Čínská společnost začala stavět v Guineji trať přímo přes místo, kde žijí kriticky ohrožení šimpanzi

Přímo v místě, kudy povede nová železnice k dolům, žije asi šest až sedm stovek ohrožených šimpanzů. Společnost, která ji staví, nemá připravená žádná opatření, která by následky její činnosti byť jen změkčovala.

Čínou podporované konsorcium začalo v Guineji razit železniční tunel v oblasti, kde žijí kriticky ohrožení šimpanzi. Tato stavba je součástí infrastruktury pro rozsáhlý důl na železnou rudu – podle agentury Reuters ale společnost nemá žádný plán, jak dopad této výstavby na zvířata zvládnout.

Toto konsorcium buduje důl v pohoří Simandou v této západoafrické zemi. Anglo-australská těžební společnost Rio Tinto PLC má povolení k těžbě v přilehlé části ložiska, které je největší na světě. Uvedla, že plánuje vývoz rudy pomocí železnice a přístavu, které buduje společnost Winning Consortium Simandou (WCS).

Odhaduje se, že v Simandou se nachází osm miliard tun vysoce kvalitní suroviny. Je klíčová pro čínské společnosti, které se chtějí zbavit australské železné rudy uprostřed zhoršující se obchodní války mezi oběma zeměmi.

Čínská stavební společnost China Railway 18th Bureau Group najatá WCS na výstavbu železnice uvedla sedmého června ve svém prohlášení na internetových stránkách, že už 29. května byla do svahu „s hukotem děl“ vyražena šachta. Stalo se tak ale několik týdnů předtím, než se guinejští úředníci sešli, aby posoudili možný negativní dopad na životní prostředí a také sociální důsledky tohoto projektu.

Agentura Reuters získala z tohoto zasedání zápis – podle něj guinejští úředníci nenařídili společnosti zastavit další ražbu, ale požadovali revizi posouzení – zejména pak plán, který by se týkal šimpanzů v této oblasti. Guinea totiž pro všechny projekty, které by mohly mít dopad na životní prostředí, vyžaduje, aby bylo posouzení vlivu na okolí dokončeno a schváleno předtím, než se rozjedou.

Oáza posledních šimpanzů

Podle Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN), která vede seznam ohrožených druhů, je šimpanz hornoguinejský žijící v Guineji „kriticky ohrožený“. Tato kategorie je jen jeden krok od úplného vyhynutí celého druhu ve volné přírodě. Data IUCN říkají, že v celé oblasti Guineje žijí v současnosti téměř dvě třetiny ze zbývajících přibližně 52 800 šimpanzů tohoto poddruhu ve volné přírodě.

Jde o jeden ze čtyř uznaných poddruhů šimpanzů – Mezinárodní svaz ochrany přírody v roce 2016 uvedl, že populace šimpanzů hornoguinejských se od roku 1990 do roku 2014 snížila o osmdesát procent. Hlavními hrozbami jsou pro ně ztráta životního prostředí, pytláctví a nemoci. V loňském roce organizace uvedla, že tato zvířata „jsou na cestě vedoucí k vyhynutí – pokud nebudou okamžitě přijata drastická opatření“.

Podle průzkumu satelitních snímků, které agentuře Reuters poskytla společnost Planet Labs, probíhají ve zmíněném tunelu už několik měsíců rozsáhlé práce. Na snímcích z 28. června jsou vidět dvě hlavní stavební oblasti na obou koncích tunelu, které spojuje nová přístupová cesta vedoucí přes hory – ta ještě v lednu nebyla vidět.

Co se stane?

Železnice v pohoří Simandou „trvale změní guinejskou krajinu“, uvedla pro Reuters Genevieve Campbellová, která vede pracovní skupinu IUCN, jež radí společnostem, jak minimalizovat dopad na primáty. Projekt ale podle ní musí zajistit „vhodná zmírňující opatření ještě před zahájením stavby“.

Expertka se nejvíc bojí toho, že stavba zmenší území, kde šimpanzi žijí, a dojde pak k nemilosrdným bojům o teritoria mezi jednotlivými tlupami. Existují ale i další hrozby – protože šimpanzi žijí přímo v oblasti, kudy železnice povede, bude zřejmě docházet k jejich srážkám s vlakovými soupravami. Na tento problém upozornila už zpráva z roku 2012, když se o těžbě v Simandou začalo uvažovat poprvé. Podle ní přímo v místech stavby žije asi šest až sedm stovek šimpanzů, trať by protínala důležitá stanoviště těchto zvířat a ražba tunelů by pravděpodobně tyto primáty citlivé na hluk rušila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 13 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 14 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 14 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 18 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled