V Mariupolu zemřelo přes dvacet tisíc lidí, odhadl starosta. V Buče našly úřady čtyři sta mrtvých

Nahrávám video

V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města. Starosta Buči oznámil, že ve městě bylo po odchodu ruských okupantů dosud nalezeno 403 těl zabitých civilistů. Ukrajinská ombudsmanka předtím popsala systematické znásilňování v Buče. Prezident Volodymyr Zelenskyj zase varoval, že Mariupol by se mohl stát terčem chemického útoku. Podle pluku Azov už ho Rusové spáchali, úřady informaci prověřují. Bojovníci z okupované části Doněcké oblasti použití chemických zbraní zvažují, nechal se slyšet tamní představitel. Rusko plánovalo podle ukrajinské tajné služby SBU vytvoření Moskvou koordinovaných „lidových republik“ na západě Ukrajiny.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dnes jsme od okupantů slyšeli, že se připravují na novou etapu teroru proti nám a našim vojákům. Jeden z jejich mluvčích řekl, že zvažují použití chemických zbraní proti obráncům Mariupolu. Bereme to velmi vážně,“ pronesl Zelenskyj ve svém nočním projevu k Ukrajincům s odkazem na slova Eduarda Basurina z řad doněckých ozbrojenců koordinovaných Ruskem. Ten v pondělí řekl, že nemá smysl zaútočit na opevnění v továrně Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se „obrátit na chemické jednotky“.

Prezident však nepotvrdil dřívější tvrzení praporu Azov, podle nějž už na chemické zbraně v Mariupolu došlo. Obránci přístavu se nechali slyšet, že ruská vojska použila „látku neznámého původu, kterou shodila z bezpilotního letounu“. Oběti údajného chemického útoku mají podle praporu potíže s dýcháním a pohybem.

„Pokud jde o praktickou stránku útoku, (škoda) není velká. Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků,“ konstatoval velitel pluku Andrij Bileckyj. Podle jeho slov se Rusům nedaří dobýt Mariupol a nezbývá jim nic jiného, než nevybíravě používat zakázané zbraně.

Basurin užití takových zbraní popřel.

Mohla to být fosforová munice

Ukrajinské úřady tvrzení pluku Azov ověřují, konstatovalo ministerstvo obrany. „Existuje teorie, že mohlo jít o fosforovou munici,“ uvedla náměstkyně Hanna Maljarová a předeslala, že oficiální informace budou následovat.

Serhij Orlov, zástupce starosty Mariupolu, řekl stanici BBC, že městská rada potvrdila „otravu chemikáliemi“ způsobenou ruským dronem. Orlov tvrdí, že radě událost potvrdila armáda. Civilisté podle městské rady přišli do kontaktu s nespecifikovaným jedem jen minimálně, přičemž vojáci, jejichž kontakt byl bližší, jsou nyní na pozorování kvůli možným symptomům.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová oznámila, že Londýn pracuje se svými partnery na ověření zpráv o možném chemickém útoku. Případné použití takových zbraní považuje za bezohlednou eskalaci konfliktu. Rovněž Pentagon konstatoval, že situaci pozorně sleduje, použití chemikálií na frontě zatím nemůže potvrdit.

Mariupol je v ruském obležení už více než čtyřicet dní. Strategicky položené přístavní město je zdevastované ruským ostřelováním, podle posledních odhadů tam mohlo od začátku ruské invaze zemřít až 21 tisíc civilních obyvatel, uvedl starosta města Vadym Bojčenko. Zároveň zdůraznil, že od začátku pouličních bojů je složité zjistit přesný počet obětí.

Zelenskyj věří, že ukrajinská armáda dostane těžké zbraně nutné pro prolomení obležení Mariupolu. Zdůraznil ale, že čím déle západní země s dodávkami váhají, tím více Ukrajinců přichází o život.

Donbas

Rusko podle Zelenského shromažďuje na východě Ukrajiny desítky tisíc vojáků k další ofenzivě. Zemi čeká rozhodující bitva, předeslal. Apeloval proto na světové politiky, aby přijali další sankce vůči Moskvě. Evropské země sice omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu se ale zatím neshodly.

Ruské ostřelování v Doněcké oblasti má podle tamního vojenského velitelství další tři oběti, přičemž osm lidí utrpělo zranění.

Britští zpravodajci předpokládají, že k eskalaci bojů na východě Ukrajiny dojde během nadcházejících dvou až tří týdnů. Ofenziva zůstává zaměřená na Doněck, Luhansk, Cherson, Mykolajiv a opětovně také na Kramatorsk. Za účelem posílení východní fronty Rusko stahuje své jednotky z Běloruska, doplňuje zpráva britského ministerstva obrany. Podle nejmenovaného amerického činitele z resortu obrany má Rusko stále k dispozici přes osmdesát procent bojové síly, kterou před invazí shromáždilo, napsal web stanice CNN.

Rusko zároveň v noci na úterý ostřelovalo Chmelnyckou oblast na západě Ukrajiny, kde podle Moskvy údery zničily muniční sklad a hangár s letouny na vojenském letišti Starokosťantyniv. To se nachází asi 220 kilometrů východně od Lvova. Podle ukrajinské oblastní správy se vzniklý požár podařilo uhasit, o poškození vojenského vybavení neinformovala.

Podle ruského ministerstva obrany útoky zasáhly také muniční sklad nedaleko vesnice Havrylivka v Kyjevské oblasti. Tuto informaci ukrajinská strana nepotvrdila.

Systematické znásilňování v Buče

Britská BBC přinesla svědectví řady žen, které v Buče znásilnili ruští vojáci. Některá svědectví z ještě nedávno okupovaného města nesou známky genocidního znásilňování.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová konstatovala, že úřady dokumentují několik případů, kdy okupanti znásilňovali ženy, zabíjeli jejich muže či ničili domovy. „Kolem pětadvaceti dívek a žen mezi 14 a 24 lety bylo během okupace systematicky znásilňováno v jednom ze sklepů v Buče. Devět z nich je těhotných,“ popsala.

Ruští vojáci podle ní dotyčným dívkám a ženám říkali, že je budou znásilňovat do chvíle, kdy „nebudou stát o sexuální kontakt s žádným mužem, což jim zabrání počít ukrajinské děti“.

Starosta Buči Anatolij Fedoruk uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Počet nalezených těl podle něj stále roste. Zatím je příliš brzo na to, aby se obyvatelé města mohli vrátit domů, dodal také. 

Buča je jedním z měst, které po odchodu okupantů z Kyjevské oblasti osvobodili ukrajinští vojáci. Obyvatelé celé oblasti by neměli spěchat s návratem domů, řekl šéf oblastní administrativy Oleksandr Pavljuk, podle kterého je „návrat do dříve okupovaných míst více či méně reálný na konci května“. Ukrajinské úřady již dříve varovaly před nastraženými minami, v oblasti ale také plně nefungují dodávky elektřiny či plynu.

SBU: Rusko plánovalo „lidové republiky“ na západě Ukrajiny

Kreml plánoval vytvořit i na západě Ukrajiny takzvané „lidové republiky“, tedy organizace koordinované Ruskem podobné těm na Donbasu. Podle listu Ukrajinska pravda to uvedla ukrajinská kontrarozvědka SBU.

Ta oznámila, že odhalila příslušnou síť organizátorů, přičemž jeden z příslušníků skupiny při vyšetřování spolupracoval. K vytvoření „lidových republik“ hodlali Rusové v případě, že se ukrajinské úřady samy nevzdají, použít i násilí a naverbované ozbrojence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřelo několik libanonských vojáků

Několik libanonských vojáků, včetně jednoho důstojníka, zahynulo při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Jeruzalém se k incidentu zatím nevyjádřil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 19 mminutami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 2 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 4 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 11 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...