V Mariupolu zemřelo přes dvacet tisíc lidí, odhadl starosta. V Buče našly úřady čtyři sta mrtvých

2 minuty
Události ČT: Použily invazní jednotky chemické zbraně?
Zdroj: ČT24

V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města. Starosta Buči oznámil, že ve městě bylo po odchodu ruských okupantů dosud nalezeno 403 těl zabitých civilistů. Ukrajinská ombudsmanka předtím popsala systematické znásilňování v Buče. Prezident Volodymyr Zelenskyj zase varoval, že Mariupol by se mohl stát terčem chemického útoku. Podle pluku Azov už ho Rusové spáchali, úřady informaci prověřují. Bojovníci z okupované části Doněcké oblasti použití chemických zbraní zvažují, nechal se slyšet tamní představitel. Rusko plánovalo podle ukrajinské tajné služby SBU vytvoření Moskvou koordinovaných „lidových republik“ na západě Ukrajiny.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dnes jsme od okupantů slyšeli, že se připravují na novou etapu teroru proti nám a našim vojákům. Jeden z jejich mluvčích řekl, že zvažují použití chemických zbraní proti obráncům Mariupolu. Bereme to velmi vážně,“ pronesl Zelenskyj ve svém nočním projevu k Ukrajincům s odkazem na slova Eduarda Basurina z řad doněckých ozbrojenců koordinovaných Ruskem. Ten v pondělí řekl, že nemá smysl zaútočit na opevnění v továrně Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se „obrátit na chemické jednotky“.

Prezident však nepotvrdil dřívější tvrzení praporu Azov, podle nějž už na chemické zbraně v Mariupolu došlo. Obránci přístavu se nechali slyšet, že ruská vojska použila „látku neznámého původu, kterou shodila z bezpilotního letounu“. Oběti údajného chemického útoku mají podle praporu potíže s dýcháním a pohybem.

„Pokud jde o praktickou stránku útoku, (škoda) není velká. Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků,“ konstatoval velitel pluku Andrij Bileckyj. Podle jeho slov se Rusům nedaří dobýt Mariupol a nezbývá jim nic jiného, než nevybíravě používat zakázané zbraně.

Basurin užití takových zbraní popřel.

Mohla to být fosforová munice

Ukrajinské úřady tvrzení pluku Azov ověřují, konstatovalo ministerstvo obrany. „Existuje teorie, že mohlo jít o fosforovou munici,“ uvedla náměstkyně Hanna Maljarová a předeslala, že oficiální informace budou následovat.

Serhij Orlov, zástupce starosty Mariupolu, řekl stanici BBC, že městská rada potvrdila „otravu chemikáliemi“ způsobenou ruským dronem. Orlov tvrdí, že radě událost potvrdila armáda. Civilisté podle městské rady přišli do kontaktu s nespecifikovaným jedem jen minimálně, přičemž vojáci, jejichž kontakt byl bližší, jsou nyní na pozorování kvůli možným symptomům.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová oznámila, že Londýn pracuje se svými partnery na ověření zpráv o možném chemickém útoku. Případné použití takových zbraní považuje za bezohlednou eskalaci konfliktu. Rovněž Pentagon konstatoval, že situaci pozorně sleduje, použití chemikálií na frontě zatím nemůže potvrdit.

Mariupol je v ruském obležení už více než čtyřicet dní. Strategicky položené přístavní město je zdevastované ruským ostřelováním, podle posledních odhadů tam mohlo od začátku ruské invaze zemřít až 21 tisíc civilních obyvatel, uvedl starosta města Vadym Bojčenko. Zároveň zdůraznil, že od začátku pouličních bojů je složité zjistit přesný počet obětí.

Zelenskyj věří, že ukrajinská armáda dostane těžké zbraně nutné pro prolomení obležení Mariupolu. Zdůraznil ale, že čím déle západní země s dodávkami váhají, tím více Ukrajinců přichází o život.

Donbas

Rusko podle Zelenského shromažďuje na východě Ukrajiny desítky tisíc vojáků k další ofenzivě. Zemi čeká rozhodující bitva, předeslal. Apeloval proto na světové politiky, aby přijali další sankce vůči Moskvě. Evropské země sice omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu se ale zatím neshodly.

Ruské ostřelování v Doněcké oblasti má podle tamního vojenského velitelství další tři oběti, přičemž osm lidí utrpělo zranění.

Britští zpravodajci předpokládají, že k eskalaci bojů na východě Ukrajiny dojde během nadcházejících dvou až tří týdnů. Ofenziva zůstává zaměřená na Doněck, Luhansk, Cherson, Mykolajiv a opětovně také na Kramatorsk. Za účelem posílení východní fronty Rusko stahuje své jednotky z Běloruska, doplňuje zpráva britského ministerstva obrany. Podle nejmenovaného amerického činitele z resortu obrany má Rusko stále k dispozici přes osmdesát procent bojové síly, kterou před invazí shromáždilo, napsal web stanice CNN.

Rusko zároveň v noci na úterý ostřelovalo Chmelnyckou oblast na západě Ukrajiny, kde podle Moskvy údery zničily muniční sklad a hangár s letouny na vojenském letišti Starokosťantyniv. To se nachází asi 220 kilometrů východně od Lvova. Podle ukrajinské oblastní správy se vzniklý požár podařilo uhasit, o poškození vojenského vybavení neinformovala.

Podle ruského ministerstva obrany útoky zasáhly také muniční sklad nedaleko vesnice Havrylivka v Kyjevské oblasti. Tuto informaci ukrajinská strana nepotvrdila.

Systematické znásilňování v Buče

Britská BBC přinesla svědectví řady žen, které v Buče znásilnili ruští vojáci. Některá svědectví z ještě nedávno okupovaného města nesou známky genocidního znásilňování.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová konstatovala, že úřady dokumentují několik případů, kdy okupanti znásilňovali ženy, zabíjeli jejich muže či ničili domovy. „Kolem pětadvaceti dívek a žen mezi 14 a 24 lety bylo během okupace systematicky znásilňováno v jednom ze sklepů v Buče. Devět z nich je těhotných,“ popsala.

Ruští vojáci podle ní dotyčným dívkám a ženám říkali, že je budou znásilňovat do chvíle, kdy „nebudou stát o sexuální kontakt s žádným mužem, což jim zabrání počít ukrajinské děti“.

Starosta Buči Anatolij Fedoruk uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Počet nalezených těl podle něj stále roste. Zatím je příliš brzo na to, aby se obyvatelé města mohli vrátit domů, dodal také. 

Buča je jedním z měst, které po odchodu okupantů z Kyjevské oblasti osvobodili ukrajinští vojáci. Obyvatelé celé oblasti by neměli spěchat s návratem domů, řekl šéf oblastní administrativy Oleksandr Pavljuk, podle kterého je „návrat do dříve okupovaných míst více či méně reálný na konci května“. Ukrajinské úřady již dříve varovaly před nastraženými minami, v oblasti ale také plně nefungují dodávky elektřiny či plynu.

SBU: Rusko plánovalo „lidové republiky“ na západě Ukrajiny

Kreml plánoval vytvořit i na západě Ukrajiny takzvané „lidové republiky“, tedy organizace koordinované Ruskem podobné těm na Donbasu. Podle listu Ukrajinska pravda to uvedla ukrajinská kontrarozvědka SBU.

Ta oznámila, že odhalila příslušnou síť organizátorů, přičemž jeden z příslušníků skupiny při vyšetřování spolupracoval. K vytvoření „lidových republik“ hodlali Rusové v případě, že se ukrajinské úřady samy nevzdají, použít i násilí a naverbované ozbrojence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...