žádají, aby byly sporné čínské články stažené z odborných časopisů, ve kterých vyšly.

Podle Australanů se jedná o selhání především anglicky psaných odborných lékařských časopisů, které stati zveřejnily. Časopisy měly porušit mezinárodně platné etické standardy, které zaručují, aby dárci orgánů poskytovali souhlas s transplantací.

Podle hlavní autorky této analýzy Wendy Rogersové jsou časopisy, vědci i kliničtí lékaři, kteří čínské studie využili, spoluviníky používání barbarských metod v získávání orgánů. „Není tu žádný opravdový tlak od vědeckých autorit na Čínu, aby změnila svůj výzkum na transparentnější,“ uvedla Rogersová pro britský deník Guardian. „Každý jen opakuje, že to není jeho záležitost. Mlčení světa k těmto barbarským praktikám musí skončit,“ vyzývá expertka na vědeckou etiku.

Dlouholetý problém

Tato práce není první, která upozorňuje na problematické čínské transplantace. Například zpráva z roku 2016 popsala značné rozdíly mezi oficiálními údaji o transplantacích od čínských úřadů a těmi, které uvádějí samotné nemocnice. Zatímco vláda hovoří o přibližně deseti tisících transplantacích ročně, samotná lékařská zařízení reportují o šesti až desetinásobném množství. Zpráva australských vědců teď přišla i s důkazy, že rozdíl je způsoben právě orgány popravených nebo zemřelých vězňů.

Profesorka Rogersová a její tým prostudovali všechny anglicky psané vědecké studie o transplantacích, které vznikly v letech 2000–2017. Našli jich celkem 445, které se věnovaly 85 477 transplantacím. Jenže 99 procent těchto prací neuvedlo, jestli dárci orgánů dali dobrovolný souhlas s použitím jejich orgánů. A všech 19 studií, které tento souhlas uvedený měly, vzniklo před rokem 2010, kdy ještě v Číně neexistoval dobrovolnický dárcovský program.

Selhali vědci i časopisy

Vědce k vytvoření této studie vedl případ z roku 2017, kdy prestižní lékařský časopis Liver International muset stáhnout studii čínských vědců, kteří zkoumali výsledky 564 transplantací jater. Experti ale prokázali, že pro nemocnice bylo nemožné získat takové množství orgánů jen od dobrovolných dárců, kterých v tu dobu bylo v Číně jen minimální množství. Ti mohli poskytnout jen asi třetinu darovaných orgánů, zbytek jich tedy musel pocházet z neznámých zdrojů, s největší pravděpodobností od vězňů.

Podle Rogersové ale podobné články vycházely i v časopisech Journal of American Transplantation a Journal of the The Transplantation Society, které mají přísná pravidla, jež by takovým neetickým praktikám měly zabránit. Journal of the The Transplantation Society dokonce od roku 2016 otevřeně deklaruje, že žádné takové texty nevytiskne. Přesto se to stalo.

K problému čínských transplantací se vyjádřila i Evropská unie: v roce 2017 schválil Evropský parlament deklaraci, ve které odsoudil odebírání orgánů od vězňů a vyzval Čínu, aby s tímto zvykem přestala.

Čína se sice už roku 2015 zavázala, že přestane využívat orgány vězňů, ale od té doby nebyl schválený žádný zákon, který by tuto praktiku reálně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...