V Jeruzalémě znovu propukly střety, podle zdravotníků je nejméně sto raněných

V Jeruzalémě v noci na neděli pokračovaly střety mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií poté, co se sešly desítky tisíc muslimů před mešitou al-Aksá při oslavách svátku souvisejícího s postním měsícem ramadán. Podle zdravotníků utrpělo zranění nejméně sto lidí. Izraelská policie hlásí několik desítek raněných mezi svými příslušníky. Znepokojení nad situací vyjádřil takzvaný blízkovýchodní kvartet, tedy Evropská unie, OSN, USA a Rusko. K uklidnění vyzval i papež. Izrael mezinárodní tlak odmítá.

Palestinská mládež házela kamení na policisty, zapalovala ohně a strhávala policejní bariéry v ulicích vedoucích k jeruzalémskému Starému Městu. Policisté na koních a těžkooděnci proti davu nasadili zábleskové granáty a vodní děla, stříleli rovněž do lidí gumovými projektily.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech se v Jeruzalémě střetli Palestinci a izraelské bezpečnostní síly u mešity Al-Aksá, které patří k hlavním posvátným místům islámu.

Podle Palestinců se policie snažila narušit modlitby, což bezpečnostní síly odmítají. Při střetech z pátku na sobotu utrpělo zranění přes dvě stě Palestinců a šest izraelských policistů.

Napětí podpořilo i hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, proti čemuž tento týden Palestinci také opakovaně protestovali. Desítky palestinských rodin by měly čtvrť opustit a jejich místo by měly získat izraelské rodiny. O vystěhování měl rozhodovat v pondělí soud, prokurátor ale požádal o dvoutýdenní odklad stání.

U hraničního plotu mezi Pásmem Gazy a Izraelem se rovněž sešly stovky Palestinců, kteří podle izraelské armády házeli na vojáky židovského státu zapálené pneumatiky a dělobuchy. Na izraelském území rovněž přistála raketa vypálená z Pásma Gazy.

Blízkovýchodní kvartet je „hluboce znepokojen“

Evropská unie, OSN, USA a Rusko ve společném prohlášení uvedly, že jsou „hluboce znepokojeni násilím a každodenními potyčkami ve východním Jeruzalémě (…) mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami“.

„Jsme zhrozeni provokativními deklaracemi některých politických skupin a stejně tak i vypouštěním raket a balonů s hořlavými látkami z Gazy do Izraele, a také útoky proti farmám na Západním břehu Jordánu,“ pokračuje sdělení, jež rovněž vyzývá izraelské bezpečnostní složky, aby se vyhnuly veškerým opatřením, jež by mohly situaci dále vyhrotit.

Jordánsko, které je správcem islámských a křesťanských míst, vyzvalo Izrael, aby ustal s „barbarskými“ útoky na věřící u mešity al-Aksá a respektoval mezinárodního právo.

K nalezení společných řešení situace v Jeruzalémě vyzval i papež František. „Aby byla zachovaná mnohonáboženská a multikulturní identita svatého města (Jeruzaléma) a aby převážilo bratrství,“ uvedl papež. Podle něj je nezbytné zastavit střety, protože „násilí plodí další násilí“.

Premiér Benjamin Netanjahu, který vede kabinet v demisi, uvedl, že Izrael odmítá tlaky, aby nerozšiřoval výstavbu ve východním Jeruzalémě. Netanjahu řekl, že celý Jeruzalém je hlavní město Izraele, které má tudíž právo stavět na celém jeho území. „Nedopustíme, aby kdokoliv narušoval klid v Jeruzalémě,“ dodal.

Spor o východní Jeruzalém

Izrael obsadil východní Jeruzalém za šestidenní války v roce 1967, připojil ho ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Izraelský svaz pro lidská práva uvádí, že ve východním Jeruzalémě žije 358 tisíc Palestinců a 225 tisíc Židů. Z nich většina bydlí v novějších židovských čtvrtích Gilo a Ramat Šlomo.

Izrael si v neděli a v pondělí připomíná Den Jeruzaléma, kdy právě během války v roce 1967 izraelské vojsko zabralo i část města kontrolovanou Jordánskem. Policie povolila, aby pondělní slavnostní pochod prošel i Starým Městem, které je součástí východního Jeruzaléma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...