Veřejnosti se otevírají zrekonstruované prostory zámku bývalých saských vládců v Drážďanech. Reprezentační místnosti, které patřily k nejkrásnějším v Evropě, zničilo spojenecké bombardování na konci druhé světové války. Obnova komplexu si vyžádala v přepočtu přes miliardu a dvě stě milionů korun. Poslední fáze obnovy má skončit v roce 2023.
Práce na zámku trvaly přes třicet let. Jejich cílem bylo zacelit jednu z velkých architektonických ran, jež zůstaly po druhé světové válce. Dva a půl kilogramu zlata a půldruhého kilometru saténu bylo třeba na rekonstrukci prostor, kterými před třemi sty lety ohromoval Evropu saský kurfiřt August Silný.
Rezidenční zámek v Drážďanech ale neznamenal jen pohodlné sídlo. August Silný z něj krom Saska vládl i Polsku a Litvě, což nad rámec dnešního vymezení těchto států znamená, že spravoval i velkou část dnešní Ukrajiny a Běloruska.
Ze zámeckých komnat chtěl navíc panovat i římské říši a připravit o císařskou korunu rod Habsburků. „Chtěl z Drážďan udělat hlavní město střední Evropy,“ sdělil historik Dirk Syndram.
O Augustově moci svědčí i dar od ruského cara Petra Velikého: zbraně, které pro něj nechal vyrobit až v dalekém a pro Evropany nepřístupném Japonsku.
Na opravě zámku se podílelo 300 firem
Rekonstrukce rezidenčního zámku má završit desetiletí trvající dílo, jímž je obnova historického jádra Drážďan. Tři noci bombardování v závěru druhé světové války totiž město proměnily v ruinu.
Oprava zámku neměla nejvyšší prioritu a začala až v roce 1986. Vyžádala si mimo jiné obnovu celkem 200 metrů čtverečních nástěnných maleb. Třináct malířů a restaurátorů na nich pracovalo tři roky. Celkem se do rekonstrukce zapojilo na 300 firem.
„Byly to firmy z Francie, Itálie, Španělska. Vždy se v Evropě našel někdo, kdo ještě nezapomněl staré řemeslo,“ pochválila pracovníky ředitelka Státní umělecké sbírky Drážďany Marion Ackermannová.
