Válka na Ukrajině se podle vojenských analytiků dostala do fáze, kdy se rozhodne o jejím dalším průběhu. Na dalších dodávkách zbraní pro ukrajinskou armádu i na tom, jak Rusové dokážou zkonsolidovat a přeskupit své síly, teď záleží, zda se z války stane dlouholetý „zamrzlý“ konflikt, nebo skončí do konce roku a Ukrajina získá svá okupovaná území zpět, jak někteří předpovídají.
Válka se ocitla na rozcestí. Podle expertů může skončit do konce roku, nebo „zamrznout“
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (červenec 2022)
- 21:34
Mezinárodní výbor Červeného kříže dosud nedostal povolení navštívit místo útoku na věznici Olenivka v Doněcké oblasti, kde zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců. Červený kříž nabízí pomoc při evakuaci zraněných, stejně jako materiální podporu. Úkolem Červeného kříže není vyšetřování údajných válečných zločinů, píše Reuters.
- 15:52
Úřady v Mykolajivu dnes oznámily, že při ruském ostřelování města zemřel jeden z největších ukrajinských obchodníků s obilím Oleksij Vadaturskyj a jeho manželka. Město zažilo silné ruské bombardování, podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. "Nebyla to náhoda," uvedl. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.
- 15:39
Turecký prezidentský mluvčí Ibrahim Kalin uvedl, že lodě s obilím jsou na Ukrajině naložené a připravené vyplout. Podle něj zbývá už jen dojednat pár maličkostí.
"Je velká pravděpodobnost, že první loď by mohla vyplout zítra (v pondělí) ráno, pokud se vše vyřídí do večera," uvedl Kalin s tím, že loď by vyplula z Oděsy. O situaci dnes jednal s ukrajinskými představiteli i turecký ministr obrany Halusi Akar, podle kterého je rovněž vše technicky připraveno pro zahájení přepravy přes Černé moře.
Americký Institut pro studium války (ISW) si povšiml, že ve středu 6. července poprvé za celých 133 dní války Rusko nenabylo ani neohlásilo žádné teritoriální zisky na území Ukrajiny. To podle institutu naznačuje, že ruské síly z části zahájily „operační pauzu“. Tento fakt podle expertů institutu může mít vliv na budoucí vývoj války.
Ve čtvrtek potom odhad ISW posílil také ruskojazyčný server BBC, podle kterého ruské ministerstvo obrany oznámilo operační pauzu minimálně pro jednotky, které se podílely na bojových úkolech.
Také britská vojenská rozvědka uvedla, že se ruské jednotky po velkých územních ziscích z minulého týdne, kdy Rusko ohlásilo ovládnutí Luhanské oblastí po dobytí Lysyčansku, pravděpodobně přeskupují.
ISW poznamenává, že Rusové budou nadále podnikat omezené útoky na všech frontových osách. Operační pauza totiž podle ISW nevyžaduje úplné zastavení aktivních bojových akcí. „Ruské síly se pravděpodobně omezí na relativně malé útočné akce, zatímco se budou snažit vytvořit podmínky pro významnější útočné operace a obnovit bojovou sílu potřebnou k pokusům o ambicióznější podniky,“ píše institut ve své analýze.
Rozhodnou dodávky zbraní
Vojenští experti se shodují, že ve vývoji války nastala chvíle, kdy se rozhoduje o budoucí podobě konfliktu.
Michael Kofman, ředitel ruských studií ve výzkumném institutu C.N.A. v Arlingtonu, zdůrazňuje, že jde o kritické období pro obě strany: „Ukrajina má nedostatek vybavení a munice. Ale i Rusko ztratilo velkou část své bojové síly a jeho síly nejsou příliš vhodné pro trvalou pozemní válku takového rozsahu a trvání,“ řekl deníku New York Times.
Bývalý velitel amerických vojenských sil v Evropě Ben Hodges, který v současné době působí v Centru pro analýzu evropské politiky, tvrdí, že ruská vojska mohou být už do konce roku zatlačena zpět na pozice z 24. února.
„Pokud Ukrajina dostane od západních zemí vše, co potřebuje, a pokud budou Ukrajinci i nadále bojovat za svou zemi stejně urputně jako nyní, myslím, že Rusové budou do konce roku zatlačeni zpět na své pozice z 24. února. Pokud by se Západ zdráhal Ukrajině v této válce dále pomáhat – pak ano, může se to protáhnout na roky,“ řekl Hodges v rozhovoru pro deník The New Voice of Ukraine.
Důležitost včasných dodávek moderních zbraní právě v tomto momentu války zdůrazňuje také Ihor Romaněnko, bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil.
„K zastavení nepřítele dojde pouze tehdy, když se vojenské potenciály vyrovnají. A k tomu by mohlo dojít až po masivních dodávkách, ne po těch dosavadních,“ uvedl ve svém vyjádření pro deník al-Džazíra, s tím, že problémem je také fakt, že Spojené státy dodávají své salvové raketomety HIMARS na Ukrajinu s omezeným dostřelem na 70 kilometrů, protože se obávají, že v opačném případě by Ukrajina bombardovala cíle v Rusku.
Kyjev už použil raketomety HIMARS ke zničení několika velkých muničních skladů v okupovaných nebo separatisty kontrolovaných oblastech. Ruské rakety však mají dolet až 120 kilometrů, a proto mají stále výhodu.
Vyčerpané Rusko
Hodges nicméně předpokládá, že se situace může rychle změnit. „Především na Ukrajinu právě teď přichází stále více dělostřelectva a raket. Už jsou tu německé houfnice a francouzské zbraně, právě teď přicházejí americké HIMARS a další munice z jiných zemí. Vše jde správným směrem a dodávky nevysychají. Hlavním problémem je nyní logistika – jak to všechno skutečně a včas dopravit z Polska a západní Ukrajiny na frontové linie. Myslím, že situace se výrazně změní, jakmile všechny tyto zbraně skončí v rukou ukrajinských jednotek,“ očekává bývalý generál.
Někteří vojenští experti navíc předpokládají, že se Rusko během dosavadních měsíců války výrazně vojensky vyčerpalo. To si myslí například Pavel Luzin, vojenský analytik spolupracující s think-tankem Jamestown Foundation. Ve své analýze píše: „Rusko spotřebovalo nebo ztratilo výzbroj v množství, které ve své nedávné historii nemá obdoby. Pouze podle otevřených zdrojů podložených fotografiemi přišlo Rusko o více než dva tisíce tanků a dalších bojových obrněných vozidel, několik desítek letadel a vrtulníků a mnoho další vojenské techniky. Kromě toho Rusko od počátku své agresivní kampaně vypustilo více než dva a půl tisíce raket.“
Podle Luzina musí proto Moskva zjevně výrazně zvýšit své vojenské výdaje. Nicméně i kdyby se tak stalo, ruské ozbrojené síly by podle něj v dohledné době měly problém obnovit své schopnosti, protože vojenský průmysl bude mít potíže pokrýt poptávku.
Podle Luzina by nyní trvalo minimálně čtyři roky, než by se například kapacita ruských obrněných vozidel obnovila na úroveň z počátku roku 2022, a to i při konzervativních odhadech bojových ztrát.
Pro deník al-Džazíra také Luzin vyjádřil pochyby o významu ruských územních zisků, přestože ruské vedení slavilo ovládnutí Luhansku jako výrazný milník své válečné kampaně. „Rusko nezískalo nic než poušť po ztrátě obrovského množství sil,“ uzavřel Luzin.
Skrytá mobilizace
Institut pro studium války uvádí, že se Rusko v současné době snaží o „skrytou mobilizaci“, protože se Moskva stále zdráhá vyhlásit všeobecnou mobilizaci, i přestože jí docházejí zdroje a vojáci. Snaží se tedy na Ukrajinu nasadit veškeré rezervy.
Podle finské veřejnoprávní stanice Yle například ruská armáda vyslala na podporu invaze na Ukrajinu nejméně jednu taktickou skupinu z 80. arktické motostřelecké brigády (dříve dislokované poblíž finských hranic v Alakurtti).
Satelitní snímky ukázaly, že ruské síly stáhly z Alakurtti sto vojenských vozidel a základnu opustilo zhruba sedm stovek vojáků.
Prokremelská média také oznámila, že 6. července byl do Donbasu vyslán nový dobrovolnický prapor z republiky Baškortostán. Tito dobrovolníci údajně před vysláním absolvovali měsíční výcvik. „Měsíc pravděpodobně není dostatečná doba na to, aby se prapor připravil na frontové boje v Donbasu,“ poznamenává ISW.
Republika Baškortostán a ruské ministerstvo obrany údajně finančně motivovaly vojáky nabídkou 200 tisíc rublů za podepsání vojenské smlouvy a dva tisíce rublů za každý odsloužený den.
Také Dara Massicotová, vedoucí výzkumná pracovnice amerického think tanku RAND a bývalá analytička Pentagonu, kde se věnovala schopnostem ruské armády, se pozastavuje nad zprávami, že se Rusko stále více spoléhá na záložní síly, včetně dobrovolníků.
„Myslím, že je to docela špatné znamení pro zdraví ruských profesionálních bojových sil, že po pěti měsících v tomto konfliktu už podstupují tyto kroky k náboru vojáků. Nejedná se o nijak zvlášť dobře vycvičené jedince. Nedostává se jim odpovídajícího výcviku – možná dva až tři týdny – a pak jsou nasazeni do bojové situace. Někteří z nich jsou také starší, vidíme zhruba čtyřiceti- až padesátileté dobrovolníky, kteří bojují v Donbasu,“ říká analytička v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.
Raději ztratit území než vojáky
Podle Massiocotové se v krátkém horizontu Rusové snaží získat jakékoliv posily, aby se vyhnuli skutečné masivní mobilizaci. „Nemyslím si, že se mohou zotavit ze ztrát, které utrpěli na personálu a vybavení,“ předpovídá analytička. „Takže můžeme být svědky opětovného zamrzlého dlouhodobého konfliktu, ale spíše neuvidíme další postup na Kyjev nebo něco takového.“
Podle Micka Ryana, generálmajora australské armády ve výslužbě a pracovníka washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, je ruská strategie na rozcestí.
„Budou se muset rozhodnout o některých kritických zdrojích a o tom, zda je použijí k obraně oblasti kolem města Cherson na jihu, nebo je použijí k udržení ofenzivy na východě nebo severu kolem Charkova. Rusové musí učinit několik velkých rozhodnutí ohledně priorit pozemních sil, a to ani nepočítáme další strategické výzvy, kterým čelí,“ říká Ryan, kterého také oslovilo Rádio Svobodná Evropa.
Podle něj Rusové zatím byli poprvé schopni vytvořit významnou převahu v dělostřelecké palebné síle a ve vzdušné síle, zatímco Ukrajinci nebyli schopni přerušit ruské zásobovací linie v takové míře, v jaké by potřebovali a v jaké se jim to dařilo dříve během války.
Ryan dodává, že pro Ukrajince bude zásadní nenechat se zatáhnout do takzvané „opotřebovávací“ války, i za cenu ztráty území. „Opotřebovávací válku proti Rusům nemohou vyhrát. Rusové rádi bojují tímto způsobem – je to jejich oblíbený způsob války – a myslím, že Ukrajinci jsou dostatečně chytří na to, aby se nenechali zatáhnout do takového boje,“ myslí si Ryan.
„Pro Ukrajinu je v tuto chvíli zachování armády mnohem důležitější než zachování území, takže si musí být jisti, že nebudou bojovat podle ruských podmínek,“ dodává.