V Hanoji se podruhé potkali Trump s Kimem. Severokorejský vůdce slíbil velké výsledky

4 minuty
Události: Trump a Kim se podruhé setkali a nešetřili optimismem
Zdroj: ČT24

V Hanoji ve středu začala vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una. Setkali se večer místního času (po poledni našeho času). Po asi 20minutovém jednání jen za přítomnosti tlumočníků následovala pracovní večeře, které se účastnili i jejich poradci. Hlavní část oficiálních jednání je plánována na čtvrtek.

Prezident USA se setkal s Kimem ve středu v 18:30 místního času (12:30 našeho času). V krátkém prohlášení před kamerami šéf Bílého domu vyjádřil naději, že summit bude nejméně tak úspěšný jako ten předchozí, možná i úspěšnější. Zopakoval také své přesvědčení, že Severní Korea se v případě denuklearizace může stát ekonomicky velmi prosperující zemí. 

„Jsem si jistý, že tentokrát dospějeme k velkým výsledkům, které všichni ocení. Udělám pro to všechno,“ řekl severokorejský diktátor. 

Po vzájemném uvítání v hanojském hotelu Metropole a krátkém společném jednání následovala večeře, která měla trvat přibližně půldruhé hodiny. K ní zasedli společně s nejvyššími představiteli USA a KLDR také americký ministr zahraničí Mike Pompeo, personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, severokorejský šéf diplomacie Ri Jong-ho a hlavní severokorejský vyjednávač se Spojenými státy Kim Jong-čchol, který v minulosti působil jako šéf vojenské rozvědky.

Na jídelním lístku byl krevetový koktejl, grilovaný steak z nízkého roštěnce, roštěnec s korejským kysaným zelím kimči a čokoládový fondant.  

„Jednání skončila zhruba před hodinou, oba státníci se vrátili zpátky do hotelů,“ uvedla po 16. hodině našeho času zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Z diplomatických kruhů se proslýchá, že se obě strany nakonec shodnou na textu hanojské deklarace. Měly by podepsat dokument, který by prohlásil korejskou válku za ukončenou. Sever by měl ukončit provoz v hlavním jaderném zařízení v Jongbjonu a USA by měly souhlasit s uvolněním některých sankcí,“ uvedla zpravodajka ČT.

Trump už krátce po setkání na dotaz novinářů, zda vyhlásí konec korejské války, která skončila v roce 1953 pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou dohodou, odpověděl: „Uvidíme.“

Podle odborníků na řeč těla se Trump a Kim snažili ukázat, že spolu dobře vychází. Trump Kimovi podal ruku s dlaní otevřenou vzhůru, což signalizuje spíše podřízenou pozici. Kim působil sebejistěji než při setkání v Singapuru.

Řeč má být o denuklearizaci i hospodářských sankcích

Od hanojského summitu se také očekává, že byl měl přinést konkrétnější plán denuklearizace poloostrova. Podle expertů to znamená především stanovit časový rámec pro proces jaderného odzbrojení KLDR a uvést jmenovitá opatření k dosažení tohoto cíle.

Podle agentury Reuters američtí a severokorejští vyjednávači před summitem hovořili mimo jiné o možnosti, že by KLDR vpustila mezinárodní inspektory do svého hlavního jaderného zařízení v Jongbjonu. Návrat inspektorů do Severní Koreje a předložení úplného výčtu jaderných zbraní a zařízení KLDR patří mezi hlavní požadavky Washingtonu. Spojené státy by na oplátku mohly Severní Koreji kromě vyhlášení konce korejské války nabídnout otevření styčných úřadů. 

Hlavní část jednání Kima a Trumpa se odehraje ve čtvrtek, opět v hotelu Metropole. Nejprve se státníci setkají na 45 minut mezi čtyřma očima a posléze budou, podobně jako ve středu, jednat v doprovodu s poradci. Na závěr podepíší společné vyjádření, Trump pak plánuje tiskovou konferenci.

„Výběr místa setkání je tak trochu ironií. Trump přesvědčuje Kima, aby se vzdal jaderných zbraní v hotelu, v jehož bunkru se za vietnamské války lidé schovávali před americkými bombami,“ upozornila zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Očekávání od druhé schůzky jsou značná

Na historické schůzce loni v červnu v Singapuru se Trump a Kim společně zavázali k úsilí o denuklearizaci Korejského poloostrova a k posílení míru v regionu. Ujednání ale neobsahuje konkrétní časové závazky a rozhovory od té doby mnoho nepokročily.

„Jsem veskrze spíš pozitivní, protože to, co se dělo od prvního summitu doteď, je dost zřejmé, Severní Korea netestovala žádné jaderné zbraně, žádné rakety, situace na Korejském poloostrově je velmi klidná a to je největší pozitivum,“ uvedl ve vysílání ČT24 koreanista Jaromír Chlada.

Další pozitivum je podle něj to, že americká a severokorejská strana spolu nadále jednají. „Už brzy uvidíme, jestli oba týmy našly shodné prvky, kterými by mohly posunout dialog někam dál,“ dodal.

Očekávání od dvoudenního summitu v Hanoji jsou vyšší, než byla v loňském roce, kdy pouhé podání rukou amerického a severokorejského vůdce bylo považováno za historickou událost.

„Očekávání je veliké, v tuto chvíli nevíme, s čím USA přijíždějí, kam budou ochotny ustoupit a také kam budou ochotni ustoupit Severokorejci. Vyjednávací týmy jednaly v minulých dnech, ale nevíme, kam až dospěly. Nezdá se, že by panovala shoda na tom, co by sami Američané chtěli, kromě denuklearizace, ale záleží na tom, co sami za to budou ochotni nabídnout. A to je ten hlavní bod sváru,“ řekl ve vysílání ČT24 Martin Řezníček ze zahraniční redakce, který v minulosti působil jako zpravodaj ČT v USA.

Z čeho mají podle Řezníčka strach Jihokorejci, je to, že by mohly Spojené státy přistoupit třeba na trvalejší zrušení společných strategických cvičení a stažení bombardérů a jaderného arzenálu z Jižní Koreje. „Nevíme v tuto chvíli, zda to bude ta část, kam až bude Donald Trump ochoten zajít,“ dodal a označil amerického prezidenta za „transakčního politika“, který vyjednává stylem něco za něco.

Trump nicméně v neděli možnost nějakého zásadního průlomu relativizoval. „Nikam nespěchám. Nechci testy (jaderných zbraní a raket dlouhého doletu). Pokud nebude (KLDR) testy provádět, budeme spokojeni,“ poznamenal americký prezident.

Severní Korea chce na oplátku od Spojených států především postupné rušení hospodářských sankcí, které ochromují její ekonomiku. To Washington odmítá a trvá na tom, že KLDR se musí nejprve „zcela, ověřitelně a nezvratně“ zbavit svých atomových zbraní a teprve poté mohou být sankce odvolány.

Míč je na straně USA, říká koreanista

„Severokorejci chtěli nastolit cestu postupného procesu, kdy obě strany budou krok za krokem ustupovat a vycházet vstříc protější straně. Teď se bude jednat o to, co to bude za kroky, variant je větší množství, může to být uzavření mírové smlouvy a ukončení korejské války,“ řekl koreanista Chlada s tím, že by šlo spíše o formální ukončení.

„Severní Korea by mohla žádat stažení amerických vojsk z Jižní Koreje, to by byl velký zásah do regionální situace, který by se týkal také Číny a Japonska a velmi by to změnilo bezpečnostní situaci v regionu, bylo by to na další jednání na více stranách,“ upozornil Chlada.

Podle něj ale z dosavadního vývoje zatím více těží severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Míček je na straně USA, zda budou nadále trvat na bezpodmínečném odzbrojení a teprve potom se budou dál bavit se Severní Koreou. Je vidět, že Donald Trump v tomhle směru trochu ustupuje, což na druhou stranu umožňuje pokračování dialogu. Kim Čong-un se také veze na vlně popularity, kterou vzbuzuje setkání a dialog s USA. Kurz se změnil, už se příliš nemluví o diktátorovi, o lidských právech a Kim Čong-un je brán jako vůdce nějaké země, debata se hodně změnila,“ doplnil koreanista.

Trump nazval Kim Čong-una přítelem

Americký prezident v den setkání se severokorejským vůdcem uvedl na Twitteru, že Severní Korea bude prosperovat jako Vietnam, pokud se vzdá jaderných zbraní. V tweetu ho označil za svého přítele.

„Vietnam prosperuje jako málo míst na Zemi. Severní Korea by na tom byla stejně, a velmi rychle, pokud by denuklearizovala,“ napsal americký prezident. Dodal, že potenciál je ohromný a pro jeho „přítele Kim Čong-una“ jde o velkou příležitost, jaká v dějinách téměř nemá obdoby.

V pozdějším twitterovém příspěvku šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že Čína, Rusko, Japonsko a Jižní Korea v úsilí o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova pomohou. Zároveň odmítl kritiky týkající se jeho postupu vůči KLDR a označil je za „falešné zprávy a dohady“. Jakých kritik se jeho reakce týkala, Trump neupřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 3 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 5 hhodinami
Načítání...