Počet nově narozených korálů na australském Velkém bariérovém útesu klesl loni o 89 procent ve srovnání s průměrem z doby, která předcházela nedávným katastrofálním epizodám blednutí korálových kolonií. Informoval o tom australský expertní tým.
Blednutím korálů, které signalizuje jejich postupný úhyn, byly v letech 2016 a 2017 zasaženy dvě třetiny útesu. Nyní je podle vědců patrné, že události ze zmíněného období poznamenaly i schopnost korálů se rozmnožovat.
„Mrtví koráli nemají děti,“ podotkl vedoucí studie zabývající se stavem a regenerací Velkého bariérového útesu Terry Hughes z Univerzity Jamese Cooka v australském státě Queensland.
Příčina? Oteplování
Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou.
Vědci v loňském roce provedli rozsáhlý výzkum, při němž zjišťovali, kolik dospělých korálů útesu přežilo nedávné závažné epizody blednutí a kolik nových korálů se od té doby objevilo.
„Po celé délce Velkého bariérového útesu jsme zaznamenali téměř devadesátiprocentní pokles přírůstku nových korálů ve srovnání s historickou úrovní,“ řekl serveru BBC News spoluautor studie zveřejněné v časopise Nature Andrew Baird.
Podle Bairda se jedná o „zcela mimořádný“ jev, který vědci nečekali. Koráli mají totiž silnou schopnost regenerovat. „Pravděpodobně jde o první problém s obnovou růstu v masovém měřítku,“ konstatoval Baird.
Z blednutí korálů experti viní zvyšující se teplotu mořské vody, ať už v důsledku klimatického jevu El Niňo či globálního oteplování planety způsobeného lidskou činností.
Mění se druhy korálů
Experti rovněž zaregistrovali změny ohledně druhů nově narozených korálů. Na zdravých částech Velkého bariérového útesu obvykle převládali koráli z řádu větevníků (Acropora), kteří tvoří přirozené životní prostředí pro tisíce dalších živočišných a rostlinných druhů. U nich byl úbytek nově narozených zástupců největší, a sice 93 procent.
Pokud nenastanou žádné další případy blednutí korálů, mohla by se podle vědců během pěti až deseti let schopnost obnovy korálů vrátit na dřívější úroveň.
Profesor Baird o tom ale silně pochybuje. „Nyní jsme se dostali do situace, kdy jsou dílčí řešení prakticky bezpředmětná. Jediné, na čem teď záleží, jsou kroky vedoucí k zastavení klimatických změn,“ uvedl.
Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než 2000 kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků.
