Běžná bakterie připraví o život 150 tisíc dětí ročně. WHO vyzvala svět k vývoji vakcíny

Vědci z Velké Británie a ze Světové zdravotnické organizace (WHO) varují před běžnou a široce rozšířenou bakterií – může podle nich vážně poškodit těhotné a jejich děti. V nové zprávě zveřejněné tento týden expertní skupina uvedla, že se bakterie značně podceňuje: odhaduje, že infekce způsobené streptokokem skupiny B byly v loňském roce celosvětově spojeny se 46 tisíci mrtvě narozenými dětmi, 91 tisíci úmrtími novorozenců a více než půl milionem předčasných porodů. Tato čísla jsou podle odborníků natolik hrozivá, že WHO a její partneři vyzývají k vytvoření vakcíny pro matky, která by u nich tomuto bakteriálnímu onemocnění zabránila.

Streptokoky skupiny B jsou kulaté bakterie, které se obvykle shlukují do řetězců. Existuje sice sedm širokých skupin streptokokových bakterií, ale ve skupině B je jen jeden druh – Streptococcus agalactiae. Tyto bakterie se běžně vyskytují ve vnitřnostech až třetiny lidí (a také některých zvířat) a obvykle nezpůsobují žádné onemocnění.

Ale během těhotenství se mohou dostat do jiných částí těla, například do močových cest. A mohou se bohužel také přenést na plod v děloze nebo na novorozence během porodu či prvních týdnů života.

Infekce v močových cestách u rodičky mohou zvýšit riziko předčasného porodu, infekce placenty a plodové vody zase zvyšují riziko předčasného porodu, narození mrtvého dítěte, úmrtí novorozence a také pravděpodobnost vzniku vrozených vad u dítěte. U nakažených novorozenců mohou bakterie způsobit sepsi – rozsáhlý zánět, který zahltí organismus a může být pro dítě fatální.

Že je tato bakteriální nákaza nebezpečná a častá, se ví už delší dobu, ale až donedávna nebyla její hrozba kvantifikována. Teprve roku 2017 to udělali vědci z London School of Hygiene & Tropical Medicine, WHO a dalších institucí ve společném projektu. Odhadli, že přibližně 150 tisíc mrtvě narozených dětí a úmrtí novorozenců ročně lze přičíst právě streptokokovi skupiny B.

Největší dopad má bakterie v chudších zemích

Nová zpráva vypracovaná stejnými skupinami vědců je ale první, která popisuje dopad předčasných porodů – ty zvyšují nejen riziko úmrtí novorozenců, ale také dlouhodobých komplikací, jako je zpomalení vývoje a vrozené vady.

Autoři studie odhadují, že v roce 2020 se nákaza touto bakterií projevila přibližně u 20 milionů žen po celém světě – všechny byly tedy vystaveny hrozbě závažné infekce. Odhady počtu mrtvě narozených dětí a novorozenců v roce 2020 byly přibližně stejné jako v roce 2017. Vědci předpokládají, že infekce přispěly v roce 2020 také k 518 tisícům předčasných porodů. Bakterie napadly téměř 400 tisíc novorozenců; v důsledku toho se asi u 40 tisíc novorozenců projevila neurologická postižení. Podle studie byly nejhorší dopady v zemích s nízkými až středními příjmy, zejména v Africe.

„Tento nový výzkum ukazuje, že streptokok skupiny B je velkou a podceňovanou hrozbou pro přežití a pohodu novorozenců, která přináší devastující dopady pro tolik rodin na celém světě,“ uvedl Phillipp Lambach z WHO.

Očkování na počátku těhotenství

Těhotné, které mají pozitivní test na streptokoka, dostávají preventivně antibiotika, aby se zabránilo přenosu na novorozence. Tyto léky ale nejsou schopné zabránit většině případů porodů mrtvých dětí ani předčasných porodů spojených s touto infekcí – navíc mohou mít různě vážné vedlejší účinky.

Autoři zprávy uvádějí, že nejslibnějším dlouhodobým řešením tohoto problému by byla vakcína, která by se podávala nastávajícím matkám hned na počátku těhotenství. Odhadují, že účinná vakcína poskytovaná asi sedmdesáti procentům těhotných by zabránila přibližně 50 tisícům úmrtí a více než 170 tisícům předčasných porodů ročně. Takové očkování zatím přes desítky let výzkumů neexistuje, v současnosti se ale zkoumá několik slibných experimentálních kandidátů.

„Očkování matek by mohlo v následujících letech zachránit životy statisíců dětí. Teď nastal čas jednat a chránit ty nejzranitelnější vakcínou,“ uvedla v prohlášení WHO expertka na reprodukční medicínu Joy Lawnová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
před 22 mminutami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 4 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 4 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Začíná týden Nobelových cen, kvůli Trumpovi poutá pozornost ta za mír

V pondělí začíná týden vyhlašování letošních laureátů Nobelových cen. Největší pozornost médií i analytiků poutá Nobelova cena za mír, kterou v pátek 9. října oznámí norský Nobelův výbor. Loni si o toto ocenění opakovaně říkal americký prezident Donald Trump, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou. Ta později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala. Rozhodnutí nobelovských porot lze předem jen obtížně odhadnout, což obzvláště platí pro kategorie cen za mír a také literaturu.
včera v 09:12‌‌

VideoÚstav pro kontrolu léčiv prověřuje peptidové injekce z černého trhu

Slibují růst svalové hmoty nebo rychlou regeneraci, přitom můžou ohrozit lidské zdraví. Experti varují před peptidovými injekcemi, které nepředepisuje ani neaplikuje lékař. Na některé nelegální přípravky se teď zaměřil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Upozorňuje, že u podobných produktů často není jasný původ ani složení.
včera v 07:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.