Červencová vedra byla kvůli klimatickým změnám horší, ukazuje nová studie

Vlna veder, která na konci července postihla západní část Evropy, by nebyla tak intenzivní nebýt klimatických změn způsobených člověkem. S odvoláním na aktuální vědeckou studii o tom informovala agentura AP. Podle týmu vědců z Francie, Nizozemska, Británie, Německa a Švýcarska, sdružených do sítě World Weather Attribution, by bez vlivu člověka na klima byly teploty nižší asi o 1,5 až tři stupně. V řadě západoevropských zemí padly na konci července absolutní teplotní rekordy.

„Vlna veder z července 2019 byla nad kontinentální západní Evropou natolik extrémní, že je krajně nepravděpodobné, že by byly pozorované hodnoty naměřeny bez klimatických změn,“ uvádí studie.

V západoevropských zemích by bez vlivu člověka na klima panovaly na konci července podle vědců teploty o 1,5 až tři stupně nižší. Globální oteplování činí období s extrémně vysokými teplotami také častějšími, konstatují evropští klimatologové.

Rekordní teploty, jaké meteorologové naměřili ve Francii a v Nizozemsku, se nyní mohou podle statistik opakovat každých 50 až 150 let. Bez vlivu člověka na klima by to bylo podle studie asi každých tisíc let.

Podle Roberta Vautarda z francouzského Ústavu Pierra-Simona Laplace, který stál v čele vědeckého týmu zkoumajícího poslední vlnu veder, by si měla Evropa začít na obdobná období vysokých teplot zvykat, neboť budou stále častější a intenzivnější.

45 stupňů Celsia ve stínu

„Pokud se nic neudělá s klimatickými změnami, s emisemi, budou tyto vlny veder, při kterých se nyní naměří maximální hodnoty 42 stupňů, v roce 2050 dosahovat o tři stupně víc, takže to bude zhruba 45 stupňů,“ řekl Vautard agentuře AP.

Vysoké teploty po několika málo dnech na západě Evropy sice ustaly, přesunuly se ale severním směrem a způsobují tání ledovců v Grónsku a v Arktidě, upozornili vědci.

V Paříži a v západoněmeckém městě Lingen na konci července naměřili 42,6 stupně, v severobelgickém městečku Begijnendijk 41,8 stupně a na jihu Nizozemska 40,4 stupně. Rekordní teplotu 38,7 stupně zaznamenali také v univerzitní botanické zahradě v anglickém městě Cambridge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 2 hhodinami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
včera v 09:00

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
včera v 07:00

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...