Ukrajinci se připravují na tuhou zimu. „S chladem umíme žít,“ vzkazují Rusku

Letošní zima bude „nejhorší v historii“ kvůli přerušení dodávek elektřiny a tepla, varoval šéf ukrajinské státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Ruské rakety a drony poškodily přibližně 40 procent elektráren na Ukrajině. Výhřevná sezona přitom ve většině regionů obvykle začíná s posledním říjnovým týdnem. Podle Vitrenka je cílem Ruska nechat miliony lidí bez prostředků, jak se vyrovnat s chladem.

„V poslední době Rusko opakovaně útočilo na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, což vedlo k výpadkům elektřiny ve velké části země,“ nechal se slyšet Vitrenko a dodal, že útoky také obzvláště silně zasáhly rafinerie v zemi.

„V plynovém sektoru se Naftogazu podařilo udržet téměř předválečnou úroveň. Produkce se však stále dostává pod palbu. Mnoho zaměstnanců také již zahynulo – nejen proto, že bojovali na frontě, ale byli zabiti i na svých pracovištích,“ zdůraznil.

Rusové v posledních dvou měsících aktivně ostřelují objekty ukrajinské energetické infrastruktury. Kvůli ostřelování musela země přistoupit k plánovaným odstávkám elektřiny a vláda vyzvala veřejnost, aby šetrněji nakládala se spotřebou.

Vitrenko už v srpnu v interview pro deník The Guardian upozornil, že tuto zimu na Ukrajině plánují snížit vnitřní teplotu v průměru o čtyři stupně tam, kde je vytápění centralizované a řízené místními úřady. O dva měsíce později, 14. října, prezident plynárenské společnosti v rozhovoru pro The Kyiv Independent potvrdil, že situace je horší, než se očekávalo, protože mnoho vodních topenišť je nepoužitelných.

Vitrenko také varoval, že Ukrajina má méně než polovinu zásob plynu potřebných k bezpečnému přečkání zimy. Plyn, který dováží z Evropské unie, přestal proudit, protože evropské země před náročnou zimou plní vlastní zásobníky.

Dobrovolné snižování spotřeby

V Kyjevě měla topná sezona začít před dvěma týdny, ale Naftogaz potvrdil, že se tak stane později, a naopak se kvůli nedostatku plynu a uhlí přestane topit dříve. Dva hlavní uhelné doly na Ukrajině pozastavily svou činnost kvůli útokům. Alternativou pro miliony lidí jsou elektrické sporáky, ale i tento zdroj je ohrožen. Prezident Volodymyr Zelenskyj avizoval, že je možný všeobecný výpadek elektřiny.

Ministerstvo energetiky uvádí, že kromě třiceti procent solárních elektráren a devadesáti procent větrných elektráren přišlo také o polovinu tepelné výroby, přičemž uhelné a paroplynové elektrárny jsou hlavním zdrojem elektřiny v zemi. Záporožská jaderná elektrárna, která zajišťovala pětinu ukrajinské výroby elektřiny, je nyní v rukou ruských okupantů.

Obce již snižují spotřebu elektřiny ve svých budovách, veřejné dopravě a městském osvětlení. Například v Žytomyru dochází k přerušení dodávek elektřiny v určitých časech a dnech v týdnu. Miliony občanů dobrovolně snižují spotřebu, jak je vidět v Kyjevě, kde mnoho podniků vypnulo část svého osvětlení. Přesto to podle ministerstva energetiky nestačí k tomu, aby se výpadky proudu nestaly pravidelným jevem.

Úřady vyzývají: Zásobte se

Úřady opakují, že občané se musí zásobit vybavením pro boj s chladem, od spacích pytlů a termo-oblečení až po dieselové generátory v obytných budovách. Ministr pro územní politiku Oleksij Černisov vystoupil 12. října na konferenci amerického think-tanku Atlantic Council s výzvou, aby mezinárodní spojenci poslali generátory, palivo, mobilní čističky vody a mobilní kotle.

„Zima bude velmi těžká, nebyli jsme připraveni, nepředpokládali jsme útok takového rozsahu proti energetické síti,“ řekla na stejné konferenci bývalá náměstkyně ministra zahraničí Olena Zerkalová. „Tato zima bude velmi, velmi temná a studená,“ dodala Oksana Nechiporenko, ředitelka nevládní organizace Global Office.

V sobotu desítky uprchlíků z Mariupolu čekaly v Kyjevě ve frontě, aby si od dobrovolníků převzaly krabice s potravinami. Zástupci neziskové organizace uvedli, že dostávají žádosti o pomoc, aby mohli přečkat zimu. Lidé žádají především o oblečení a spací pytle. Na Ukrajině žije podle údajů OSN asi sedm milionů vnitřně vysídlených, kteří z oblastí v blízkosti bojů uprchli jen s málem oblečení na zádech.

Umíme žít s chladem

Bývalá náměstkyně Zerkalová předpokládá, že situace vyvolá novou migrační vlnu, zejména rodin s dětmi, do Evropské unie i dalších oblastí Ukrajiny, které ještě mají více zdrojů. Španělský deník El País v minulém týdnu vedl v Kyjevě rozhovory s několika lidmi, kteří potvrdili, že se chystají opustit hlavní město a usadit se v druhých domovech nebo u příbuzných ve venkovských oblastech s autonomním vytápěním a přístupem k pitné vodě.

Kupříkladu Yulia Makuha se plánuje přestěhovat do Vinnycké oblasti ve středu země, kde její rodiče žijí v domě s vlastním topným systémem, který může fungovat na uhlí nebo na dřevo.

Vedoucí obchodu s horským vybavením Kaprikorn v Kyjevě Sergej Dogov vylíčil, že počet zákazníků prudce roste. „Kupují především plynová kamna, teplé oblečení a spacáky,“ dodal. Jedná se o stejné výrobky, které před dvěma týdny doporučil starosta města Vitalij Klyčko nakoupit pro nadcházející měsíce. Dogov popsal, že vlastní byt si vybavil skládacími solárními panely, které umístil na balkon, spolu se spacími pytli a kamny a několika plynovými kanystry.

V centru Černihivu bylo zřízeno výdejní místo oblečení pro evakuované z východních provincií, které jsou nejblíže frontě. Minulou středu Galina Volečuková, vedoucí distribučního centra, a její tým dobrovolníků komentovali situaci odhodlaně: „Rusko tuto bitvu nevyhraje, my umíme žít s chladem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 1 hhodinou

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 3 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 5 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...