Ve Francii se koronavirus nejrychleji šíří na jihu, úřady omezují setkání v parcích či hudbu venku

Nahrávám video

Ve Francii od počátku srpna setrvale roste denní počet případů nákazy koronavirem. V sobotu dokonce úřady ohlásily rekordní přírůstek 10 561 případů, v úterý přibylo kolem osmi tisíc nakažených. O celostátních opatřeních se zatím neuvažuje, neboť počet infikovaných nejvíce roste ve čtyřech regionech. Nejhorší je situace na jihu země, kde proto přijali nová opatření. Stávkují tam také pracovníci některých odběrových míst zajišťujících testy na koronavirus a na čtvrtek hrozí celostátním protestem.

Zpřísnění restrikcí se týká Marseille a Bordeaux, kde je situace z celé země nejvážnější. „V tuto chvíli se nejvíce mluví o tom, že nákazu přenášejí mladí lidé, kteří slaví, chodí do restaurací a barů či se setkávají v soukromých bytech,“ uvádí zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd s tím, že opatření, která města a jim podřízené oblasti oznámily v pondělí, jdou proto tímto směrem.

„Je například zakázáno, aby bylo v parku pohromadě víc lidí než deset, je zakázána večer jakákoliv hudba na veřejných prostranstvích,“ přiblížil Šmíd a dodal, že třeba také při sportovních akcích jsou zavřeny kabiny a sportovci se musejí převlékat venku.

Soukromých akcí včetně svateb se v Bordeaux a v departementu Gironde, jehož je Bordeaux centrem, nyní nesmí účastnit více než deset osob. Zakázané jsou taneční večírky, bleší trhy či sousedské slavnosti, školy musí zrušit plánované výlety. Na veřejných prostranstvích města se nesmí konzumovat alkohol. Kapacita veřejných akcí je nově omezena na tisíc lidí.

Také v Marseille se nesmějí konat veřejné akce nad tisíc lidí a soukromé oslavy nad deset účastníků. Bary a restaurace nově nesmějí prodat nápoje lidem, kteří si nesednou. Zakázané je sdílení vodních dýmek mezi vícero lidmi. V departementu Bouches-du-Rhône, jehož je Marseille centrem, se také rozšířila povinnost nošení roušek, které se v Marseille, stejně jako třeba v Paříži, musí už nějakou dobu nosit i venku. 

Nahrávám video

JIP zatím zahlcené nejsou, výjimkou je Marseille

Kromě druhého největšího francouzského města Marseille a Bordeaux na jihozápadě země označil už minulý týden premiér Jean Castex za velmi znepokojivou situaci i na karibském ostrově Guadeloupe, který je zámořským departementem Francie. Také tento ostrov zavedl od té doby některá opatření.

V celé Francii je nyní s koronavirem hospitalizovaných kolem pěti tisíc lidí, na JIP je 575 pacientů. „460 jich přibylo během posledního týdne a vezmeme-li v úvahu, že nárůst počtu nemocných se pohybuje kolem 65 tisíc týdně, tak ten nárůst (lidí na JIP) není až tak vysoký. S výjimkou některých míst, kam patří třeba Marseille, kde už teď bijí na poplach, protože kapacita (tamních) nemocnic je zcela vyčerpaná,“ vysvětlil zpravodaj ČT.

Roušek je dost, nestačí testovací kapacita

Roušek je podle něj ve Francii dost a jsou běžně k dostání, situace je ale složitější, co se týče testů. „Tvoří se tady obrovské fronty, protože Francie testuje za týden i milion lidí, což je vysoké číslo, ale kapacita je už v tuto chvílí nedostatečná,“ uvádí Šmíd s tím, že na testy je nutné se často objednávat.

Vláda proto oznámila vytvoření takzvané prioritní řady. „To znamená, že jsou dvě skupiny. Jedna skupina jsou ti, kteří potřebují být testováni přednostně, třeba zdravotníci a lidé, kteří mají příznaky. A druhá skupina, to jsou ti, kteří, řekněme, nejsou tak úplně prioritou, kteří mohli přijít do styku s nakaženým, ale nemají žádné příznaky,“ dodal zpravodaj ČT.

Pracovníci přibližně dvaceti odběrových míst zajišťujících v jižní Francii koronavirové testy vstoupili do stávky. Stěžují si, že jsou kvůli epidemii přepracovaní a že nemají dostatečně kompenzované zvýšené riziko nákazy, informovala agentura Reuters. Některé kliniky, které provozuje firma Biofusion, musely podle odborářů testování přerušit. Hlavní odběrná místa jsou dál v provozu, na čtvrtek však odbory chystají rozsáhlý protest po celé zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled