Čeští celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19

Nahrávám video

Celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19. Působit budou na letišti nebo také v domovech pro seniory. K výcviku psovodi využívají novou tréninkovou halu v Kněževsi u Prahy. „Náš cíl je dokončit výcvik do konce roku,“ oznámil v pondělí Petr Müller, který má u celní správy na starosti služební kynologii.

Mezi šesti vybranými psy jsou ti, kteří slouží už několik let, ale i mladí psi. Reprezentují plemena belgický ovčák malinois a německý ovčák, ale jsou mezi nimi také kříženci.

Kvůli potřebě rychlého výcviku byli podle Müllera vybráni psi, kteří mají služební výcvik hotový a je třeba je jen doučit označovat další kategorii pachu. Další dva noví by podle něj mohli být vycvičeni na jaře.

V nové hale je potřebné zázemí včetně skladu výcvikových vzorků, ochranných pomůcek i ionizace. Při výcviku používají psovodi i ochranné obleky, které běžně používají i zdravotníci. Zkušenosti si vyměňují s kolegy ze zahraničí. Jaké typy vzorků pro výcvik budou psovodi používat, zatím nezveřejnili. Další podrobnosti o systému chtějí sdělit, až se výcvik psů bude blížit ke konci.

Psi proti covidu

O schopnostech psovitých šelem odhalit podle pachu příznaky různých nemocí se mluví už dlouho, proto se již od začátku covidové pandemie začalo s výcvikem psů i na zjišťování této choroby.

V polovině října se ve výzkumu, který byl na tom celnickém zcela nezávislý, po více než půlroce podařilo kynologovi Gustavu Hotovému a jeho týmu ověřit u psů schopnost poznat čichem lidi nakažené novým typem koronaviru a u vycvičených psů metodu vyzkoušet.

Kynolog zvířata nechal rozeznávat vzorky pachů zdravých lidí a neinfekční vzorky nakažených. Vzorky pro výzkum mu poskytovala pražská Nemocnice na Bulovce, nyní hledá kynolog z Mostecka nového partnera, protože Bulovka nemůže vzorky pro výzkum lidem dál odebírat. 

Vycvičil zatím dva psy, další připravuje. Psi museli čichem rozpoznat vzorek nakaženého od ostatních a určit správný vzorek třeba zaštěkáním nebo tím, že se lehli. Využití v praxi by mohlo vypadat i tak, že pacient s podezřením na nákazu covidem-19 by si odebral vzorek k očichání psem doma sám. Otřel by se látkou a dal ji do sterilní sklenice.

„Každý si může udělat odběr z pohodlí domova a předat ho kurýrovi v nějakém kontejneru. Do několika hodin by byl známý výsledek, rozlišení psovi trvá několik vteřin,“ vylíčil Hotový. Denně by tak podle kynologa bylo možné posoudit až 20 tisíc vzorků.

Gustav Hotový cvičí své psy na vyhledávání covidu
Zdroj: ČTK

Bulovka mu dodávala odebrané vzorky od jara. Kynolog zdůraznil, že kvůli pokračování výzkumu psi musejí mít vzorky stále k dispozici. „Mohli by své dovednosti zapomenout,“ uvedl. Výcvik by pak podle něj musel začít od nuly. Hotový se obrátil i na ministerstvo zdravotnictví.

Kynolog upozornil, že rozlišit zdravého člověka od nemocného je něco jiného než vyhledání nakažené osoby. Ve Finsku totiž údajně umějí cvičení psi nákazu u lidí odhalit, pracují tak na letišti v Helsinkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...