Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za třicet let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina se podává nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní, informovala vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Helena Žemličková.
V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. Narůstající trend se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií. Tyto druhy antibiotik mají podle Žemličkové větší vliv na antibiotickou rezistenci než základní typy, jako je penicilin.
Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.
Antibiotika lidé často podle Žemličkové užívají pro jakýsi pocit jistoty, někdy je lékaři předepíší v důsledku tlaku pacientů či rodičů dětí. „Pacienti by si měli uvědomit, že naprostá většina onemocnění mimo nemocnici antibiotika nepotřebuje,“ řekla Žemličková. Zároveň lékaři by měli mít větší odvahu a vysvětlit pacientům, že na kašel antibiotika nejsou potřeba. Pomoci jim mohou také některá vyšetření, která určí, zda se jedná o bakteriální infekci. V ordinacích praktiků se podle Žemličkové pro tyto účely poměrně běžně užívají například takzvané CRP testy.
Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi čtyřicet procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Přestože se jedná o lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi osmnáct procent lidí, nejčastěji kvůli kašli, nachlazení a kožním problémům.
Mladí muži mají málo informací
„Z našeho průzkumu vyplynulo, že nejvíce ohroženou skupinou vzhledem ve vztahu k užívání antibiotik jsou mladí lidé do 25 let, a to především muži,“ popsal lékař Filip Brodan, který se na něm podílel. „Téměř dvacet procent z nich uvádí, že lze přestat užívat antibiotika v případě, že jim je lépe. 52,3 % dotazovaných v této věkové kategorii (muži i ženy) si také mylně myslí, že antibiotika dokáží zkrátit dobu nachlazení. Navíc každý druhý z nich má ve své domácí lékárničce přípravek obsahující antibiotikum pro případ urgentní potřeby,“ dodal lékař.
Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33 tisíc lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik. Ten je nesmírně složitý, drahý a jen špatně návratný.
Zastavit nárůst spotřeby těchto nenahraditelných léků a také vzrůstající antibiotickou rezistenci je cílem kampaně, jejíž hlavní část začne letos v listopadu.
