Ukrajinci se připravují na tuhou zimu. „S chladem umíme žít,“ vzkazují Rusku

Letošní zima bude „nejhorší v historii“ kvůli přerušení dodávek elektřiny a tepla, varoval šéf ukrajinské státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Ruské rakety a drony poškodily přibližně 40 procent elektráren na Ukrajině. Výhřevná sezona přitom ve většině regionů obvykle začíná s posledním říjnovým týdnem. Podle Vitrenka je cílem Ruska nechat miliony lidí bez prostředků, jak se vyrovnat s chladem.

„V poslední době Rusko opakovaně útočilo na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, což vedlo k výpadkům elektřiny ve velké části země,“ nechal se slyšet Vitrenko a dodal, že útoky také obzvláště silně zasáhly rafinerie v zemi.

„V plynovém sektoru se Naftogazu podařilo udržet téměř předválečnou úroveň. Produkce se však stále dostává pod palbu. Mnoho zaměstnanců také již zahynulo – nejen proto, že bojovali na frontě, ale byli zabiti i na svých pracovištích,“ zdůraznil.

Rusové v posledních dvou měsících aktivně ostřelují objekty ukrajinské energetické infrastruktury. Kvůli ostřelování musela země přistoupit k plánovaným odstávkám elektřiny a vláda vyzvala veřejnost, aby šetrněji nakládala se spotřebou.

Vitrenko už v srpnu v interview pro deník The Guardian upozornil, že tuto zimu na Ukrajině plánují snížit vnitřní teplotu v průměru o čtyři stupně tam, kde je vytápění centralizované a řízené místními úřady. O dva měsíce později, 14. října, prezident plynárenské společnosti v rozhovoru pro The Kyiv Independent potvrdil, že situace je horší, než se očekávalo, protože mnoho vodních topenišť je nepoužitelných.

Vitrenko také varoval, že Ukrajina má méně než polovinu zásob plynu potřebných k bezpečnému přečkání zimy. Plyn, který dováží z Evropské unie, přestal proudit, protože evropské země před náročnou zimou plní vlastní zásobníky.

Dobrovolné snižování spotřeby

V Kyjevě měla topná sezona začít před dvěma týdny, ale Naftogaz potvrdil, že se tak stane později, a naopak se kvůli nedostatku plynu a uhlí přestane topit dříve. Dva hlavní uhelné doly na Ukrajině pozastavily svou činnost kvůli útokům. Alternativou pro miliony lidí jsou elektrické sporáky, ale i tento zdroj je ohrožen. Prezident Volodymyr Zelenskyj avizoval, že je možný všeobecný výpadek elektřiny.

Ministerstvo energetiky uvádí, že kromě třiceti procent solárních elektráren a devadesáti procent větrných elektráren přišlo také o polovinu tepelné výroby, přičemž uhelné a paroplynové elektrárny jsou hlavním zdrojem elektřiny v zemi. Záporožská jaderná elektrárna, která zajišťovala pětinu ukrajinské výroby elektřiny, je nyní v rukou ruských okupantů.

Obce již snižují spotřebu elektřiny ve svých budovách, veřejné dopravě a městském osvětlení. Například v Žytomyru dochází k přerušení dodávek elektřiny v určitých časech a dnech v týdnu. Miliony občanů dobrovolně snižují spotřebu, jak je vidět v Kyjevě, kde mnoho podniků vypnulo část svého osvětlení. Přesto to podle ministerstva energetiky nestačí k tomu, aby se výpadky proudu nestaly pravidelným jevem.

Úřady vyzývají: Zásobte se

Úřady opakují, že občané se musí zásobit vybavením pro boj s chladem, od spacích pytlů a termo-oblečení až po dieselové generátory v obytných budovách. Ministr pro územní politiku Oleksij Černisov vystoupil 12. října na konferenci amerického think-tanku Atlantic Council s výzvou, aby mezinárodní spojenci poslali generátory, palivo, mobilní čističky vody a mobilní kotle.

„Zima bude velmi těžká, nebyli jsme připraveni, nepředpokládali jsme útok takového rozsahu proti energetické síti,“ řekla na stejné konferenci bývalá náměstkyně ministra zahraničí Olena Zerkalová. „Tato zima bude velmi, velmi temná a studená,“ dodala Oksana Nechiporenko, ředitelka nevládní organizace Global Office.

V sobotu desítky uprchlíků z Mariupolu čekaly v Kyjevě ve frontě, aby si od dobrovolníků převzaly krabice s potravinami. Zástupci neziskové organizace uvedli, že dostávají žádosti o pomoc, aby mohli přečkat zimu. Lidé žádají především o oblečení a spací pytle. Na Ukrajině žije podle údajů OSN asi sedm milionů vnitřně vysídlených, kteří z oblastí v blízkosti bojů uprchli jen s málem oblečení na zádech.

Umíme žít s chladem

Bývalá náměstkyně Zerkalová předpokládá, že situace vyvolá novou migrační vlnu, zejména rodin s dětmi, do Evropské unie i dalších oblastí Ukrajiny, které ještě mají více zdrojů. Španělský deník El País v minulém týdnu vedl v Kyjevě rozhovory s několika lidmi, kteří potvrdili, že se chystají opustit hlavní město a usadit se v druhých domovech nebo u příbuzných ve venkovských oblastech s autonomním vytápěním a přístupem k pitné vodě.

Kupříkladu Yulia Makuha se plánuje přestěhovat do Vinnycké oblasti ve středu země, kde její rodiče žijí v domě s vlastním topným systémem, který může fungovat na uhlí nebo na dřevo.

Vedoucí obchodu s horským vybavením Kaprikorn v Kyjevě Sergej Dogov vylíčil, že počet zákazníků prudce roste. „Kupují především plynová kamna, teplé oblečení a spacáky,“ dodal. Jedná se o stejné výrobky, které před dvěma týdny doporučil starosta města Vitalij Klyčko nakoupit pro nadcházející měsíce. Dogov popsal, že vlastní byt si vybavil skládacími solárními panely, které umístil na balkon, spolu se spacími pytli a kamny a několika plynovými kanystry.

V centru Černihivu bylo zřízeno výdejní místo oblečení pro evakuované z východních provincií, které jsou nejblíže frontě. Minulou středu Galina Volečuková, vedoucí distribučního centra, a její tým dobrovolníků komentovali situaci odhodlaně: „Rusko tuto bitvu nevyhraje, my umíme žít s chladem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 15 mminutami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 2 hhodinami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 3 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 4 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 5 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled