V Mariupolu zemřelo přes dvacet tisíc lidí, odhadl starosta. V Buče našly úřady čtyři sta mrtvých

Nahrávám video

V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města. Starosta Buči oznámil, že ve městě bylo po odchodu ruských okupantů dosud nalezeno 403 těl zabitých civilistů. Ukrajinská ombudsmanka předtím popsala systematické znásilňování v Buče. Prezident Volodymyr Zelenskyj zase varoval, že Mariupol by se mohl stát terčem chemického útoku. Podle pluku Azov už ho Rusové spáchali, úřady informaci prověřují. Bojovníci z okupované části Doněcké oblasti použití chemických zbraní zvažují, nechal se slyšet tamní představitel. Rusko plánovalo podle ukrajinské tajné služby SBU vytvoření Moskvou koordinovaných „lidových republik“ na západě Ukrajiny.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dnes jsme od okupantů slyšeli, že se připravují na novou etapu teroru proti nám a našim vojákům. Jeden z jejich mluvčích řekl, že zvažují použití chemických zbraní proti obráncům Mariupolu. Bereme to velmi vážně,“ pronesl Zelenskyj ve svém nočním projevu k Ukrajincům s odkazem na slova Eduarda Basurina z řad doněckých ozbrojenců koordinovaných Ruskem. Ten v pondělí řekl, že nemá smysl zaútočit na opevnění v továrně Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se „obrátit na chemické jednotky“.

Prezident však nepotvrdil dřívější tvrzení praporu Azov, podle nějž už na chemické zbraně v Mariupolu došlo. Obránci přístavu se nechali slyšet, že ruská vojska použila „látku neznámého původu, kterou shodila z bezpilotního letounu“. Oběti údajného chemického útoku mají podle praporu potíže s dýcháním a pohybem.

„Pokud jde o praktickou stránku útoku, (škoda) není velká. Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků,“ konstatoval velitel pluku Andrij Bileckyj. Podle jeho slov se Rusům nedaří dobýt Mariupol a nezbývá jim nic jiného, než nevybíravě používat zakázané zbraně.

Basurin užití takových zbraní popřel.

Mohla to být fosforová munice

Ukrajinské úřady tvrzení pluku Azov ověřují, konstatovalo ministerstvo obrany. „Existuje teorie, že mohlo jít o fosforovou munici,“ uvedla náměstkyně Hanna Maljarová a předeslala, že oficiální informace budou následovat.

Serhij Orlov, zástupce starosty Mariupolu, řekl stanici BBC, že městská rada potvrdila „otravu chemikáliemi“ způsobenou ruským dronem. Orlov tvrdí, že radě událost potvrdila armáda. Civilisté podle městské rady přišli do kontaktu s nespecifikovaným jedem jen minimálně, přičemž vojáci, jejichž kontakt byl bližší, jsou nyní na pozorování kvůli možným symptomům.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová oznámila, že Londýn pracuje se svými partnery na ověření zpráv o možném chemickém útoku. Případné použití takových zbraní považuje za bezohlednou eskalaci konfliktu. Rovněž Pentagon konstatoval, že situaci pozorně sleduje, použití chemikálií na frontě zatím nemůže potvrdit.

Mariupol je v ruském obležení už více než čtyřicet dní. Strategicky položené přístavní město je zdevastované ruským ostřelováním, podle posledních odhadů tam mohlo od začátku ruské invaze zemřít až 21 tisíc civilních obyvatel, uvedl starosta města Vadym Bojčenko. Zároveň zdůraznil, že od začátku pouličních bojů je složité zjistit přesný počet obětí.

Zelenskyj věří, že ukrajinská armáda dostane těžké zbraně nutné pro prolomení obležení Mariupolu. Zdůraznil ale, že čím déle západní země s dodávkami váhají, tím více Ukrajinců přichází o život.

Donbas

Rusko podle Zelenského shromažďuje na východě Ukrajiny desítky tisíc vojáků k další ofenzivě. Zemi čeká rozhodující bitva, předeslal. Apeloval proto na světové politiky, aby přijali další sankce vůči Moskvě. Evropské země sice omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu se ale zatím neshodly.

Ruské ostřelování v Doněcké oblasti má podle tamního vojenského velitelství další tři oběti, přičemž osm lidí utrpělo zranění.

Britští zpravodajci předpokládají, že k eskalaci bojů na východě Ukrajiny dojde během nadcházejících dvou až tří týdnů. Ofenziva zůstává zaměřená na Doněck, Luhansk, Cherson, Mykolajiv a opětovně také na Kramatorsk. Za účelem posílení východní fronty Rusko stahuje své jednotky z Běloruska, doplňuje zpráva britského ministerstva obrany. Podle nejmenovaného amerického činitele z resortu obrany má Rusko stále k dispozici přes osmdesát procent bojové síly, kterou před invazí shromáždilo, napsal web stanice CNN.

Rusko zároveň v noci na úterý ostřelovalo Chmelnyckou oblast na západě Ukrajiny, kde podle Moskvy údery zničily muniční sklad a hangár s letouny na vojenském letišti Starokosťantyniv. To se nachází asi 220 kilometrů východně od Lvova. Podle ukrajinské oblastní správy se vzniklý požár podařilo uhasit, o poškození vojenského vybavení neinformovala.

Podle ruského ministerstva obrany útoky zasáhly také muniční sklad nedaleko vesnice Havrylivka v Kyjevské oblasti. Tuto informaci ukrajinská strana nepotvrdila.

Systematické znásilňování v Buče

Britská BBC přinesla svědectví řady žen, které v Buče znásilnili ruští vojáci. Některá svědectví z ještě nedávno okupovaného města nesou známky genocidního znásilňování.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová konstatovala, že úřady dokumentují několik případů, kdy okupanti znásilňovali ženy, zabíjeli jejich muže či ničili domovy. „Kolem pětadvaceti dívek a žen mezi 14 a 24 lety bylo během okupace systematicky znásilňováno v jednom ze sklepů v Buče. Devět z nich je těhotných,“ popsala.

Ruští vojáci podle ní dotyčným dívkám a ženám říkali, že je budou znásilňovat do chvíle, kdy „nebudou stát o sexuální kontakt s žádným mužem, což jim zabrání počít ukrajinské děti“.

Starosta Buči Anatolij Fedoruk uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Počet nalezených těl podle něj stále roste. Zatím je příliš brzo na to, aby se obyvatelé města mohli vrátit domů, dodal také. 

Buča je jedním z měst, které po odchodu okupantů z Kyjevské oblasti osvobodili ukrajinští vojáci. Obyvatelé celé oblasti by neměli spěchat s návratem domů, řekl šéf oblastní administrativy Oleksandr Pavljuk, podle kterého je „návrat do dříve okupovaných míst více či méně reálný na konci května“. Ukrajinské úřady již dříve varovaly před nastraženými minami, v oblasti ale také plně nefungují dodávky elektřiny či plynu.

SBU: Rusko plánovalo „lidové republiky“ na západě Ukrajiny

Kreml plánoval vytvořit i na západě Ukrajiny takzvané „lidové republiky“, tedy organizace koordinované Ruskem podobné těm na Donbasu. Podle listu Ukrajinska pravda to uvedla ukrajinská kontrarozvědka SBU.

Ta oznámila, že odhalila příslušnou síť organizátorů, přičemž jeden z příslušníků skupiny při vyšetřování spolupracoval. K vytvoření „lidových republik“ hodlali Rusové v případě, že se ukrajinské úřady samy nevzdají, použít i násilí a naverbované ozbrojence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 37 mminutami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 2 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 3 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.