Bakterie odolné proti antibiotikům se mohou šířit psím krmivem, varuje výzkum

Zatím se šíření bakterií spojených s odolností proti všem antibiotikům spojovalo nejvíce s nemocničním prostředím. Nový výzkum teď ale varuje před další možnou cestou: krmivem pro psy.

Bakterie odolné proti antibiotikům jsou podle Světové zdravotnické organizace jednou z deseti největších hrozeb pro lidské zdraví. Objevují se stále častěji, dá se proti nim stále hůř bránit a zabíjí pořád více lidí.

Nejčastěji se výskyt a šíření těchto „superbakterií“ spojují s nemocničním prostředím, kde si mohou odolnost proti konvenčním antibiotikům nejlépe vytvářet a také se tam nejrychleji šíří. Ve studii, která vyšla v polovině července, ale vědci popsali, že je našli také v různých druzích syrové psí stravy. Není to podle nich jen náhoda, ale znepokojivý trend.

„Krmení psů syrovou potravou může podporovat šíření bakterií odolných vůči antibiotikům,“ uvedli autoři v tiskové zprávě ke studii, která bude prezentována na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí.

Nebezpečné krmivo

Ve studii o krmivu pro psy analyzoval tým z univerzity v Portu 55 vzorků krmiva pro psy od pětadvaceti značek, včetně čtrnácti syrových mražených druhů krmiv. Vědci v nich hledali bakterie enterokoků.

Tyto bakterie jsou schopné neškodně žít ve střevech lidí a zvířat, ale pokud se dostanou do jiných částí organismu, mohou tam být nebezpečné. A navíc se mohou stát odolnými vůči antibiotikům.

Autoři výzkumu zjistili, že všechny vzorky syrového krmiva pro psy obsahovaly enterokoky rezistentní vůči antibiotikům, včetně bakterií rezistentních vůči antibiotiku poslední záchrany – linezolidu (jako antibiotika poslední záchrany se označují ta, která ještě jsou schopná jako poslední zastavit dané druhy bakterií).

Genetické sekvenování pak odhalilo, že některé z těchto bakterií rezistentních vůči antibiotikům, které se nacházely v syrovém psím žrádle, byly stejného druhu, jaké byly nalezeny u pacientů v nemocnicích ve Velké Británii, Německu a Nizozemsku.

Riziko pro zdraví

„Úzký kontakt lidí se psy a komercializace zkoumaných značek v různých zemích představují mezinárodní riziko pro veřejné zdraví,“ uvedla autorka studie Ana Freitasová. Rezistence bakterií se totiž v posledních letech zvyšuje.

Hlavní příčinou je nadměrné používání antibiotik lidmi i u hospodářských zvířat. Odhaduje se, že na infekce odolné vůči lékům zemře ročně na celém světě 700 tisíc lidí, a OSN varovala, že pokud nebudou přijata žádná opatření, může se tento počet do roku 2050 zvýšit na 10 milionů.

Co s tím? Freitasová si myslí, že tento problém se podceňuje: „Evropské orgány musí zvýšit povědomí o možných zdravotních rizicích při podávání syrové stravy domácím zvířatům. Výroba krmiv pro psy, včetně výběru ingrediencí a hygienických postupů, musí být přezkoumána,“ doporučuje.

Jedno pravidlo by podle ní měli dodržovat i majitelé psů: pokud manipulují s krmivem pro domácí zvířata, měli by si vždy mýt ruce – to stejné platí také po likvidaci výkalů zvířat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 5 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...