Nástup robotů přežijí jen některé profese. Na finance a účetnictví nesázejte, varuje průzkum

Stále sílící vlnu automatizace, digitalizace a robotizace a její dopady na zaměstnanost sleduje Evropa s větší skepsí než ostatní kontinenty. Přesto i zde převládají firmy, které čekají v nejbližších dvou, třech letech nárůst zaměstnanců. K „vítězům“ by měly patřit IT obory a pracovní pozice, kde dochází k přímému kontaktu se zákazníky. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi dvaceti tisíci zaměstnavateli ve 42 zemích světa.

Z celosvětového průzkumu vyplynulo, že podle většiny zaměstnavatelů (86 procent) bude automatizace pro zaměstnanost v blízké budoucnosti jasným přínosem. Pouze deset procent šéfů očekává, že se počet jejich podřízených bude snižovat. 

Většina firem a úřadů očekává nárůst celkového počtu zaměstnanců, nicméně dopad na jednotlivé pozice se bude lišit. Firmy investují do digitálních dovedností, a proto bude nejvíc lidí potřeba v oblasti IT. Také místa v přímém kontaktu se zákazníky na tom budou velmi podobně. Oproti tomu nejvyšší pokles počtu zaměstnanců lze čekat u administrativních a kancelářských pozic. Negativně postiženy budou také obory financí a účetnictví.

Pesimisté a optimisté v Evropě

Největší pesimismus ohledně nástupu robotů vyjádřily severo- a východoevropské firmy, které čekají snížení počtu pracovníků (v Norsku, Slovinsku, Rumunsku, Slovensku, Finsku, Bulharsku či Rakousku). Naopak více evropských států očekává, že počet nabíraných pracovníků převáží nad propouštěnými. Patří k nim například i Česko či Německo.  

Zdaleka nejoptimističtěji vidí dopady automatizace firmy v Latinské Americe, například v Guatemale, Panamě či Peru. V USA čtvrtina firem předpokládá, že automatizace povede k najímání nových zaměstnanců, zatímco u čínských firem tomu tak je pouze u tří procent.

Nejbouřlivěji změny zasáhnou zpracovatelský průmysl, kde probíhá digitální revoluce. Růst tzv. průmyslu 4.0 pohání renesanci vyspělé výroby a výrobci přenastavují strukturu své pracovní síly. Další odvětví budou brzy následovat či již následují.

Společnost ManpowerGroup zkoumala také, jaké měkké dovednosti (například komunikace, spolupráce, kreativita, ale i empatie, vytváření vztahů, zvídavost, touha učit se) jsou mezi zaměstnavateli nejvyhledávanější.

„Spolupráci“ budou nejvíce požadovat administrativa a kancelářské pozice. Ve financích, účetnictví a IT se bude oceňovat hlavně „komunikace“. V lidských zdrojích a zpracovatelském průmyslu pak „řešení problémů“. V obchodě a péči o zákazníky bude nepřekvapivě vítězit „proklientský přístup“. 

Česko a nejbližší budoucnost

Trendy v náboru nových lidí pro následující měsíce zkoumal Manpower i v Česku. Čeští zaměstnavatelé plánují ve druhém čtvrtletí 2018 nadále nabírat nové zaměstnance, ale méně než v předchozím období. 

Čistý index trhu práce (v %)
Zdroj: Manpower
  •                         Nárůst (%)       Pokles (%)     Beze změny (%)     Čistý index práce (%)
  • 1. Q 2019              4                           2                      92                             2
  • 4. Q 2018              7                           1                     90                              6
  • 3. Q 2018              8                            2                      87                            6
  • 2. Q 2018             7                             5                      87                            2
  • 1. Q 2018             6                             3                       90                           3
  • 4. Q 2017             4                             3                       93                           1 
  • 3. Q 2017             5                             3                      90                            2
  • 2. Q 2017             8                             2                       86                           6
  • 1. Q  2017            6                             5                       85                           2
  • *Rozdíl mezi procentem firem, které chtějí nabírat zaměstnance, a procentem firem, které chtějí propouštět. 
  • Zdroj: Manpower, ČTK

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu sedm procent zaměstnavatelů, naopak pět procent očekává snižování počtu zaměstnanců. Na 87 procent oslovených uvedlo, že během druhého čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus dvě procenta, v předchozím čtvrtletí to bylo plus tři procenta.

V průzkumu pozorujeme strukturální změny poptávky po nových zaměstnancích v české ekonomice. Klesly náborové aktivity ve výrobě a logistice. Naproti tomu vidíme zrychlování náborů v sektoru služeb. Každopádně celkové plány zůstávají pro příští čtvrtletí pozitivní.
Jaroslava Rezlerová
generální ředitelka ManpowerGroup pro ČR a Slovensko

Zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí snižování počtu pracovních sil. Nejslabší náborové prostředí očekávají v odvětví doprava, skladování a komunikace s indexem minus deset procent a zpracovatelském průmyslu (minus pět procent), následované odvětvím těžba nerostných surovin a státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura s indexem minus čtyři procenta.

Zvyšování počtu pracovních sil hlásí čtyři odvětví, především ubytování a stravování s indexem 15 procent, finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům s 11 procenty, následované odvětvím zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov s osmi procenty a stavebnictvím se třemi procenty. 

Zaměstnavatelé v Čechách a v Praze očekávají v příštím čtvrtletí umírněné náborové plány s indexem plus tři, respektive plus dvě procenta. Morava hlásí stagnující trh práce s indexem plus jedno procento. V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé v Čechách a Praze hlásí pokles Indexu o tři procentní body. Na Moravě index posílil o čtyři body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 9 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...