Premiéři a ministři obrany zemí visegrádské čtyřky (V4) oslavili ve Varšavě dvacáté výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) na ceremoniálu zdůraznil přínos Aliance pro českou bezpečnost. Výzvou do budoucna je podle něj zajištění kybernetické bezpečnosti. Babiš také varoval před antiamerikanismem. „Bez Ameriky není obrana Evropy možná,“ řekl. Na ceremoniál navázala ukázka cvičení aliančních jednotek v Polsku. Premiéři poté zavítali mezi příslušníky první varšavské tankové brigády.
Země V4 slaví 20 let v NATO: Už to není jen o tancích a letadlech, zdůraznil Babiš ve Varšavě
Události ČT: Oslavy 20 let od vstupu do NATO v Polsku (zdroj: ČT24)
Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO neklesá. „Čas klidu a míru se může rychle změnit,“ prohlásil na úvod oslav polský premiér Mateusz Morawiecki, který zdůraznil zvláště význam NATO v ochraně před hrozbami z Ruska.
Pellegrini: Nesmíme být snadnou kořistí
Podle předsedy slovenské vlády Petera Pellegriniho neměl a nemá vstup do NATO ani EU pro visegrádské země rozumnou alternativu. „Kdybychom vystoupili, nestaneme se mostem (mezi Západem a Východem), ale snadnou kořistí,“ varoval Pellegrini s odkazem na státy, v jejichž zájmu je podle něj „udržovat nestabilitu“.
Expert na bezpečnost: Kromě zásahu v Libyi jsme se za 20 let v NATO účastnili všech zásadních operací (zdroj: ČT24)
Konkrétně se řešily kybernetické hrozby a šíření dezinformací. „Existují představy, že mají vznikat nějaké nové agentury Evropské unie pro boj s těmito hrozbami. Já si naopak myslím, že tyto věci má také řešit NATO,“ uvedl Babiš, podle něhož musí být Aliance připravena na to, že současné boje se nevedou již jen „tanky a letadly“.
Babiš ještě před zahájením oslav připomněl, že vstup do NATO byl pro Česko prvním důležitým krokem na cestě ke spojenectví se Západem po pádu komunismu a plynně na něj o pět let později navázalo členství v Evropské unii.
Oslavy 20 let vstupu do NATO v Polsku
„Nejsme žádnými černými pasažéry,“ zdůraznil Babiš
„Cestu do NATO jsme si museli odpracovat naší aktivitou v zahraničních misích a aliancích a rád bych vyjádřil vděčnost všem, kteří se na tom podíleli. Mnozí dnešní čeští důstojníci se zúčastnili už osvobozování Kuvajtu v roce 1991 a naše chemické jednotky a polní nemocnice byly již tehdy vyhlášené,“ zdůraznil český premiér. „Naše současná generalita vyspěla v misích v Bosně a Hercegovině, v Kosovu v 90. letech a leckde jinde,“ dodal.
„Od začátku našeho vstupu jsme byli v NATO aktivní, nikdy jsme nebyl žádní černí pasažéři. Naši vojáci působí již 16 let v misi NATO v Afghánistánu. odevdli jsme tam obrovský kus práce a měli jsme mnoho padlých,“ připomněl Babiš.
„Pokud se USA stáhnou, stáhneme se i my,“ prohlásil český premiér, podle něhož bude další vývoj v této zemi důležitý i pro plánování budoucí podoby české armády. Americký prezident Donald Trump razí myšlenku úplného odchodu amerických vojsk z Afghánistánu, podmiňuje ji však dohodou s radikálním hnutím Taliban.
Babiš: Cestu do NATO jsme si museli odpracovat (zdroj: ČT24)
Slovensko vstoupilo do Aliance se zpožděním
Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého takzvaného východního bloku. Pozvánku ke vstupu dostaly na aliančním summitu v Madridu v roce 1997. Slovensko se stalo členem až v roce 2004.
Na varšavském summitu v roce 2016 Aliance rozhodla o větší přítomnosti na severovýchodě. „Doufám, že během let přítomnost (NATO v Polsku) ještě poroste, a také, že se tu budou častěji konat společná cvičení,“ uvedl tehdy polský prezident Andrzej Duda.
Polská armáda je největší ve střední Evropě a zachovává si rovnocenné zastoupení všech složek – v aktivní službě má přes 100 tisíc vojáků, na obranu jako jedna z mála vydává 2 procenta HDP – v přepočtu skoro 250 miliard korun. „Za těch dvacet let jsme udělali obrovský pokrok v otázce modernizace, školení i přístupu,“ říká šéf 25. aeromobilní brigády Adam Marczak, který prošel misemi na Balkáně a v Afganistánu.
Kritici ale upozorňují na nedokončené polské zakázky, špatný stav námořnictva i to, že peníze jdou spíš než na zbraně a techniku na penze, mzdy a byrokracii.
V Česku připomene výročí členství v Alianci slavnost na Pražském hradě, na které se v úterý 12. března potkají prezidenti všech zemí V4.