Robo-ryba vybavená umělou inteligencí pomůže s výzkumem korálových útesů

Zkoumat hlubiny oceánů bylo doposud nesmírně těžké. Vědcům by nyní mohla pomoci první robotická ryba schopná natáčet i fotit.

Na začátku března se podařilo mořským biologům po mnoha letech nafilmovat vzácného arktického žraloka v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje to, jak jsme pořád ještě navzdory stále lepší technice v oceánech téměř slepí. Změnit by to měli roboti – tvrdí vědci z Massachusteského technologického institutu (MIT), kteří právě takový stroj sestrojili.

Robot se jmenuje SoFi, má měkký povrch těla a může plavat v moři kolem ryb, aniž by je nějak znepokojoval. Může ho ovládat dálkově člověk anebo pokročilá umělá inteligence.

Nejde o žádný naivní nápad, vědci už robota otestovali v praxi na slavném Duhovém útesu na Fidži. Robo-ryba se dokázala potopit až do hloubky kolem dvaceti metrů a operovala pod hladinou kolem čtyřiceti minut. Bez problémů se dokázala vypořádat s nástrahami, které v oceánu hrozí: vyhýbala se překážkám a uměla se vyrovnat i s mořskými proudy. Přitom pravidelně natáčela a fotila zajímavé situace v jejím okolí.

První funkční robo-ryba

„Pokud víme, jedná se o první robotickou rybu, která může plavat v moři bez vodícího kabelu po delší dobu,“ uvedli autoři stroje v odborném časopise Science Robotics. Vědci současně vytvořili speciální ovladač založený na upraveném ovladači herního systému Super Nintendo; pomocí něj mohou akustickými vlnami stroj řídit i pod hladinou. Slouží to třeba ke změně navigace robo-ryby, když je potřeba náhle něco změnit.

Až doposud se podvodní autonomní plavidla řídila pomocí kabelu. Ten jednak dával stroji energie, současně plavidlo řídil – rádiový signál se totiž ve vodě nese jen špatně. Robo-ryba SoFi je mnohem lehčí než starší modely podvodních dronů; je vybavená jen motorem poháněným elektřinou z baterie. Všechny použité materiály a technologie jsou odlehčené a extrémně pevné.

Cílem celého projektu je, aby vědci mohli dlouhodobě sledovat a monitorovat život na korálových útesech. Zejména jejich hlubší části je složité sledovat dlouhodobě – podobné přístroje by mohly s tímto záměrem pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 19 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...