Vědci našli ostatky člověka, jenž aspiruje na označení nejstarší známá oběť moru. Nejnovější poznatky naznačují, že se bakterií způsobující tuto nemoc infikoval mladý muž, který zemřel před zhruba 5300 lety na území dnešního Lotyšska. „Je to nejstarší známá oběť moru, kterou máme,“ uvedl Ben Krause-Kyora z univerzity v německém Kielu.
Muž byl pohřbený spolu s třemi dalšími lidmi v neolitickém pohřebišti. Vědci čtveřici odebrali z kostí a zubů vzorky DNA, které prozkoumali, aby zjistili, jestli obsahují viry nebo bakterie. V těle jednoho z lovců a sběračů objevili starodávný kmen moru, jenž způsobila bakterie Yersinia pestis.
„Velmi pravděpodobně ho kousl hlodavec, infikoval se primárně (bakterií) Yersinia pestis a zemřel o pár dní, možná o týden později na septický šok,“ domnívá se Krause-Kyora.
Výzkumníci se podle BBC News domnívají, že starodávný kmen moru se objevil před zhruba sedmi tisíci lety, kdy se ve střední Evropě začalo se zemědělstvím. Předpokládají, že se lidé mohli tu a tam nakazit od zvířat, aniž by vypukly velké epidemie moru. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu Cell Reports.
Jsou zajímavé v tom, že ukazují, jak bylo první šíření moru mezi lidmi spojené se začátky zemědělství – lidé se kvůli přechodu k zemědělskému způsobu života začali mnohem více setkávat s hlodavci, kteří se u lidských sídel koncentrovali kvůli obilí.
Mor se naučil, jak se šířit mezi lidmi
Časem se ovšem vyvinula forma nemoci známá jako dýmějový mor. Ve 14. století se Evropou, Afrikou a Asií prohnala epidemie této choroby známá jako černá smrt, která zahubila desítky milionů obyvatel. Později se onemocnění ve vlnách vracelo, zabilo přitom miliony lidí.
Dýmějový mor se obvykle přenáší štípnutím blech, které se infikovaly na nakažených hlodavcích. Projevuje se boulemi v oblasti lymfatických uzlin a je to vysoce infekční onemocnění, které se vyskytuje i v dnešní době. Moderními antibiotiky se dá léčit, zdravotníci je však musejí nasadit rychle.
Myšlenka, že nejranější kmeny moru byly příliš pomalé na to, aby se šířily, podle BBC vyvolává mimo jiné pochyby o tom, že nemoc vyhubila velké množství lidí na západě Evropy na konci mladší doby kamenné. Někteří vědci se ale domnívají, že nová studie možnost šíření moru v tehdejší Evropě nezpochybňuje.
