Běžná bakterie připraví o život 150 tisíc dětí ročně. WHO vyzvala svět k vývoji vakcíny

Vědci z Velké Británie a ze Světové zdravotnické organizace (WHO) varují před běžnou a široce rozšířenou bakterií – může podle nich vážně poškodit těhotné a jejich děti. V nové zprávě zveřejněné tento týden expertní skupina uvedla, že se bakterie značně podceňuje: odhaduje, že infekce způsobené streptokokem skupiny B byly v loňském roce celosvětově spojeny se 46 tisíci mrtvě narozenými dětmi, 91 tisíci úmrtími novorozenců a více než půl milionem předčasných porodů. Tato čísla jsou podle odborníků natolik hrozivá, že WHO a její partneři vyzývají k vytvoření vakcíny pro matky, která by u nich tomuto bakteriálnímu onemocnění zabránila.

Streptokoky skupiny B jsou kulaté bakterie, které se obvykle shlukují do řetězců. Existuje sice sedm širokých skupin streptokokových bakterií, ale ve skupině B je jen jeden druh – Streptococcus agalactiae. Tyto bakterie se běžně vyskytují ve vnitřnostech až třetiny lidí (a také některých zvířat) a obvykle nezpůsobují žádné onemocnění.

Ale během těhotenství se mohou dostat do jiných částí těla, například do močových cest. A mohou se bohužel také přenést na plod v děloze nebo na novorozence během porodu či prvních týdnů života.

Infekce v močových cestách u rodičky mohou zvýšit riziko předčasného porodu, infekce placenty a plodové vody zase zvyšují riziko předčasného porodu, narození mrtvého dítěte, úmrtí novorozence a také pravděpodobnost vzniku vrozených vad u dítěte. U nakažených novorozenců mohou bakterie způsobit sepsi – rozsáhlý zánět, který zahltí organismus a může být pro dítě fatální.

Že je tato bakteriální nákaza nebezpečná a častá, se ví už delší dobu, ale až donedávna nebyla její hrozba kvantifikována. Teprve roku 2017 to udělali vědci z London School of Hygiene & Tropical Medicine, WHO a dalších institucí ve společném projektu. Odhadli, že přibližně 150 tisíc mrtvě narozených dětí a úmrtí novorozenců ročně lze přičíst právě streptokokovi skupiny B.

Největší dopad má bakterie v chudších zemích

Nová zpráva vypracovaná stejnými skupinami vědců je ale první, která popisuje dopad předčasných porodů – ty zvyšují nejen riziko úmrtí novorozenců, ale také dlouhodobých komplikací, jako je zpomalení vývoje a vrozené vady.

Autoři studie odhadují, že v roce 2020 se nákaza touto bakterií projevila přibližně u 20 milionů žen po celém světě – všechny byly tedy vystaveny hrozbě závažné infekce. Odhady počtu mrtvě narozených dětí a novorozenců v roce 2020 byly přibližně stejné jako v roce 2017. Vědci předpokládají, že infekce přispěly v roce 2020 také k 518 tisícům předčasných porodů. Bakterie napadly téměř 400 tisíc novorozenců; v důsledku toho se asi u 40 tisíc novorozenců projevila neurologická postižení. Podle studie byly nejhorší dopady v zemích s nízkými až středními příjmy, zejména v Africe.

„Tento nový výzkum ukazuje, že streptokok skupiny B je velkou a podceňovanou hrozbou pro přežití a pohodu novorozenců, která přináší devastující dopady pro tolik rodin na celém světě,“ uvedl Phillipp Lambach z WHO.

Očkování na počátku těhotenství

Těhotné, které mají pozitivní test na streptokoka, dostávají preventivně antibiotika, aby se zabránilo přenosu na novorozence. Tyto léky ale nejsou schopné zabránit většině případů porodů mrtvých dětí ani předčasných porodů spojených s touto infekcí – navíc mohou mít různě vážné vedlejší účinky.

Autoři zprávy uvádějí, že nejslibnějším dlouhodobým řešením tohoto problému by byla vakcína, která by se podávala nastávajícím matkám hned na počátku těhotenství. Odhadují, že účinná vakcína poskytovaná asi sedmdesáti procentům těhotných by zabránila přibližně 50 tisícům úmrtí a více než 170 tisícům předčasných porodů ročně. Takové očkování zatím přes desítky let výzkumů neexistuje, v současnosti se ale zkoumá několik slibných experimentálních kandidátů.

„Očkování matek by mohlo v následujících letech zachránit životy statisíců dětí. Teď nastal čas jednat a chránit ty nejzranitelnější vakcínou,“ uvedla v prohlášení WHO expertka na reprodukční medicínu Joy Lawnová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 27 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...