Chci silný stát, řekl Pellegrini v inauguračním projevu

Nový slovenský prezident Peter Pellegrini složil slib a ujal se úřadu. Jako první hlava slovenského státu byl v minulosti premiérem a také šéfem parlamentu. Pellegrini složil slib v pořadí jako šestý prezident od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993, a to do rukou předsedy Ústavního soudu během slavnostní schůze parlamentu.

„Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Slovenské republice. Budu pečovat o blaho slovenského národa, národnostních menšin a etnických skupin žijících ve Slovenské republice. Své povinnosti budu vykonávat v zájmu občanů a zachovávat i obhajovat ústavu a ostatní zákony,“ prohlásil Pellegrini.

Nový slovenský prezident se domnívá, že Slovensko je rozděleno. „Musíme zbourat zeď, jsme jedno Slovensko,“ uvedl. Vybídl obyvatele k soudržnosti, k jednotě a ke „společnému tahu na branku“. Zmínil se v této souvislosti například o konsenzu při založení Československa v roce 1918. Dále zdůraznil, že si přeje silný a sociálně spravedlivý stát, který se postará o občana od kolébky po stáří.

Nahrávám video

Právě tématu rozdělené slovenské společnosti Pellegrini věnoval značnou část svého projevu. „Slovensko potřebuje lék hned. Je to klid. Netolerujme šíření zla a nenávisti. Nedovolme urážet lidi za jejich projevený politický názor,“ řekl. Dodal, že mnoho lidí má strach, čelí frustraci či hněvu, ale nelze je vinit za jejich pocity.

Za ránu označil slovenský prezident květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. Dodal, že lidé v zemi po sobě nestříleli ani v době pádu komunistického režimu a že každý problém byl vyřešen ve volebních místnostech.

Pellegrini v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou sdělil, že pryč je jistota míru, která byla samozřejmostí dlouhá desetiletí. „Musíme mít jistotu, že uděláme všechno pro dosažení míru a nikdy nedopustíme další rozšiřování vojenského konfliktu za našimi hranicemi. Touha po míru je přirozená a nepochybně není oslavou agresora,“ poznamenal.

Během projevu hovořil také o „suverénním hlasu“ Slovenska v Evropské unii a v Severoatlantické alianci a řekl, že bude pracovat na vztazích se slovenskými sousedy.

Nahrávám video

Pellegrini pozval Zemana i Babiše

Ceremoniálu se v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy kromě poslanců, členů vlády a bývalých slovenských prezidentů zúčastnili diplomaté a další pozvaní hosté. Mezi nimi byl i český expremiér a bratislavský rodák Andrej Babiš (ANO) a bývalý český prezident Miloš Zeman, který má za to, že předchozí politické zkušenosti nové hlavy státu jsou výhodou. „Stane-li si prezidentem politický amatér, který nezná řemeslo zvané politika, pak dříve nebo později se stane tragikomickou politickou postavou a jako takový bude vzpomínán v historii,“ podotkl Zeman, který kromě prezidentského úřadu zastával v minulosti také funkce českého premiéra a šéfa sněmovny.

Český exprezident ocenil také pasáže z Pellegriniho prvního prezidentského projevu týkající se výzvy ke spolupráci a jeho snahy být prezidentem všech občanů. Uvedl ale, že z vlastní zkušenosti ví, jak obtížné je tomu dostát. Za šanci pro opozici označil skutečnost, že současní či bývalí zástupci slovenských vládních stran obsadili nejvyšší politické funkce v zemi.

Opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče předem oznámilo, že jeho zástupci na inauguraci nepřijdou, a to kvůli pozvání zástupce ambasády Ruska, které hnutí opětovně kritizovalo za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.

Po složení slibu Pellegrini převzal nejvyšší státní vyznamenání, které mu jako prezidentovi náleží. Jeho inauguraci provázela přísná bezpečnostní opatření zavedená v reakci na nedávný pokus o atentát na Fica; v okolí budovy Slovenské filharmonie policie nasadila značný počet svých příslušníků a členů státní ochranky a instalovala mobilní zábrany. Pellegrini po příjezdu na místo inaugurace zamával svým sympatizantům.

Na náměstí v centru Bratislavy pak v doprovodu ministra obrany a náčelníka generálního štábu slovenské armády absolvoval přehlídku vojenských jednotek. Podle slovenské ústavy je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil. Odpoledne se Pellegrini přesunul na pobožnost do katedrály svatého Martina, někdejšího hlavního korunovačního chrámu Uherska, jehož součástí Slovensko v minulosti bylo.

Bratislavský městský dopravní podnik a policie upozornily na dopravní omezení nejen v centru města, kde je tradičně naplánována hlavní část inauguračního programu. S omezeními musejí občané počítat i v jiných částech Bratislavy, a to v souvislosti s přesuny prezidentské kolony.

Bývalý slovenský premiér a předseda parlamentu se stal pátým prezidentem země, kterého od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993 zvolili do úřadu přímo občané. Pouze první hlava slovenského státu v jeho novodobé historii, Michal Kováč, byl do vrcholné politické funkce zvolen sněmovnou.

Pellegrini ve volbách porazil diplomata Ivana Korčoka, jehož kandidaturu podporovala opozice. Pellegrini v kampani obhajoval rozhodnutí Ficovy vlády zastavit ze státních zásob vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi. Vymezil se také proti rozhodnutí českého kabinetu přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem v reakci na rozdílné názory na některé zahraničněpolitické otázky.

Letos v únoru Pellegrini při hlasování sněmovny ještě jako její předseda podpořil změny v trestním právu, které kritizovala Čaputová, slovenská opozice i evropské instituce a které na Slovensku vyvolaly sérii protivládních demonstrací.

  • Zastupuje Slovensko navenek, dojednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
  • Může se obrátit na Ústavní soud
  • Svolává ustavující schůzi Národní rady
  • Za určitých podmínek může Národní radu rozpustit
  • Podepisuje zákony
  • Jmenuje vládu a další funkcionáře, soudce, profesory, rektory, generály aj.
  • Uděluje vyznamenání
  • Odpouští a zmírňuje tresty
  • Je hlavním velitelem ozbrojených sil
  • Na základě rozhodnutí Národní rady vyhlašuje válku a uzavírá mír, nařizuje mobilizaci, vyhlašuje válečný či výjimečný stav
  • Vyhlašuje referendum
  • Může vetovat zákony
  • Jmenuje a odvolává soudce Ústavního soudu, nejvyššího soudu, generálního prokurátora

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety.
před 3 mminutami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti.
před 11 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 40 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 43 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 1 hhodinou

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 2 hhodinami
Načítání...