Česko je v NATO 20 let. Prezident Zeman kritizoval vyjednávání s Talibanem, obává se posílení terorismu

• mld

12. 3. 201912. 3. 2019|Zdroj: ČT24

Konference k výročí 20 let od vstupu do NATO: Ceremonie s vystoupeními a diskusí čtyř prezidentů (zdroj: ČT24)

Česko si připomíná dvacet let od svého, polského a maďarského vstupu do Severoatlantické aliance. Český premiér Miloš Zeman při svém projevu při slavnostním aktu na Pražském hradě kritizoval probíhající vyjednávání s hnutím Taliban a vyzval k boji proti terorismu. Již před ním promluvila bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která varovala před ústupem od demokratických hodnot v aliančních zemích.

Vstup Česka a také Polska a Maďarska do NATO zpečetilo předání ratifikačních listin v Independence v americkém Missouri 12. března 1999. „Byl to historický okamžik nejen pro naši zemi, ale pro celou Evropu. Členy NATO se poprvé staly země, které byly dříve součástí jiného vojenského paktu – Varšavské smlouvy,“ připomněl při zahájení armádní výstavy k jubileu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Prezident Miloš Zeman pak ve svém projevu při slavnostním aktu ve Španělském sále Pražského hradu připomněl, že už dva a půl roku po vstupu Česka do Aliance „se změnil svět“. Klíčovým okamžikem bylo 11. září 2001, kdy proběhly teroristické útoky ve Spojených státech. „Teroristé prokázali, že jejich cílem je vraždit nevinné civilisty, a nikoli vojáky,“ podotkl.

Kritizoval proto, že Západ dnes vyjednává s hnutím Taliban, proti kterému po útocích intervenoval v Afghánistánu. „Kdesi v Kataru probíhají jednání s Talibanem v naději, že se z tygra stane vegetarián a že už nebude vraždit. Ve skutečnosti tygr zůstane tygrem. Dovolíme-li Talibanu, aby opět ovládl afghánské území, vytvoří z něho opět teroristickou základnu sloužící k útokům na území euroamerické civilizace. Chtěl bych před tím varovat,“ řekl Miloš Zeman. „Jsem přesvědčen – a opakuji to po osmnácti letech znovu, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje.“

Události: Slavnostní konference k výročí rozšíření NATO (zdroj: ČT24)

O hrozbě terorismu hovořil také premiér Andrej Babiš (ANO). „Přál bych si, aby Aliance hrála v boji proti terorismu ještě větší roli než dnes. Podle mého názoru je hrozba mezinárodního terorismu minimálně stejně vážná jako hrozba od nedemokratických režimů, které uvázly v logice studené války,“ prohlásil s tím, že NATO by mělo být v potírání teroristických organizací aktivnější.

Na konferenci k výročí NATO promluvila také zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová, která ocenila českou, maďarskou, polskou a také slovenskou podporu společného úsilí.

„Vaše společnosti jsou svobodnější, bohatější a zakotvenější ve světě, než jsme si dokázali před jednou generací představit. Všichni máme prospěch ze základního závazku NATO, to znamená, že všichni členové budou chráněni a bude jim poskytnuta podpora proti útokům, které mohou přijít odkudkoliv,“ zdůraznila.

Maďarský prezident citoval Churchilla: Se spojenci je to těžké, ale bez nich ještě těžší

Do Prahy si přijeli připomenout výročí vstupu do NATO i prezidenti dalších dvou zemí, které vstoupily do Aliance současně s Českem – maďarský prezident János Áder a polský prezident Andrzej Duda.

Áder podotkl, že vstup do NATO byl pro Maďary velkou změnou oproti minulosti. Ta je podle prezidenta naučila jedné věci. „Jsme sami, nemáme žádné spojence,“ řekl s odkazem na války s Osmanskou říší či potlačená povstání v letech 1848 a 1956. Členství v Alianci proto Áder vnímá jako „šanci, kterou by byla velká chyba propásnout“.

Současnost s minulostí ve svém projevu srovnal i Andrzej Duda. „Tento náš svazek je nejsilnějším vojenským uskupením, kde bratrství znamená bratrství, podpora znamená bratrství, článek 5 znamená článek 5, a ne takzvanou bratrskou pomoc, o které v Praze snad vůbec nemusím mluvit. Poučili jsme se z historie a vnímáme své spojenecké závazky vážně,“ řekl polský prezident.

„Uplynulá dvě desetiletí ukázala, že Winston Churchill uhodil hřebíček na hlavičku, když v době druhé světové války, unaven neustálými vyjednáváními, prohlásil: Je těžké bojovat společně se spojenci, ale ještě těžší by bylo bojovat bez spojenců,“ dodal János Áder.

Promluvil i slovenský prezident Andrej Kiska, ačkoli Slovensko vstoupilo do NATO až v roce 2004. Míní však, že vstup zbylých tří zemí Visegrádské skupiny otevřel cestu do Aliance i Bratislavě. „Vstoupit do NATO bylo naše suverénní a dobrovolné rozhodnutí. Že dnes žijeme v míru, že jsme úspěšné a prosperující země, je důsledkem toho, že jsme kdysi takové rozhodnutí přijali,“ soudí Kiska.

Jsme svědky návratu nacionalismu, varuje Albrightová

Slavnostní akt za účasti prezidentů byl součástí konference s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost, v jejímž úvodu vystoupila bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová; právě ona v roce 1999 převzala od ministrů zahraničí tří středoevropských zemí ratifikační listiny.

Podle Albrightové nebyl tehdy na Západě vstup nedávno ještě nepřátelských zemí vnímán pozitivně. „Většina Američanů se stavěla proti rozšíření NATO,“ upozornila a za všechny jmenovala významného diplomata a politologa George Kennana.

„Argumentovali jsme, že cílem rozšíření není vyprovokovat novou válku v Evropě, ale zabránit opakování války s tím, že odstrašení našimi silami dělá válku méně pravděpodobnou. Dále jsme tvrdili, že je potřeba bránit demokracii, mír a integraci. (…) Také jsme argumentovali, že je rozšíření nutné, abychom napravili křivdy minulosti,“ uvedla.

Obrátila se přitom do minulosti ještě vzdálenější. Připomněla, že v roce 1947 odmítlo Československo účast na Marshallově plánu, a to na pokyn Moskvy. Podle Madeleine Albrightové to předznamenalo komunistický převrat. „Tento puč vedl Západ k tomu, aby vytvořil obrannou alianci,“ míní.

Zahájení konference, projevy Madeleine Albrightové a členů české vlády (zdroj: ČT24)

Zároveň ale Madeleine Albrightová varovala, že mizí nadšení 90. let, které vedlo i ke vstupu nových zemí do NATO. „Jsme svědky znásobování sporů, konfliktů, návratu střetu mezi civilizacemi, návratu k nacionalismu a ústupu od demokratických hodnot – i v naší vlastní Alianci,“ řekla. „Mnoho lídrů v řadě zemí říká, že před svobodou mají přednost jiné priority,“ dodala. 

Ruská politika je pro NATO hrozbou, přitakali Albrightové Duda i Kiska

Madeleine Albrightová dala jí kritizovaný vývoj v aliančních zemích i do souvislosti s politikou Ruska. „Nemůžeme pomáhat Putinovi, který se snaží Alianci rozdělit a podkopat naši demokracii. Musíme být demokraciemi stoprocentně, nejen slovy, ale i činy,“ řekla.

Na její slova pak reagovali i prezidenti visegrádských zemí. Podle Kisky „je cílem Ruska rozbít jednotu Severoatlantické aliance“. Duda řekl, že nepochybuje o ruské snaze znejistit NATO.

„Každá ruská provokace – například letadlo, které porušuje vzdušný prostor nad Baltským mořem, nebo pokusy narušit vzdušný prostor jednotlivých členských států NATO – jsou testy bezpečnosti, jestli na to budeme reagovat. Přestaneme-li reagovat, budeme za chvíli mít ruská letadla nad Prahou a Varšavou a pozítří možná nad Berlínem,“ podotkl. Je ale přesvědčen, že NATO ukazuje, že je schopno reagovat.

Kritizoval i ruskou politiku vůči Gruzii a Ukrajině. „Jednoznačně cítíme, že se vrátily staré souvislosti imperiální politiky Ruska, rozšiřování jeho zón zájmů, zabírání dalších zemí, snaha vrátit se ke své dávné sféře vlivu,“ řekl Duda.

Český prezident Miloš Zeman ale míní, že „ten, kdo má strach z provokací, tím prozrazuje jenom svoji vlastní slabost“. János Áder pak vyzval k zachování diplomatického dialogu s Ruskem, „aby byla politická pnutí v co nejkratší době co nejvíce snížena.“

Připomínka 20 let v NATO: Mezinárodní konference s prezidenty i armádní výstava

Konference ve Španělském sále Pražského hradu byla jedním z hlavních bodů oslav dvaceti let od vstupu do NATO. Kromě Madeleine Albrightové, Rose Gottemoellerové, prezidentů visegrádských zemí a vrcholných českých politiků na ní promluvily i další osobnosti, které v posledních dvaceti letech formovaly NATO a vztah Aliance s Českem.

Hlavně o budoucnosti NATO debatovali například bývalý generální tajemník George Robertson, bývalý náměstek generálního tajemníka a nynější velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý nebo někdejší velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges. Zatímco se mnoho řečníků zmiňovalo o tom, že země NATO zvyšují výdaje na obranu, George Robertson byl kritičtější.

„Tato země, stejně jako ostatní, neplní přísliby, které byly učiněny. Český rozpočet na obranu se sice zvyšuje, ale ještě pořád to bude trvat, než se podaří splnit ten dohodnutý základní cíl dvou procent HDP. Nynějších 1,04 procenta je při vší úctě a také s velkým politováním žalostných,“ řekl.

Veřejnost si může jubileum připomenout například na výstavě hned vedle na Hradčanském náměstí. Armáda na ní představuje svoji historickou i současnou techniku a také ruční zbraně.