Běžná bakterie připraví o život 150 tisíc dětí ročně. WHO vyzvala svět k vývoji vakcíny

Vědci z Velké Británie a ze Světové zdravotnické organizace (WHO) varují před běžnou a široce rozšířenou bakterií – může podle nich vážně poškodit těhotné a jejich děti. V nové zprávě zveřejněné tento týden expertní skupina uvedla, že se bakterie značně podceňuje: odhaduje, že infekce způsobené streptokokem skupiny B byly v loňském roce celosvětově spojeny se 46 tisíci mrtvě narozenými dětmi, 91 tisíci úmrtími novorozenců a více než půl milionem předčasných porodů. Tato čísla jsou podle odborníků natolik hrozivá, že WHO a její partneři vyzývají k vytvoření vakcíny pro matky, která by u nich tomuto bakteriálnímu onemocnění zabránila.

Streptokoky skupiny B jsou kulaté bakterie, které se obvykle shlukují do řetězců. Existuje sice sedm širokých skupin streptokokových bakterií, ale ve skupině B je jen jeden druh – Streptococcus agalactiae. Tyto bakterie se běžně vyskytují ve vnitřnostech až třetiny lidí (a také některých zvířat) a obvykle nezpůsobují žádné onemocnění.

Ale během těhotenství se mohou dostat do jiných částí těla, například do močových cest. A mohou se bohužel také přenést na plod v děloze nebo na novorozence během porodu či prvních týdnů života.

Infekce v močových cestách u rodičky mohou zvýšit riziko předčasného porodu, infekce placenty a plodové vody zase zvyšují riziko předčasného porodu, narození mrtvého dítěte, úmrtí novorozence a také pravděpodobnost vzniku vrozených vad u dítěte. U nakažených novorozenců mohou bakterie způsobit sepsi – rozsáhlý zánět, který zahltí organismus a může být pro dítě fatální.

Že je tato bakteriální nákaza nebezpečná a častá, se ví už delší dobu, ale až donedávna nebyla její hrozba kvantifikována. Teprve roku 2017 to udělali vědci z London School of Hygiene & Tropical Medicine, WHO a dalších institucí ve společném projektu. Odhadli, že přibližně 150 tisíc mrtvě narozených dětí a úmrtí novorozenců ročně lze přičíst právě streptokokovi skupiny B.

Největší dopad má bakterie v chudších zemích

Nová zpráva vypracovaná stejnými skupinami vědců je ale první, která popisuje dopad předčasných porodů – ty zvyšují nejen riziko úmrtí novorozenců, ale také dlouhodobých komplikací, jako je zpomalení vývoje a vrozené vady.

Autoři studie odhadují, že v roce 2020 se nákaza touto bakterií projevila přibližně u 20 milionů žen po celém světě – všechny byly tedy vystaveny hrozbě závažné infekce. Odhady počtu mrtvě narozených dětí a novorozenců v roce 2020 byly přibližně stejné jako v roce 2017. Vědci předpokládají, že infekce přispěly v roce 2020 také k 518 tisícům předčasných porodů. Bakterie napadly téměř 400 tisíc novorozenců; v důsledku toho se asi u 40 tisíc novorozenců projevila neurologická postižení. Podle studie byly nejhorší dopady v zemích s nízkými až středními příjmy, zejména v Africe.

„Tento nový výzkum ukazuje, že streptokok skupiny B je velkou a podceňovanou hrozbou pro přežití a pohodu novorozenců, která přináší devastující dopady pro tolik rodin na celém světě,“ uvedl Phillipp Lambach z WHO.

Očkování na počátku těhotenství

Těhotné, které mají pozitivní test na streptokoka, dostávají preventivně antibiotika, aby se zabránilo přenosu na novorozence. Tyto léky ale nejsou schopné zabránit většině případů porodů mrtvých dětí ani předčasných porodů spojených s touto infekcí – navíc mohou mít různě vážné vedlejší účinky.

Autoři zprávy uvádějí, že nejslibnějším dlouhodobým řešením tohoto problému by byla vakcína, která by se podávala nastávajícím matkám hned na počátku těhotenství. Odhadují, že účinná vakcína poskytovaná asi sedmdesáti procentům těhotných by zabránila přibližně 50 tisícům úmrtí a více než 170 tisícům předčasných porodů ročně. Takové očkování zatím přes desítky let výzkumů neexistuje, v současnosti se ale zkoumá několik slibných experimentálních kandidátů.

„Očkování matek by mohlo v následujících letech zachránit životy statisíců dětí. Teď nastal čas jednat a chránit ty nejzranitelnější vakcínou,“ uvedla v prohlášení WHO expertka na reprodukční medicínu Joy Lawnová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 15 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...