Moskva obviňuje ukrajinskou armádu z ostřelování ruského pohraničí v Bělgorodské oblasti. Podle jejího gubernátora dva lidé zemřeli a několik dalších bylo vážně zraněno. Ukrajina se k těmto incidentům nehlásí ani je nekomentuje. Oslovení obyvatelé Bělgorodské oblasti tvrdí, že na jejich životě invaze nic nezměnila a že počínání Moskvy schvalují. V ruském příhraničním regionu natáčel reportér ČT Karel Rožánek.
Osada Majskoje v Bělgorodské oblasti leží zhruba dvacet kilometrů od míst, kde už přes tři měsíce probíhají těžké boje a umírají lidé. „Někdy tady slyšíme kanonádu, ale jinak se tu nic nezměnilo. Žijeme si v klidu,“ říká místní obyvatel Vitalij Nazarov.
Ještě před osmi lety jezdili zdejší Rusové pravidelně nakupovat do Charkova, Ukrajinci z druhé strany hranice zase do Bělgorodu. Změnilo se to v roce 2014 poté, co Rusko nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku na Donbasu.
Letošní útok ruské armády tyto kontakty úplně zastavil. Směrem na Ukrajinu teď míří vojenská vozidla, opačně lidé, kteří před válkou utekli nebo byli zavlečeni do Ruska.
Vitalij Nazarov i jeho žena Olga počínání Moskvy schvalují. „To, že na obou stranách umírají lidé, je špatně. Ale bylo to nutné udělat. Myslím si, že nacionalismus bylo nutné zastavit,“ říká pan Vitalij. „To, co se tam teď děje, to bylo logické rozhodnutí,“ dodává Olga Nazarovová.
V Bělgorodu přibylo aut se symboly invaze
Stejně poklidně to vypadá i v nedalekém Bělgorodu. Jen od konce února jsou ve městě víc vidět projíždějící vojenská auta s namalovanými písmeny Z – symboly „speciální vojenské operace,“ jak Rusko svou agresi na Ukrajině oficiálně označuje.
Ve městě přibyli také policisté v ulicích. Hlídky mají nově i samopaly. „Do Charkova je to odsud osmdesát kilometrů. Jsme pohraniční město a toto je preventivní opatření,“ komentuje to úředník bělgorodského magistrátu Kyril Tatjaničev.
Před rokem 2014 na Ukrajinu pravidelně jezdil, má tam i příbuzné. Teď i on opakuje oficiální vládní propagandu. „Speciální vojenská operace, jak všichni říkají, je vedená kvůli demilitarizaci a denacifikaci na území Ukrajiny,“ říká Tatjančev.
Také v Bělgorodě probíhaly koncem letošního února protiválečné protesty, svůj odpor k agresi vůči Ukrajině tu ale veřejně vyjádřilo pouze několik jednotlivců.
