USA řeší odstoupení od odzbrojovací smlouvy se spojenci, Rusko připravuje odpověď

USA hovoří o svém záměru odstoupit od rusko-americké odzbrojovací smlouvy INF s evropskými spojenci. Prohlásil to americký ministr obrany James Mattis, který přicestoval do Česka na oslavy výročí založení Československa.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že než USA Rusku oznámily záměr odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, předložily Moskvě seznam svých výhrad a Rusko připravuje odpověď.

Zprávu o záměru amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od smlouvy z roku 1987 předal v Moskvě bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Podle USA Rusko smlouvu porušuje. Prezident Vladimir Putin ale prohlásil, že Američané o tom nepředložili žádné důkazy, a pohrozil odvetou Evropě, když bude souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.

Lavrov řekl, že přínosem Boltonovy návštěvy v Rusku je to, že se ukázalo, že je potřeba hovořit o novém prostředku na zajištění strategické stability. Bolton podle něj v Moskvě přitakal tomu, že v otázce zbrojní kontroly je zapotřebí důvěra, předvídatelnost a otevřenost. Trump oznámil 20. října, že Washington chce odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu.

Hrozí rozštěpení NATO?

„Konzultujeme s našimi evropskými partnery. Hovořil jsem o tom včera s německým ministrem obrany a konzultace pokračují,“ řekl v neděli Mattis novinářům na cestě do Prahy. Šéf Pentagonu se v sobotu zúčastnil bezpečnostní konference v Bahrajnu.

Mattis také připomněl, že ministři obrany členských zemí NATO se sejdou v prosinci v Bruselu a že to bude „kulminační bod“. Evropští členové NATO ve čtvrtek vyzvali USA, aby se místo odstoupení od INF raději pokusily přimět Rusko smlouvu dodržovat. Má to zabránit rozštěpení Aliance, jíž by Rusko mohlo využít.

Mattis se prý ale ptal po minulém summitu NATO, zda mají spojenci představu o tom, jak Rusko k dodržování INF přimět, a nezjistil to. Agentura Reuters píše, že Evropané INF považují za pilíř zbrojní kontroly, i když přiznávají, že Moskva ji porušuje vyvíjením nových zbraní. Zánik dohody podle nich povede k novému zbrojnímu soupeření a na kontinentu skončí americké jaderné rakety nové generace.

Heather Conleyová z washingtonského centra pro strategická a mezinárodní studia řekla, že Mattis bude čelit mnoha otázkám Evropanů, například o termínu vypovězení smlouvy a o případném zahájení soutěže ve zbrojení. „Prohlubuje to nejistotu, naši spojenci nevědí, kam americké vedení směřuje a co udělá ze dne na den,“ řekla Conleyová.

Na otázku, zda může vyloučit rozmístění raket středního doletu, až Washington INF vypoví, Mattis odpověděl, že nevylučuje nic. „Můžeme reagovat několika způsoby, nemusí to být symetrické a bude to za konzultací se spojenci,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky.
18:23Aktualizovánopřed 58 mminutami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 5 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 6 hhodinami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 9 hhodinami
Načítání...