Červencová vedra byla kvůli klimatickým změnám horší, ukazuje nová studie

Vlna veder, která na konci července postihla západní část Evropy, by nebyla tak intenzivní nebýt klimatických změn způsobených člověkem. S odvoláním na aktuální vědeckou studii o tom informovala agentura AP. Podle týmu vědců z Francie, Nizozemska, Británie, Německa a Švýcarska, sdružených do sítě World Weather Attribution, by bez vlivu člověka na klima byly teploty nižší asi o 1,5 až tři stupně. V řadě západoevropských zemí padly na konci července absolutní teplotní rekordy.

„Vlna veder z července 2019 byla nad kontinentální západní Evropou natolik extrémní, že je krajně nepravděpodobné, že by byly pozorované hodnoty naměřeny bez klimatických změn,“ uvádí studie.

V západoevropských zemích by bez vlivu člověka na klima panovaly na konci července podle vědců teploty o 1,5 až tři stupně nižší. Globální oteplování činí období s extrémně vysokými teplotami také častějšími, konstatují evropští klimatologové.

Rekordní teploty, jaké meteorologové naměřili ve Francii a v Nizozemsku, se nyní mohou podle statistik opakovat každých 50 až 150 let. Bez vlivu člověka na klima by to bylo podle studie asi každých tisíc let.

Podle Roberta Vautarda z francouzského Ústavu Pierra-Simona Laplace, který stál v čele vědeckého týmu zkoumajícího poslední vlnu veder, by si měla Evropa začít na obdobná období vysokých teplot zvykat, neboť budou stále častější a intenzivnější.

45 stupňů Celsia ve stínu

„Pokud se nic neudělá s klimatickými změnami, s emisemi, budou tyto vlny veder, při kterých se nyní naměří maximální hodnoty 42 stupňů, v roce 2050 dosahovat o tři stupně víc, takže to bude zhruba 45 stupňů,“ řekl Vautard agentuře AP.

Vysoké teploty po několika málo dnech na západě Evropy sice ustaly, přesunuly se ale severním směrem a způsobují tání ledovců v Grónsku a v Arktidě, upozornili vědci.

V Paříži a v západoněmeckém městě Lingen na konci července naměřili 42,6 stupně, v severobelgickém městečku Begijnendijk 41,8 stupně a na jihu Nizozemska 40,4 stupně. Rekordní teplotu 38,7 stupně zaznamenali také v univerzitní botanické zahradě v anglickém městě Cambridge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 6 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00
Načítání...