Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
„Řecké nápisy, které se našly na trámu lodního kýlu, pocházejí asi z první poloviny prvního století před naším letopočtem. Podporují tak hypotézu, že loď byla postavena v Alexandrii,“ uvedl IEASM.
Trup lodi, takzvaného thalamégu, je podle archeologů více než 35 metrů dlouhý a asi sedm metrů široký. Vrak byl objeven u potopeného ostrova Antirhodos, který byl součástí starověkého Portus Magnus (velkého přístavu) Alexandrie. Na plavidle, které se po vodě pohybovalo pomocí vesel, se nacházela i luxusně zdobená kajuta. Institut v prohlášení sdělil, že mezi nejznámější podobné lodě patřily ohromné plovoucí „paláce“ Ptolemaiovců. Jeden takový předvedla v roce 47 před naším letopočtem římskému vládci a vojevůdci Juliu Caesarovi královna Kleopatra, aby mu tak ukázala život Egypťanů.
Podle archeologů je aktuální objev výjimečně důležitý tím, že nabízí unikátní pohled na část života starých Egypťanů, který není stále příliš popsaný. Pohled na jejich civilní život, zábavu a volný čas totiž bývá často zastíněný archeologickým výzkumem tamních majestátních chrámů, paláců a hrobek. Egypťané ale pochopitelně nežili jen přípravou na „život po životě“.
Detaily popsal slavný historik a cestovatel
Archeologové a potápěči vedou podmořské vykopávky v okolí ostrova od roku 1990. V průběhu let zde našli sochy, sloupy a další předměty, které pohltila voda. Některé jsou k vidění v Alexandrii v Řecko-římském muzeu, jehož expozice mapuje tuto okázalou antickou epochu středomořského přístavu.
Nalezená výletní loď podle archeologů velmi přesně odpovídá popisu řeckého historika Strabóna z prvního století. Alexandrie tehdy byla jednou z největších a nejpůsobivějších metropolí starověkého světa. Díky svým palácům, chrámům a 130 metrů vysokému majáku Pharos – jednomu ze sedmi divů starověkého světa – byl přístav perlou Egypta.
Strabón, největší cestovatel své doby, navštívil toto egyptské město kolem let 29 až 25 před naším letopočtem a později napsal: „Tyto lodě jsou luxusně vybaveny, používá je královský dvůr pro výlety a je na nich dav veselých lidí, kteří se vydávají z Alexandrie po kanálu na veřejné slavnosti. Každý den a každou noc jsou lodě přeplněné lidmi, kteří hrají na flétnu a tančí bez zábran a s extrémní nevázaností,“ přiblížil Strabón.
Část Alexandrie přitom v dohledné době nejspíš čeká osud podobný potopenému ostrovu Antirhodos. Město totiž v současnosti patří mezi místa nejvíce ohrožená klimatickou změnou a stoupající hladinou moře. I podle nejoptimističtějších scénářů OSN se stane do roku 2050 jedna třetina města neobyvatelná nebo ji zaplaví voda.
