Robo-ryba vybavená umělou inteligencí pomůže s výzkumem korálových útesů

Zkoumat hlubiny oceánů bylo doposud nesmírně těžké. Vědcům by nyní mohla pomoci první robotická ryba schopná natáčet i fotit.

Na začátku března se podařilo mořským biologům po mnoha letech nafilmovat vzácného arktického žraloka v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje to, jak jsme pořád ještě navzdory stále lepší technice v oceánech téměř slepí. Změnit by to měli roboti – tvrdí vědci z Massachusteského technologického institutu (MIT), kteří právě takový stroj sestrojili.

Robot se jmenuje SoFi, má měkký povrch těla a může plavat v moři kolem ryb, aniž by je nějak znepokojoval. Může ho ovládat dálkově člověk anebo pokročilá umělá inteligence.

Nejde o žádný naivní nápad, vědci už robota otestovali v praxi na slavném Duhovém útesu na Fidži. Robo-ryba se dokázala potopit až do hloubky kolem dvaceti metrů a operovala pod hladinou kolem čtyřiceti minut. Bez problémů se dokázala vypořádat s nástrahami, které v oceánu hrozí: vyhýbala se překážkám a uměla se vyrovnat i s mořskými proudy. Přitom pravidelně natáčela a fotila zajímavé situace v jejím okolí.

První funkční robo-ryba

„Pokud víme, jedná se o první robotickou rybu, která může plavat v moři bez vodícího kabelu po delší dobu,“ uvedli autoři stroje v odborném časopise Science Robotics. Vědci současně vytvořili speciální ovladač založený na upraveném ovladači herního systému Super Nintendo; pomocí něj mohou akustickými vlnami stroj řídit i pod hladinou. Slouží to třeba ke změně navigace robo-ryby, když je potřeba náhle něco změnit.

Až doposud se podvodní autonomní plavidla řídila pomocí kabelu. Ten jednak dával stroji energie, současně plavidlo řídil – rádiový signál se totiž ve vodě nese jen špatně. Robo-ryba SoFi je mnohem lehčí než starší modely podvodních dronů; je vybavená jen motorem poháněným elektřinou z baterie. Všechny použité materiály a technologie jsou odlehčené a extrémně pevné.

Cílem celého projektu je, aby vědci mohli dlouhodobě sledovat a monitorovat život na korálových útesech. Zejména jejich hlubší části je složité sledovat dlouhodobě – podobné přístroje by mohly s tímto záměrem pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 10 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled