V Mariupolu zemřelo přes dvacet tisíc lidí, odhadl starosta. V Buče našly úřady čtyři sta mrtvých

Nahrávám video

V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města. Starosta Buči oznámil, že ve městě bylo po odchodu ruských okupantů dosud nalezeno 403 těl zabitých civilistů. Ukrajinská ombudsmanka předtím popsala systematické znásilňování v Buče. Prezident Volodymyr Zelenskyj zase varoval, že Mariupol by se mohl stát terčem chemického útoku. Podle pluku Azov už ho Rusové spáchali, úřady informaci prověřují. Bojovníci z okupované části Doněcké oblasti použití chemických zbraní zvažují, nechal se slyšet tamní představitel. Rusko plánovalo podle ukrajinské tajné služby SBU vytvoření Moskvou koordinovaných „lidových republik“ na západě Ukrajiny.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dnes jsme od okupantů slyšeli, že se připravují na novou etapu teroru proti nám a našim vojákům. Jeden z jejich mluvčích řekl, že zvažují použití chemických zbraní proti obráncům Mariupolu. Bereme to velmi vážně,“ pronesl Zelenskyj ve svém nočním projevu k Ukrajincům s odkazem na slova Eduarda Basurina z řad doněckých ozbrojenců koordinovaných Ruskem. Ten v pondělí řekl, že nemá smysl zaútočit na opevnění v továrně Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se „obrátit na chemické jednotky“.

Prezident však nepotvrdil dřívější tvrzení praporu Azov, podle nějž už na chemické zbraně v Mariupolu došlo. Obránci přístavu se nechali slyšet, že ruská vojska použila „látku neznámého původu, kterou shodila z bezpilotního letounu“. Oběti údajného chemického útoku mají podle praporu potíže s dýcháním a pohybem.

„Pokud jde o praktickou stránku útoku, (škoda) není velká. Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků,“ konstatoval velitel pluku Andrij Bileckyj. Podle jeho slov se Rusům nedaří dobýt Mariupol a nezbývá jim nic jiného, než nevybíravě používat zakázané zbraně.

Basurin užití takových zbraní popřel.

Mohla to být fosforová munice

Ukrajinské úřady tvrzení pluku Azov ověřují, konstatovalo ministerstvo obrany. „Existuje teorie, že mohlo jít o fosforovou munici,“ uvedla náměstkyně Hanna Maljarová a předeslala, že oficiální informace budou následovat.

Serhij Orlov, zástupce starosty Mariupolu, řekl stanici BBC, že městská rada potvrdila „otravu chemikáliemi“ způsobenou ruským dronem. Orlov tvrdí, že radě událost potvrdila armáda. Civilisté podle městské rady přišli do kontaktu s nespecifikovaným jedem jen minimálně, přičemž vojáci, jejichž kontakt byl bližší, jsou nyní na pozorování kvůli možným symptomům.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová oznámila, že Londýn pracuje se svými partnery na ověření zpráv o možném chemickém útoku. Případné použití takových zbraní považuje za bezohlednou eskalaci konfliktu. Rovněž Pentagon konstatoval, že situaci pozorně sleduje, použití chemikálií na frontě zatím nemůže potvrdit.

Mariupol je v ruském obležení už více než čtyřicet dní. Strategicky položené přístavní město je zdevastované ruským ostřelováním, podle posledních odhadů tam mohlo od začátku ruské invaze zemřít až 21 tisíc civilních obyvatel, uvedl starosta města Vadym Bojčenko. Zároveň zdůraznil, že od začátku pouličních bojů je složité zjistit přesný počet obětí.

Zelenskyj věří, že ukrajinská armáda dostane těžké zbraně nutné pro prolomení obležení Mariupolu. Zdůraznil ale, že čím déle západní země s dodávkami váhají, tím více Ukrajinců přichází o život.

Donbas

Rusko podle Zelenského shromažďuje na východě Ukrajiny desítky tisíc vojáků k další ofenzivě. Zemi čeká rozhodující bitva, předeslal. Apeloval proto na světové politiky, aby přijali další sankce vůči Moskvě. Evropské země sice omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu se ale zatím neshodly.

Ruské ostřelování v Doněcké oblasti má podle tamního vojenského velitelství další tři oběti, přičemž osm lidí utrpělo zranění.

Britští zpravodajci předpokládají, že k eskalaci bojů na východě Ukrajiny dojde během nadcházejících dvou až tří týdnů. Ofenziva zůstává zaměřená na Doněck, Luhansk, Cherson, Mykolajiv a opětovně také na Kramatorsk. Za účelem posílení východní fronty Rusko stahuje své jednotky z Běloruska, doplňuje zpráva britského ministerstva obrany. Podle nejmenovaného amerického činitele z resortu obrany má Rusko stále k dispozici přes osmdesát procent bojové síly, kterou před invazí shromáždilo, napsal web stanice CNN.

Rusko zároveň v noci na úterý ostřelovalo Chmelnyckou oblast na západě Ukrajiny, kde podle Moskvy údery zničily muniční sklad a hangár s letouny na vojenském letišti Starokosťantyniv. To se nachází asi 220 kilometrů východně od Lvova. Podle ukrajinské oblastní správy se vzniklý požár podařilo uhasit, o poškození vojenského vybavení neinformovala.

Podle ruského ministerstva obrany útoky zasáhly také muniční sklad nedaleko vesnice Havrylivka v Kyjevské oblasti. Tuto informaci ukrajinská strana nepotvrdila.

Systematické znásilňování v Buče

Britská BBC přinesla svědectví řady žen, které v Buče znásilnili ruští vojáci. Některá svědectví z ještě nedávno okupovaného města nesou známky genocidního znásilňování.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová konstatovala, že úřady dokumentují několik případů, kdy okupanti znásilňovali ženy, zabíjeli jejich muže či ničili domovy. „Kolem pětadvaceti dívek a žen mezi 14 a 24 lety bylo během okupace systematicky znásilňováno v jednom ze sklepů v Buče. Devět z nich je těhotných,“ popsala.

Ruští vojáci podle ní dotyčným dívkám a ženám říkali, že je budou znásilňovat do chvíle, kdy „nebudou stát o sexuální kontakt s žádným mužem, což jim zabrání počít ukrajinské děti“.

Starosta Buči Anatolij Fedoruk uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Počet nalezených těl podle něj stále roste. Zatím je příliš brzo na to, aby se obyvatelé města mohli vrátit domů, dodal také. 

Buča je jedním z měst, které po odchodu okupantů z Kyjevské oblasti osvobodili ukrajinští vojáci. Obyvatelé celé oblasti by neměli spěchat s návratem domů, řekl šéf oblastní administrativy Oleksandr Pavljuk, podle kterého je „návrat do dříve okupovaných míst více či méně reálný na konci května“. Ukrajinské úřady již dříve varovaly před nastraženými minami, v oblasti ale také plně nefungují dodávky elektřiny či plynu.

SBU: Rusko plánovalo „lidové republiky“ na západě Ukrajiny

Kreml plánoval vytvořit i na západě Ukrajiny takzvané „lidové republiky“, tedy organizace koordinované Ruskem podobné těm na Donbasu. Podle listu Ukrajinska pravda to uvedla ukrajinská kontrarozvědka SBU.

Ta oznámila, že odhalila příslušnou síť organizátorů, přičemž jeden z příslušníků skupiny při vyšetřování spolupracoval. K vytvoření „lidových republik“ hodlali Rusové v případě, že se ukrajinské úřady samy nevzdají, použít i násilí a naverbované ozbrojence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 53 mminutami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 16 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 16 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...