Zkoumat hlubiny oceánů bylo doposud nesmírně těžké. Vědcům by nyní mohla pomoci první robotická ryba schopná natáčet i fotit.
Robo-ryba vybavená umělou inteligencí pomůže s výzkumem korálových útesů
Na začátku března se podařilo mořským biologům po mnoha letech nafilmovat vzácného arktického žraloka v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje to, jak jsme pořád ještě navzdory stále lepší technice v oceánech téměř slepí. Změnit by to měli roboti – tvrdí vědci z Massachusteského technologického institutu (MIT), kteří právě takový stroj sestrojili.
Robot se jmenuje SoFi, má měkký povrch těla a může plavat v moři kolem ryb, aniž by je nějak znepokojoval. Může ho ovládat dálkově člověk anebo pokročilá umělá inteligence.
Nejde o žádný naivní nápad, vědci už robota otestovali v praxi na slavném Duhovém útesu na Fidži. Robo-ryba se dokázala potopit až do hloubky kolem dvaceti metrů a operovala pod hladinou kolem čtyřiceti minut. Bez problémů se dokázala vypořádat s nástrahami, které v oceánu hrozí: vyhýbala se překážkám a uměla se vyrovnat i s mořskými proudy. Přitom pravidelně natáčela a fotila zajímavé situace v jejím okolí.
První funkční robo-ryba
„Pokud víme, jedná se o první robotickou rybu, která může plavat v moři bez vodícího kabelu po delší dobu,“ uvedli autoři stroje v odborném časopise Science Robotics. Vědci současně vytvořili speciální ovladač založený na upraveném ovladači herního systému Super Nintendo; pomocí něj mohou akustickými vlnami stroj řídit i pod hladinou. Slouží to třeba ke změně navigace robo-ryby, když je potřeba náhle něco změnit.
GALERIE
Robotická ryba z MIT
Až doposud se podvodní autonomní plavidla řídila pomocí kabelu. Ten jednak dával stroji energie, současně plavidlo řídil – rádiový signál se totiž ve vodě nese jen špatně. Robo-ryba SoFi je mnohem lehčí než starší modely podvodních dronů; je vybavená jen motorem poháněným elektřinou z baterie. Všechny použité materiály a technologie jsou odlehčené a extrémně pevné.
Cílem celého projektu je, aby vědci mohli dlouhodobě sledovat a monitorovat život na korálových útesech. Zejména jejich hlubší části je složité sledovat dlouhodobě – podobné přístroje by mohly s tímto záměrem pomoci.
