Čeští celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19

2 minuty
Události: Psi rozpoznají lidi s covidem
Zdroj: ČT24

Celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19. Působit budou na letišti nebo také v domovech pro seniory. K výcviku psovodi využívají novou tréninkovou halu v Kněževsi u Prahy. „Náš cíl je dokončit výcvik do konce roku,“ oznámil v pondělí Petr Müller, který má u celní správy na starosti služební kynologii.

Mezi šesti vybranými psy jsou ti, kteří slouží už několik let, ale i mladí psi. Reprezentují plemena belgický ovčák malinois a německý ovčák, ale jsou mezi nimi také kříženci.

Kvůli potřebě rychlého výcviku byli podle Müllera vybráni psi, kteří mají služební výcvik hotový a je třeba je jen doučit označovat další kategorii pachu. Další dva noví by podle něj mohli být vycvičeni na jaře.

V nové hale je potřebné zázemí včetně skladu výcvikových vzorků, ochranných pomůcek i ionizace. Při výcviku používají psovodi i ochranné obleky, které běžně používají i zdravotníci. Zkušenosti si vyměňují s kolegy ze zahraničí. Jaké typy vzorků pro výcvik budou psovodi používat, zatím nezveřejnili. Další podrobnosti o systému chtějí sdělit, až se výcvik psů bude blížit ke konci.

Psi proti covidu

O schopnostech psovitých šelem odhalit podle pachu příznaky různých nemocí se mluví už dlouho, proto se již od začátku covidové pandemie začalo s výcvikem psů i na zjišťování této choroby.

V polovině října se ve výzkumu, který byl na tom celnickém zcela nezávislý, po více než půlroce podařilo kynologovi Gustavu Hotovému a jeho týmu ověřit u psů schopnost poznat čichem lidi nakažené novým typem koronaviru a u vycvičených psů metodu vyzkoušet.

Kynolog zvířata nechal rozeznávat vzorky pachů zdravých lidí a neinfekční vzorky nakažených. Vzorky pro výzkum mu poskytovala pražská Nemocnice na Bulovce, nyní hledá kynolog z Mostecka nového partnera, protože Bulovka nemůže vzorky pro výzkum lidem dál odebírat. 

Vycvičil zatím dva psy, další připravuje. Psi museli čichem rozpoznat vzorek nakaženého od ostatních a určit správný vzorek třeba zaštěkáním nebo tím, že se lehli. Využití v praxi by mohlo vypadat i tak, že pacient s podezřením na nákazu covidem-19 by si odebral vzorek k očichání psem doma sám. Otřel by se látkou a dal ji do sterilní sklenice.

„Každý si může udělat odběr z pohodlí domova a předat ho kurýrovi v nějakém kontejneru. Do několika hodin by byl známý výsledek, rozlišení psovi trvá několik vteřin,“ vylíčil Hotový. Denně by tak podle kynologa bylo možné posoudit až 20 tisíc vzorků.

Gustav Hotový cvičí své psy na vyhledávání covidu
Zdroj: ČTK

Bulovka mu dodávala odebrané vzorky od jara. Kynolog zdůraznil, že kvůli pokračování výzkumu psi musejí mít vzorky stále k dispozici. „Mohli by své dovednosti zapomenout,“ uvedl. Výcvik by pak podle něj musel začít od nuly. Hotový se obrátil i na ministerstvo zdravotnictví.

Kynolog upozornil, že rozlišit zdravého člověka od nemocného je něco jiného než vyhledání nakažené osoby. Ve Finsku totiž údajně umějí cvičení psi nákazu u lidí odhalit, pracují tak na letišti v Helsinkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...