Brněnská firma se zapojí do projektu planetární obrany proti asteroidům

Na misi planetární obrany s názvem Hera se bude podílet i firma z Brna – tým českých inženýrů bude odpovědný za vývoj struktury kosmické lodi včetně jejího podrobného návrhu. Informoval o tom jednatel společnosti OHB Czechspace Pavel Dobeš. Hera je mise pod Evropskou kosmickou agenturou (ESA), v jejímž rámci budou vědci zkoumat vliv dopadu sondy do asteroidu.

Firma ohledně spolupráce podepsala smlouvu s německou společností OHB System AG. Program přípravy ochrany Země před možnou srážkou s vesmírným tělesem, na kterém společně pracují ESA i americká NASA, má dvě mise, Dart a Hera. Dart pod vedením NASA by měl být první misí s předvedením jedné z technik obrany Země – změny pohybu asteroidu kinetickým nárazem. Cílem mise je asteroid Didymos a jeho měsíc Dimorphos.

„V říjnu roku 2022 narazí kosmická loď Dart do tohoto měsíce, což bude mít za následek trvalou změnu jeho oběžné dráhy kolem asteroidu,“ uvedla společnost. Dart by měl ze Země odstartovat 22. července 2021.

V rámci mise Hera by pak v roce 2024 měla odstartovat raketa Ariane 6, svého cíle dosáhne o tři roky později. Bude zkoumat asteroid a jeho měsíc a vyhodnotí dopady nárazu Dart do něj.

Do mise by se měly zapojit i další české firmy. Švédsko-finsko-česko-německé konsorcium za účasti odborníků z Geologického ústavu Akademie věd ČR a české firmy Huld (dříve Space Systems Czech) vyvíjí právě satelit Apex. „Připravujeme vědeckou náplň mise, tedy plánování a interpretaci pozorování, a dále takzvané science requirements, sloužící jako podklad k návrhu přístrojů, vlastní sondy a operačního plánu,“ uvedl Tomáš Kohout z Geologického ústavu AV ČR.

Proč je důležité chránit Zemi

„Schopnost provést tuto misi je zcela zásadní, pokud chceme být v budoucnu schopni ochránit naši planetu a odklonit případný asteroid, který by hrozil srážkou se Zemí. A je velmi důležité, že se Česká republika rozhodla zúčastnit této mise s tak historickým významem,“ uvedl Dobeš.

Tým inženýrů bude podle něj konkrétně odpovědný za vývoj struktury kosmické lodi včetně jejího podrobného návrhu, analytického ověřování, dohledu a podpory při mechanickém testování. Na starost bude mít i mechanickou výbavu pro podporu ze Země, a to včetně koncepčního návrhu testování a integrace.

Didymos a jeho měsíc pro Zemi podle NASA nepředstavuje žádnou hrozbu, ale je ideálním cílem pro takovou zkoušku. NASA považuje za snadnější měřit v binárním systému změny v oběžné dráze menší planetky kolem větší než sledovat změny v letové dráze jedné planetky kolem Slunce.

Podstatou takové planetární obrany je snaha ovlivnit dráhu letu hrozící planetky. Především jde o urychlení nebo zbrzdění rychlosti tělesa, které by tak do předpokládaného bodu srážky dorazilo dříve nebo později než Země. V závislosti na dostatku času by k tomu stačilo i relativně nepatrné ovlivnění letu. Špatně připravený zásah, který by způsobil rozpad tělesa, by ale naopak mohl znamenat nepředvídatelné riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...