Ukrajinci se připravují na tuhou zimu. „S chladem umíme žít,“ vzkazují Rusku

Letošní zima bude „nejhorší v historii“ kvůli přerušení dodávek elektřiny a tepla, varoval šéf ukrajinské státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Ruské rakety a drony poškodily přibližně 40 procent elektráren na Ukrajině. Výhřevná sezona přitom ve většině regionů obvykle začíná s posledním říjnovým týdnem. Podle Vitrenka je cílem Ruska nechat miliony lidí bez prostředků, jak se vyrovnat s chladem.

„V poslední době Rusko opakovaně útočilo na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, což vedlo k výpadkům elektřiny ve velké části země,“ nechal se slyšet Vitrenko a dodal, že útoky také obzvláště silně zasáhly rafinerie v zemi.

„V plynovém sektoru se Naftogazu podařilo udržet téměř předválečnou úroveň. Produkce se však stále dostává pod palbu. Mnoho zaměstnanců také již zahynulo – nejen proto, že bojovali na frontě, ale byli zabiti i na svých pracovištích,“ zdůraznil.

Rusové v posledních dvou měsících aktivně ostřelují objekty ukrajinské energetické infrastruktury. Kvůli ostřelování musela země přistoupit k plánovaným odstávkám elektřiny a vláda vyzvala veřejnost, aby šetrněji nakládala se spotřebou.

Vitrenko už v srpnu v interview pro deník The Guardian upozornil, že tuto zimu na Ukrajině plánují snížit vnitřní teplotu v průměru o čtyři stupně tam, kde je vytápění centralizované a řízené místními úřady. O dva měsíce později, 14. října, prezident plynárenské společnosti v rozhovoru pro The Kyiv Independent potvrdil, že situace je horší, než se očekávalo, protože mnoho vodních topenišť je nepoužitelných.

Vitrenko také varoval, že Ukrajina má méně než polovinu zásob plynu potřebných k bezpečnému přečkání zimy. Plyn, který dováží z Evropské unie, přestal proudit, protože evropské země před náročnou zimou plní vlastní zásobníky.

Dobrovolné snižování spotřeby

V Kyjevě měla topná sezona začít před dvěma týdny, ale Naftogaz potvrdil, že se tak stane později, a naopak se kvůli nedostatku plynu a uhlí přestane topit dříve. Dva hlavní uhelné doly na Ukrajině pozastavily svou činnost kvůli útokům. Alternativou pro miliony lidí jsou elektrické sporáky, ale i tento zdroj je ohrožen. Prezident Volodymyr Zelenskyj avizoval, že je možný všeobecný výpadek elektřiny.

Ministerstvo energetiky uvádí, že kromě třiceti procent solárních elektráren a devadesáti procent větrných elektráren přišlo také o polovinu tepelné výroby, přičemž uhelné a paroplynové elektrárny jsou hlavním zdrojem elektřiny v zemi. Záporožská jaderná elektrárna, která zajišťovala pětinu ukrajinské výroby elektřiny, je nyní v rukou ruských okupantů.

Obce již snižují spotřebu elektřiny ve svých budovách, veřejné dopravě a městském osvětlení. Například v Žytomyru dochází k přerušení dodávek elektřiny v určitých časech a dnech v týdnu. Miliony občanů dobrovolně snižují spotřebu, jak je vidět v Kyjevě, kde mnoho podniků vypnulo část svého osvětlení. Přesto to podle ministerstva energetiky nestačí k tomu, aby se výpadky proudu nestaly pravidelným jevem.

Úřady vyzývají: Zásobte se

Úřady opakují, že občané se musí zásobit vybavením pro boj s chladem, od spacích pytlů a termo-oblečení až po dieselové generátory v obytných budovách. Ministr pro územní politiku Oleksij Černisov vystoupil 12. října na konferenci amerického think-tanku Atlantic Council s výzvou, aby mezinárodní spojenci poslali generátory, palivo, mobilní čističky vody a mobilní kotle.

„Zima bude velmi těžká, nebyli jsme připraveni, nepředpokládali jsme útok takového rozsahu proti energetické síti,“ řekla na stejné konferenci bývalá náměstkyně ministra zahraničí Olena Zerkalová. „Tato zima bude velmi, velmi temná a studená,“ dodala Oksana Nechiporenko, ředitelka nevládní organizace Global Office.

V sobotu desítky uprchlíků z Mariupolu čekaly v Kyjevě ve frontě, aby si od dobrovolníků převzaly krabice s potravinami. Zástupci neziskové organizace uvedli, že dostávají žádosti o pomoc, aby mohli přečkat zimu. Lidé žádají především o oblečení a spací pytle. Na Ukrajině žije podle údajů OSN asi sedm milionů vnitřně vysídlených, kteří z oblastí v blízkosti bojů uprchli jen s málem oblečení na zádech.

Umíme žít s chladem

Bývalá náměstkyně Zerkalová předpokládá, že situace vyvolá novou migrační vlnu, zejména rodin s dětmi, do Evropské unie i dalších oblastí Ukrajiny, které ještě mají více zdrojů. Španělský deník El País v minulém týdnu vedl v Kyjevě rozhovory s několika lidmi, kteří potvrdili, že se chystají opustit hlavní město a usadit se v druhých domovech nebo u příbuzných ve venkovských oblastech s autonomním vytápěním a přístupem k pitné vodě.

Kupříkladu Yulia Makuha se plánuje přestěhovat do Vinnycké oblasti ve středu země, kde její rodiče žijí v domě s vlastním topným systémem, který může fungovat na uhlí nebo na dřevo.

Vedoucí obchodu s horským vybavením Kaprikorn v Kyjevě Sergej Dogov vylíčil, že počet zákazníků prudce roste. „Kupují především plynová kamna, teplé oblečení a spacáky,“ dodal. Jedná se o stejné výrobky, které před dvěma týdny doporučil starosta města Vitalij Klyčko nakoupit pro nadcházející měsíce. Dogov popsal, že vlastní byt si vybavil skládacími solárními panely, které umístil na balkon, spolu se spacími pytli a kamny a několika plynovými kanystry.

V centru Černihivu bylo zřízeno výdejní místo oblečení pro evakuované z východních provincií, které jsou nejblíže frontě. Minulou středu Galina Volečuková, vedoucí distribučního centra, a její tým dobrovolníků komentovali situaci odhodlaně: „Rusko tuto bitvu nevyhraje, my umíme žít s chladem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 41 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...