USA řeší odstoupení od odzbrojovací smlouvy se spojenci, Rusko připravuje odpověď

USA hovoří o svém záměru odstoupit od rusko-americké odzbrojovací smlouvy INF s evropskými spojenci. Prohlásil to americký ministr obrany James Mattis, který přicestoval do Česka na oslavy výročí založení Československa.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že než USA Rusku oznámily záměr odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, předložily Moskvě seznam svých výhrad a Rusko připravuje odpověď.

Zprávu o záměru amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od smlouvy z roku 1987 předal v Moskvě bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Podle USA Rusko smlouvu porušuje. Prezident Vladimir Putin ale prohlásil, že Američané o tom nepředložili žádné důkazy, a pohrozil odvetou Evropě, když bude souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.

Lavrov řekl, že přínosem Boltonovy návštěvy v Rusku je to, že se ukázalo, že je potřeba hovořit o novém prostředku na zajištění strategické stability. Bolton podle něj v Moskvě přitakal tomu, že v otázce zbrojní kontroly je zapotřebí důvěra, předvídatelnost a otevřenost. Trump oznámil 20. října, že Washington chce odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu.

Hrozí rozštěpení NATO?

„Konzultujeme s našimi evropskými partnery. Hovořil jsem o tom včera s německým ministrem obrany a konzultace pokračují,“ řekl v neděli Mattis novinářům na cestě do Prahy. Šéf Pentagonu se v sobotu zúčastnil bezpečnostní konference v Bahrajnu.

Mattis také připomněl, že ministři obrany členských zemí NATO se sejdou v prosinci v Bruselu a že to bude „kulminační bod“. Evropští členové NATO ve čtvrtek vyzvali USA, aby se místo odstoupení od INF raději pokusily přimět Rusko smlouvu dodržovat. Má to zabránit rozštěpení Aliance, jíž by Rusko mohlo využít.

Mattis se prý ale ptal po minulém summitu NATO, zda mají spojenci představu o tom, jak Rusko k dodržování INF přimět, a nezjistil to. Agentura Reuters píše, že Evropané INF považují za pilíř zbrojní kontroly, i když přiznávají, že Moskva ji porušuje vyvíjením nových zbraní. Zánik dohody podle nich povede k novému zbrojnímu soupeření a na kontinentu skončí americké jaderné rakety nové generace.

Heather Conleyová z washingtonského centra pro strategická a mezinárodní studia řekla, že Mattis bude čelit mnoha otázkám Evropanů, například o termínu vypovězení smlouvy a o případném zahájení soutěže ve zbrojení. „Prohlubuje to nejistotu, naši spojenci nevědí, kam americké vedení směřuje a co udělá ze dne na den,“ řekla Conleyová.

Na otázku, zda může vyloučit rozmístění raket středního doletu, až Washington INF vypoví, Mattis odpověděl, že nevylučuje nic. „Můžeme reagovat několika způsoby, nemusí to být symetrické a bude to za konzultací se spojenci,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA rozbily síť, která pomáhala Severokorejcům získávat práci v IT

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo zatčení dvou Američanů, které podezřívá pomáhání severokorejským pracovníkům v IT krást identity. Následně se měli pokouše podvodně získávat zaměstnání v amerických firmách s cílem vydělávat peníze pro KLDR. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
před 2 hhodinami

Saúdská Arábie hlásí čtyři zraněné po útocích hútíů na Rijád

Útoky jemenských povstalců hútíů si v noci na středu vyžádaly čtyři zraněné v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Zasažena byla také budova, která patří státní ropné společnosti Saudi Aramco, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
před 3 hhodinami

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 6 hhodinami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.