Americká společnost Hyperloop One poprvé otestovala prototyp superrychlé magnetické dráhy Hyperloop, která má vozit cestující rychlostí přes tisíc kilometrů v hodině. Technologie by měla v budoucnu umožnit rychlé cestování v hliníkových kapslích uvnitř dvou ocelových potrubí. Představil ji před třemi lety kalifornský podnikatel, miliardář Elon Musk, zakladatel výrobce elektromobilů Tesla Motors a firmy pro lety do vesmíru SpaceX.
Dopravní systém Hyperloop (česky hypersmyčka) má přepravovat lidi, ale i třeba auta, v hliníkových modulech ve dvou ocelových potrubích spojených do smyčky ve tvaru čísla osm. V potrubí, kam budou vystřeleny stlačeným vzduchem, se budou vznášet na vzduchovém polštáři poháněny lineárními magnetickými urychlovači. Kvůli redukci odporu vzduchu má být uvnitř nižší tlak.
Test spočíval ve vyslání kovových saní poháněných zmíněným lineárním urychlovačem po zkušební asi stometrové dráze, kterou podle plánu přejela za dvě sekundy rychlostí téměř 200 kilometrů v hodině. Místo brzd použili konstruktéři hromadu písku, do níž saně narazily. Zařízení zrychlilo z nuly na 160 kilometrů v hodině za 1,1 vteřiny.
Pokud by testovací zařízení bylo lépe aerodynamicky upravené a pohybovalo se v nízkotlakém potrubí, dokázalo by se stávajícím pohonem vyvinout rychlost přes 1100 kilometrů v hodině.
Muska inspirovalo letadlo Concorde. Sám ale oznámil, že projekt bude pouze nepřímo podporovat, neboť se chce více věnovat svým firmám. Podle Muska má vývoj stát necelých šest miliard dolarů (117 miliard korun), takže bude více než desetkrát levnější než projekt rychlovlaku. „I když se teď možná pletu, co se týče nákladů na Hyperloop, bude to stejně skvělá jízda,“ konstatoval vynálezce v květnu 2013.
První testovací trať projektu Hyperloop by měla být v provozu v Kalifornii. V první fázi by měl propojit americká města Los Angeles a San Francisco. Musk při představení projektu v roce 2013 zmínil využití technologie na více než 600 kilometrů dlouhé trase z Los Angeles do San Franciska, kterou by pak cestující zvládli za necelou půl hodinu. Při uvedení projektu Musk oznámil, že ekologické supermetro pojede na solární pohon a nezastaví ho zemětřesení.
Systém Hyperloop má být mnohem levnější a efektivnější než rychlovlak, jehož projekt nyní Kalifornie plánuje. Právě jeho obrovské náklady, pomalost a neefektivnost se staly Muskovi podnětem k jeho vlastnímu projektu.
Michal Drábek z Fakulty dopravní ČVUT uvedl, že podobná technologie má smysl spíše pro větší vzdálenosti a nehodí se příliš pro evropský kontinent. „Myslím, že Evropa by měla jít cestou spíše konvenční vysokorychlostní železnice, kde se může využít stávající infrastruktura. Takto by se muselo vše budovat odznova.“ V rámci Spojených států je ale podle něj smysluplné propojit hyperloopem například východní pobřeží se západním.
