Vysoké teploty v Evropě ustupují, na západě Německa výheň trvá

Po čtvrtku, kdy teplota v Německu dosáhla rekordních 42,6 stupně Celsia, se v pátek mírně ochladilo, i tak ale teplota třetí den v řadě překonala 40stupňovou hranici. V Británii v pátek naměřili 38,7 stupně a pokud údaj meteorologové potvrdí, bude to absolutní teplotní rekord. Výrazně chladněji je už naopak ve Francii, ale také v Belgii či Nizozemsku.

Světová meteorologická organizace (WMO), která pracuje pod záštitou OSN, je znepokojena čtvrtečním horkem, které v evropských zemích překonalo dosavadní teplotní rekordy ne o desetiny, ale rovnou o několik stupňů.

Mluvčí WMO Clare Nullisová ho označila za naprosto neuvěřitelné a organizace se obává dopadů vedra na Grónsko, kam nyní horký vzduch proudí, neboť stav ledové pokrývky by se mohl přiblížit historickému minimu z roku 2012, nebo ho dokonce překonat. 

Po čtvrtečním rekordu, který byl naměřen v Lingenu na severozápadě Německa, nabídla DWD na Twitteru alternativu ke stupňování přídavného jména horký – po druhém stupni horčejší by jako třetí stupeň mělo následovat Německo. DWD dodala, že čtvrtek se zapsal do meteorologické historie.

Teplotní statistiky se ale v Německu měnily i v pátek. V Tönisvorstu nedaleko nizozemské hranice naměřili 40,4 stupně, a čtyřicetistupňová hranice tak byla v Německu pokořena poprvé v dějinách měření třetí den v řadě.

Vysoké teploty v pátek panovaly především v západní části Německa, kde již po osmé hodině ranní bylo 28 stupňů Celsia. Teplota naměřená v Tönisvorstu sice čtvrteční absolutní rekord pro Německo nepřekonala, je ale rekordní teplotou pro spolkovou zemi Severní Porýní Vestfálsko. O víkendu už by se mělo na celém území Německa ochladit a na jihozápadě hrozí bouřky. 

Tropická vedra trápila během pátku také Velkou Británii, měřicí stanice v univerzitní botanické zahradě v Cambridgi zaznamenala teplotu 38,7 stupně. Pokud se po kontrole tato hodnota potvrdí, šlo by o absolutní teplotní rekord pro Británii. Dosud bylo nejvyšší naměřenou teplotou 38,5 stupně ze srpna 2003. Ověřování údaje podle meteorologů potrvá několik dní. 

V Paříži lidé přivítali déšť s jásotem

Výraznější ochlazení si naopak užívají ve Francii, po čtvrtečních rekordech spadly v pátek teploty na západě země na pouhých dvacet stupňů a k tomu přišel déšť. Ten ochladil i Paříž, kde ho obyvatelé přivítali s jásotem. V pátek ve francouzské metropoli bylo okolo třiceti stupňů a v sobotu bude dokonce jen 21, což bude o polovinu méně, než kolik zde teploměr ukazoval ve čtvrtek.  

„Už včera večer poskytly částečnou úlevu bouřky a kratičký déšť a teploty dnes jsou o něco nižší a zítra nastane ještě větší pokles teplot zejména od západu,“ uvedl v pátek z Paříže zpravodaj ČT Jan Šmíd s tím, že v horku odložili členové francouzské vlády odjezd na dovolenou. „Nedovolili si odjet někam pryč k moři, ale zůstali tady,“ řekl Šmíd.

7 minut
V Paříži po horkém dni přišlo ochlazení
Zdroj: ČT24

Půda ve Francii je nicméně vysušená, což se projevilo na polních požárech. Hasiči v pátek oznámili, že požáry ve čtvrtek zničily zhruba 6500 hektarů polí a lesů. Většinu požárů se do pátku podařilo uhasit. 

Horká vlna pro Skandinávii

Varování před horkem naopak pro pátek vydal švédský hydrometeorologický ústav SMHI. Třicítky, které jsou na tuto skandinávskou zemi nezvyklé, podle SMHI panovaly nejen na jihu v Halmstadu či Göteborgu, ale také na severu v Jokkmokku.

Až ke třiceti stupňům vystoupala teplota také v sousedním Finsku, což finskou televizi YLE inspirovalo k reportáži o teplotách v bytech. Ve svém příspěvku YLE uvedla, že pokud v bytě teplota přesáhne 32 stupňů Celsia, mají nájemníci nárok na až dvacetiprocentní slevu činže. Riitta Kokkiová z asociace pronajímatelů k tomu ale poznamenala, že za svou třicetiletou praxi o takovém případu nikdy neslyšela.

Finská policie varovala řidiče před žíznivými losy, kteří bloumají po lesích a hledají nové zdroje vody, neboť jejich dosavadní napajedla kvůli vedrům vysychají. To se podle policie očividně projevilo na počtech automobilových nehod s losy, kterých se za minulý týden stalo 140.

„Nepamatuji si, že bychom někdy v červenci měli tolik nehod,“ prohlásil Marko Luotonen z policejního oddělení pro jihozápadní Finsko. Los, který je největším zvířetem žijícím ve Finsku, je znám tím, že se rád chladí v jezerech. Policie proto ve svém varování zdůraznila, aby se lidé k plavajícím zvířatům nepřibližovali, neboť by je to stresovalo a mohla by se i utopit.

V Rakousku uvěznil sesuv půdy desítky lidí

Extrémní počasí postihlo v jiné podobě také Rakousko. Zatímco střední Evropa zažívala rekordní vedra, některé části Tyrolska trápily lijáky s krupobitím.

Osm desítek lidí muselo nuceně strávit noc na pátek na horské chatě v rakouské spolkové zemi poté, co sesuv půdy zasypal přístupovou cestu v údolí. Svah se v místě utrhl ve čtvrtek večer.

Sesuv půdy postihl dolinu Kaunertal v Ötztalských Alpách, postižena byla oblast v šířce až 400 metrů. Na některých místech výška závalu dosáhla čtyři metry.

Úřady se obávaly, že pod vrstvou zeminy a kamení mohli zůstat chodci i lidé v autech. Do záchranné operace, která musela být večer kvůli bouřce přerušena, se zapojili i záchranáři se psy a vrtulníky. Policie v pátek pátrání odvolala s tím, že pod závalem nikdo není. Mezitím se naplno rozběhly odklízecí práce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 5 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...