20 let v NATO

Česká armáda prošla během 20 let od vstupu do Severoatlantické aliance výraznou proměnou. Je jednak menší, na druhou stranu je od roku 2005 profesionální a vojáci získávají zkušenosti na zahraničních misích. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty naše armáda od vstupu do aliance dospěla a z lidského hlediska je na vysoké úrovni. Stále má ale nedostatky, hlavně co se týče techniky. Modernizace spolkla v uplynulých dvou dekádách desítky miliard korun, ve výzbroji to však armáda poznala jen někde. Nové stroje má třeba stíhací letectvo, naopak tankisté stále používají sovětské modely T- 72, i když modernizované.

Už dvacet let je Česká republika členem Severoatlantické aliance, jejíž priority se postupně mění. V nejbližší budoucnosti mezi klíčové cíle patří odstrašení Ruska a s tím související posílení mise v Pobaltí, ale i boj s falešnými zprávami. Aliance by také do svých řad mohla přivítat nové členy, mluví se třeba o Gruzii či Makedonii.

V jaké kondici je armáda dvacet let poté, co se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance? Krátká videa představují jednotlivé jednotky.

Česko si připomíná dvacet let od svého, polského a maďarského vstupu do Severoatlantické aliance. Český premiér Miloš Zeman při svém projevu při slavnostním aktu na Pražském hradě kritizoval probíhající vyjednávání s hnutím Taliban a vyzval k boji proti terorismu. Již před ním promluvila bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která varovala před ústupem od demokratických hodnot v aliančních zemích.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Severoatlantická aliance měla ve svých počátcích jasného soupeře – Sovětský svaz a jeho spojence z bývalého východního bloku. Některé z těchto zemí se však později samy staly členy NATO a ruského vlivu se dnes obávají. Vztahy Aliance a Ruska jsou aktuálně opět na bodu mrazu. Z poslední doby se na nich podepsalo například odstoupení od raketové smlouvy nebo incident v Kerčském průlivu.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Premiéři a ministři obrany zemí visegrádské čtyřky (V4) oslavili ve Varšavě dvacáté výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) na ceremoniálu zdůraznil přínos Aliance pro českou bezpečnost. Výzvou do budoucna je podle něj zajištění kybernetické bezpečnosti. Babiš také varoval před antiamerikanismem. „Bez Ameriky není obrana Evropy možná,“ řekl. Na ceremoniál navázala ukázka cvičení aliančních jednotek v Polsku. Premiéři poté zavítali mezi příslušníky první varšavské tankové brigády.

Před dvaceti lety, 12. března 1999, vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance (NATO). Předtím bylo Československo součástí Varšavské smlouvy a základní vojenskou službou si musela projít většina mladých mužů. Připomeňte si historii armády na fotografiích jak z doby socialismu, tak po roce 1989 a po vstupu do NATO.

Společné prohlášení prezidenta Spojených států Donalda J. Trumpa a premiéra České republiky Andreje Babiše (v neoficiálním překladu):

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.