Čeští celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19

2 minuty
Události: Psi rozpoznají lidi s covidem
Zdroj: ČT24

Celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19. Působit budou na letišti nebo také v domovech pro seniory. K výcviku psovodi využívají novou tréninkovou halu v Kněževsi u Prahy. „Náš cíl je dokončit výcvik do konce roku,“ oznámil v pondělí Petr Müller, který má u celní správy na starosti služební kynologii.

Mezi šesti vybranými psy jsou ti, kteří slouží už několik let, ale i mladí psi. Reprezentují plemena belgický ovčák malinois a německý ovčák, ale jsou mezi nimi také kříženci.

Kvůli potřebě rychlého výcviku byli podle Müllera vybráni psi, kteří mají služební výcvik hotový a je třeba je jen doučit označovat další kategorii pachu. Další dva noví by podle něj mohli být vycvičeni na jaře.

V nové hale je potřebné zázemí včetně skladu výcvikových vzorků, ochranných pomůcek i ionizace. Při výcviku používají psovodi i ochranné obleky, které běžně používají i zdravotníci. Zkušenosti si vyměňují s kolegy ze zahraničí. Jaké typy vzorků pro výcvik budou psovodi používat, zatím nezveřejnili. Další podrobnosti o systému chtějí sdělit, až se výcvik psů bude blížit ke konci.

Psi proti covidu

O schopnostech psovitých šelem odhalit podle pachu příznaky různých nemocí se mluví už dlouho, proto se již od začátku covidové pandemie začalo s výcvikem psů i na zjišťování této choroby.

V polovině října se ve výzkumu, který byl na tom celnickém zcela nezávislý, po více než půlroce podařilo kynologovi Gustavu Hotovému a jeho týmu ověřit u psů schopnost poznat čichem lidi nakažené novým typem koronaviru a u vycvičených psů metodu vyzkoušet.

Kynolog zvířata nechal rozeznávat vzorky pachů zdravých lidí a neinfekční vzorky nakažených. Vzorky pro výzkum mu poskytovala pražská Nemocnice na Bulovce, nyní hledá kynolog z Mostecka nového partnera, protože Bulovka nemůže vzorky pro výzkum lidem dál odebírat. 

Vycvičil zatím dva psy, další připravuje. Psi museli čichem rozpoznat vzorek nakaženého od ostatních a určit správný vzorek třeba zaštěkáním nebo tím, že se lehli. Využití v praxi by mohlo vypadat i tak, že pacient s podezřením na nákazu covidem-19 by si odebral vzorek k očichání psem doma sám. Otřel by se látkou a dal ji do sterilní sklenice.

„Každý si může udělat odběr z pohodlí domova a předat ho kurýrovi v nějakém kontejneru. Do několika hodin by byl známý výsledek, rozlišení psovi trvá několik vteřin,“ vylíčil Hotový. Denně by tak podle kynologa bylo možné posoudit až 20 tisíc vzorků.

Gustav Hotový cvičí své psy na vyhledávání covidu
Zdroj: ČTK

Bulovka mu dodávala odebrané vzorky od jara. Kynolog zdůraznil, že kvůli pokračování výzkumu psi musejí mít vzorky stále k dispozici. „Mohli by své dovednosti zapomenout,“ uvedl. Výcvik by pak podle něj musel začít od nuly. Hotový se obrátil i na ministerstvo zdravotnictví.

Kynolog upozornil, že rozlišit zdravého člověka od nemocného je něco jiného než vyhledání nakažené osoby. Ve Finsku totiž údajně umějí cvičení psi nákazu u lidí odhalit, pracují tak na letišti v Helsinkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 37 mminutami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 2 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...