Chci silný stát, řekl Pellegrini v inauguračním projevu

Nový slovenský prezident Peter Pellegrini složil slib a ujal se úřadu. Jako první hlava slovenského státu byl v minulosti premiérem a také šéfem parlamentu. Pellegrini složil slib v pořadí jako šestý prezident od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993, a to do rukou předsedy Ústavního soudu během slavnostní schůze parlamentu.

„Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Slovenské republice. Budu pečovat o blaho slovenského národa, národnostních menšin a etnických skupin žijících ve Slovenské republice. Své povinnosti budu vykonávat v zájmu občanů a zachovávat i obhajovat ústavu a ostatní zákony,“ prohlásil Pellegrini.

Nový slovenský prezident se domnívá, že Slovensko je rozděleno. „Musíme zbourat zeď, jsme jedno Slovensko,“ uvedl. Vybídl obyvatele k soudržnosti, k jednotě a ke „společnému tahu na branku“. Zmínil se v této souvislosti například o konsenzu při založení Československa v roce 1918. Dále zdůraznil, že si přeje silný a sociálně spravedlivý stát, který se postará o občana od kolébky po stáří.

4 minuty
Události: Nový slovenský prezident
Zdroj: ČT24

Právě tématu rozdělené slovenské společnosti Pellegrini věnoval značnou část svého projevu. „Slovensko potřebuje lék hned. Je to klid. Netolerujme šíření zla a nenávisti. Nedovolme urážet lidi za jejich projevený politický názor,“ řekl. Dodal, že mnoho lidí má strach, čelí frustraci či hněvu, ale nelze je vinit za jejich pocity.

Za ránu označil slovenský prezident květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. Dodal, že lidé v zemi po sobě nestříleli ani v době pádu komunistického režimu a že každý problém byl vyřešen ve volebních místnostech.

Pellegrini v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou sdělil, že pryč je jistota míru, která byla samozřejmostí dlouhá desetiletí. „Musíme mít jistotu, že uděláme všechno pro dosažení míru a nikdy nedopustíme další rozšiřování vojenského konfliktu za našimi hranicemi. Touha po míru je přirozená a nepochybně není oslavou agresora,“ poznamenal.

Během projevu hovořil také o „suverénním hlasu“ Slovenska v Evropské unii a v Severoatlantické alianci a řekl, že bude pracovat na vztazích se slovenskými sousedy.

90 minut
Speciál ČT24: Peter Pellegrini se ujímá prezidentské funkce
Zdroj: ČT24

Pellegrini pozval Zemana i Babiše

Ceremoniálu se v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy kromě poslanců, členů vlády a bývalých slovenských prezidentů zúčastnili diplomaté a další pozvaní hosté. Mezi nimi byl i český expremiér a bratislavský rodák Andrej Babiš (ANO) a bývalý český prezident Miloš Zeman, který má za to, že předchozí politické zkušenosti nové hlavy státu jsou výhodou. „Stane-li si prezidentem politický amatér, který nezná řemeslo zvané politika, pak dříve nebo později se stane tragikomickou politickou postavou a jako takový bude vzpomínán v historii,“ podotkl Zeman, který kromě prezidentského úřadu zastával v minulosti také funkce českého premiéra a šéfa sněmovny.

Český exprezident ocenil také pasáže z Pellegriniho prvního prezidentského projevu týkající se výzvy ke spolupráci a jeho snahy být prezidentem všech občanů. Uvedl ale, že z vlastní zkušenosti ví, jak obtížné je tomu dostát. Za šanci pro opozici označil skutečnost, že současní či bývalí zástupci slovenských vládních stran obsadili nejvyšší politické funkce v zemi.

Opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče předem oznámilo, že jeho zástupci na inauguraci nepřijdou, a to kvůli pozvání zástupce ambasády Ruska, které hnutí opětovně kritizovalo za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.

Po složení slibu Pellegrini převzal nejvyšší státní vyznamenání, které mu jako prezidentovi náleží. Jeho inauguraci provázela přísná bezpečnostní opatření zavedená v reakci na nedávný pokus o atentát na Fica; v okolí budovy Slovenské filharmonie policie nasadila značný počet svých příslušníků a členů státní ochranky a instalovala mobilní zábrany. Pellegrini po příjezdu na místo inaugurace zamával svým sympatizantům.

Na náměstí v centru Bratislavy pak v doprovodu ministra obrany a náčelníka generálního štábu slovenské armády absolvoval přehlídku vojenských jednotek. Podle slovenské ústavy je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil. Odpoledne se Pellegrini přesunul na pobožnost do katedrály svatého Martina, někdejšího hlavního korunovačního chrámu Uherska, jehož součástí Slovensko v minulosti bylo.

Bratislavský městský dopravní podnik a policie upozornily na dopravní omezení nejen v centru města, kde je tradičně naplánována hlavní část inauguračního programu. S omezeními musejí občané počítat i v jiných částech Bratislavy, a to v souvislosti s přesuny prezidentské kolony.

Bývalý slovenský premiér a předseda parlamentu se stal pátým prezidentem země, kterého od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993 zvolili do úřadu přímo občané. Pouze první hlava slovenského státu v jeho novodobé historii, Michal Kováč, byl do vrcholné politické funkce zvolen sněmovnou.

Pellegrini ve volbách porazil diplomata Ivana Korčoka, jehož kandidaturu podporovala opozice. Pellegrini v kampani obhajoval rozhodnutí Ficovy vlády zastavit ze státních zásob vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi. Vymezil se také proti rozhodnutí českého kabinetu přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem v reakci na rozdílné názory na některé zahraničněpolitické otázky.

Letos v únoru Pellegrini při hlasování sněmovny ještě jako její předseda podpořil změny v trestním právu, které kritizovala Čaputová, slovenská opozice i evropské instituce a které na Slovensku vyvolaly sérii protivládních demonstrací.

  • Zastupuje Slovensko navenek, dojednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
  • Může se obrátit na Ústavní soud
  • Svolává ustavující schůzi Národní rady
  • Za určitých podmínek může Národní radu rozpustit
  • Podepisuje zákony
  • Jmenuje vládu a další funkcionáře, soudce, profesory, rektory, generály aj.
  • Uděluje vyznamenání
  • Odpouští a zmírňuje tresty
  • Je hlavním velitelem ozbrojených sil
  • Na základě rozhodnutí Národní rady vyhlašuje válku a uzavírá mír, nařizuje mobilizaci, vyhlašuje válečný či výjimečný stav
  • Vyhlašuje referendum
  • Může vetovat zákony
  • Jmenuje a odvolává soudce Ústavního soudu, nejvyššího soudu, generálního prokurátora

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...