Čeští celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19

Nahrávám video

Celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19. Působit budou na letišti nebo také v domovech pro seniory. K výcviku psovodi využívají novou tréninkovou halu v Kněževsi u Prahy. „Náš cíl je dokončit výcvik do konce roku,“ oznámil v pondělí Petr Müller, který má u celní správy na starosti služební kynologii.

Mezi šesti vybranými psy jsou ti, kteří slouží už několik let, ale i mladí psi. Reprezentují plemena belgický ovčák malinois a německý ovčák, ale jsou mezi nimi také kříženci.

Kvůli potřebě rychlého výcviku byli podle Müllera vybráni psi, kteří mají služební výcvik hotový a je třeba je jen doučit označovat další kategorii pachu. Další dva noví by podle něj mohli být vycvičeni na jaře.

V nové hale je potřebné zázemí včetně skladu výcvikových vzorků, ochranných pomůcek i ionizace. Při výcviku používají psovodi i ochranné obleky, které běžně používají i zdravotníci. Zkušenosti si vyměňují s kolegy ze zahraničí. Jaké typy vzorků pro výcvik budou psovodi používat, zatím nezveřejnili. Další podrobnosti o systému chtějí sdělit, až se výcvik psů bude blížit ke konci.

Psi proti covidu

O schopnostech psovitých šelem odhalit podle pachu příznaky různých nemocí se mluví už dlouho, proto se již od začátku covidové pandemie začalo s výcvikem psů i na zjišťování této choroby.

V polovině října se ve výzkumu, který byl na tom celnickém zcela nezávislý, po více než půlroce podařilo kynologovi Gustavu Hotovému a jeho týmu ověřit u psů schopnost poznat čichem lidi nakažené novým typem koronaviru a u vycvičených psů metodu vyzkoušet.

Kynolog zvířata nechal rozeznávat vzorky pachů zdravých lidí a neinfekční vzorky nakažených. Vzorky pro výzkum mu poskytovala pražská Nemocnice na Bulovce, nyní hledá kynolog z Mostecka nového partnera, protože Bulovka nemůže vzorky pro výzkum lidem dál odebírat. 

Vycvičil zatím dva psy, další připravuje. Psi museli čichem rozpoznat vzorek nakaženého od ostatních a určit správný vzorek třeba zaštěkáním nebo tím, že se lehli. Využití v praxi by mohlo vypadat i tak, že pacient s podezřením na nákazu covidem-19 by si odebral vzorek k očichání psem doma sám. Otřel by se látkou a dal ji do sterilní sklenice.

„Každý si může udělat odběr z pohodlí domova a předat ho kurýrovi v nějakém kontejneru. Do několika hodin by byl známý výsledek, rozlišení psovi trvá několik vteřin,“ vylíčil Hotový. Denně by tak podle kynologa bylo možné posoudit až 20 tisíc vzorků.

Gustav Hotový cvičí své psy na vyhledávání covidu
Zdroj: ČTK

Bulovka mu dodávala odebrané vzorky od jara. Kynolog zdůraznil, že kvůli pokračování výzkumu psi musejí mít vzorky stále k dispozici. „Mohli by své dovednosti zapomenout,“ uvedl. Výcvik by pak podle něj musel začít od nuly. Hotový se obrátil i na ministerstvo zdravotnictví.

Kynolog upozornil, že rozlišit zdravého člověka od nemocného je něco jiného než vyhledání nakažené osoby. Ve Finsku totiž údajně umějí cvičení psi nákazu u lidí odhalit, pracují tak na letišti v Helsinkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 11 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 18 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 20 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...