Vyznamenaný letec podle Kyjeva za den sestřelil pět dronů

Jednou z ikonických fotografií války na Ukrajině se stal snímek krví potřísněné tváře pilota Vadima Borošylova, který se po sestřelování dronů katapultoval z poškozené stíhačky a ještě si stihl udělat „selfie“. Muže, který pomocí dalších fotografií a videí na sociálních sítích mapuje podobu vzdušného boje s drony, ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vojáka vyznamenal nejvyšším vojenským řádem Hrdina Ukrajiny.

Neobvyklý snímek vlastní tváře byl pro Borošylova jedním z mnoha pořízených, protože už od začátku války byl na sociálních sítích známý tím, že zveřejňoval videa a fotografie z kokpitu letadla. Po udělení vyznamenání se ukázalo, že byl kromě člověka přibližujícího obrazy války také důležitou součástí boje s drony, kterými Rusové od letních měsíců cílili hlavně na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Snaha zničit co nejvíc těchto bezpilotních strojů ale v říjnu vedla i k jeho pádu.

V době, kdy íránské drony typu Šáhed-136 v ruských službách ostřelovaly města na střední Ukrajině, dokázal Borošylov podle armádních zpráv sestřelit během jednoho dne pět dronů. Poslední dron, který se mu podařilo zasáhnout, létal během útoku na město Vinnycja. 

Střepiny a zbytky rozstřeleného bezpilotního letounu pak poničily Borošylovův MiG-29 a částečně se zarazily do pilotova krku a části tváře. Stihl se z kabiny katapultovat. Během doletu padáku na zem ještě z uniformy vytáhl telefon a vyfotil se.

Své poškozené letadlo pilot podle webu Ukrajinska pravda navedl do neobydlené oblasti – situace si tak nevyžádala mrtvé ani zraněné, šrapnely pouze poškodily několik domů.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk jej na vyznamenání navrhl poté, co se pilot přišel po několika dnech omluvit obyvatelům vesnice. Předtím, než pilot skončil v nemocnici, poskytla mu ještě večer azyl místní rodina. Později se na místo vrátil s omluvou a nabídkou pomoci s odklízením škod. I za to, že se díky manévru vyhnul možnému zásahu obytných domů, mu Zelenskyj udělil vyznamenání u příležitosti Dne ozbrojených sil Ukrajiny.

„Čtvrtý den po katapultáži jsme navštívili místo události, omluvili se za nepohodlí způsobené obyvatelům a poděkovali za ocelové nervy, komplexní pomoc, která byla poskytnuta, a důvěru v ozbrojené síly Ukrajiny,“ zhodnotil pilot později na Instagramu.

„Tady Karaya“

Dronobijec, který nyní po čase začal znovu létat, se v rádiovém spojení hlásí přezdívkou „Karaya“, k čemuž se otevřeně odkazuje i nápisem na své helmě.

Tak ovšem kontroverzně využívá stejnou volací značku jako Erich Hartmann, který během druhé světové války na straně hitlerovského Německa během 1404 vzletů sestřelil 352 letadel.

Hartmann proslul díky úspěchům zejména v soubojích s letouny Sovětského svazu. Mezi ně paradoxně patří i později vyrobený MiG-29, který ovládá Borošylov. Jeden z nejúspěšnějších nacistických letců byl v sovětském zajetí do roku 1955, než se jako letecký instruktor vrátil do Německa, kde následně pomáhal během výcviku pilotů ze Spojených států.

Borošylov se údajně v rozhovorech hají tím, že Hartmannovy činy během druhé světové války nesouvisely s jeho oddaností k Hitlerovi a pilot byl pouze mladým úspěšným vojákem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...