Ukrajinci prý pravidelně přeplouvají Dněpr. Malé týmy se brodí močály a vzdorují nepříteli

Ukrajinské síly patrně severně od Chersonu překročily řeku Dněpr a zaútočily tam, ačkoliv není jasné, zda se jim na levém, tedy východním břehu podařilo pozice udržet, píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW). List The Kyiv Independent mluvil s vojáky, kteří se za frontovou linií brodí močály, obsluhují drony a odstraňují miny pro potenciální budoucí průlom.

Několik ruských blogerů v úterý uvedlo, že ukrajinské síly se na levém břehu Dněpru poblíž osady Kozači Laheri vylodily na sedmi plavidlech. Každá loď prý vezla šest či sedm vojáků. Ti pak měli prorazit ruské obranné linie a postoupit až osm set metrů dál do okupovaného území, píše ISW. Podle jednoho z blogerů prý Rusové svoje pozice oslabili tím, že v oblasti nasadili mobilizované bojovníky. Mělo dojít k boji a nasazení dělostřelecké palby.

Ruská státní média naopak citují Ruskem dosazeného šéfa okupační správy Chersonské oblasti Volodymyra Salda (rusky Vladimira Salda), podle kterého ruská vojska celý ukrajinský výsadek zničila. „Nemáme k dispozici nezávislé potvrzení této informace,“ uvedla ruská redakce BBC. Později připustila, že některé ruské zdroje informují o stažení ukrajinských sil z předmostí.

„Saldo se pravděpodobně záměrně snažil vyvrátit tvrzení o ukrajinské přítomnosti v této oblasti, aby se vyhnul panice v ruském informačním prostoru,“ podotkl ISW. Institut se zatím zdržuje jasných potvrzení ukrajinské přítomnosti na levém břehu. Ukrajinští představitelé se k operacím v této oblasti nevyjádřili, vhled do nich však poskytl čtvrteční článek na serveru The Kyiv Independent.

Geografická frontová linie

Ten mluví o tom, že Ukrajinci Dněpr přecházejí pravidelně a sondují, jak je na tom ruská obrana. „Je to ten typ cesty, který může dopadnout buď velmi dobře, nebo velmi špatně,“ cituje server velitele jedné z jednotek. Také zmiňuje svůj zdroj zevnitř ukrajinské armády, který potvrzuje úspěšný útok na Rusy ovládaný břeh. Ukrajinci měli prý zajmout šestnáct ruských vojáků.

Tajné nájezdy prý Ukrajinci provádějí každý týden – jejich posláním je zkoumat ruské pozice a zaútočit na ně v naději, že se jim podaří vytvořit základnu na východním břehu. „Útočíme tam, kde nás čekají nejméně,“ sdělil velitel. Ruské síly okupují východní břeh. Pod tlakem ukrajinské protiofenzivy se totiž loni v listopadu musely stáhnout z Chersonu ležícího na pravém, západním břehu. Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se ruská vojska dokázala zmocnit po svém vpádu na Ukrajinu.

The Kyiv Independent tak podotýká, že řeka Dněpr se v Chersonské oblasti de facto stala přirozenou geografickou frontovou linii. List také zmiňuje úterní výsadek do osady Kozači Laheri, která se nachází asi 27 kilometrů severovýchodně od Chersonu na východním břehu Dněpru, podobné mise prý probíhají už měsíce.

Nespolehlivé čluny a močály

„Naším prvním úkolem bylo namířit pozornost Rusů na nás, a ne na Cherson. Dělali jsme všechno proto, abychom je zaměstnali natolik, aby nebombardovali město,“ sdělil velitel. Menší skupiny se prý navíc hodí pro takové operace, při nichž je třeba překročit kilometr širokou řeku. Každý tým se tak skládá z ostřelovače, obsluhy minometu a dronů a také specialistů na miny. Ideální je počet pěti vojáků, aniž by čluny byly moc těžké a pomalé.

„Nejtěžší je dostat se na druhý břeh. Čluny se někdy chovají nevypočitatelně, kdy vám selže motor a zůstanete trčet uprostřed řeky za bílého dne,“ cituje list velitele jednotky. Jakmile se tým dostane na druhou stranu a loď je ukryta na bezpečném místě, přichází však další zkouška, uvádí server.

„Bažiny, všude jsou za***né bažiny,“ podotkl velitel. Bojovníci se tak prodírají kilometry močálů zamořenými komáry a hledají vhodnou pozici, kde by se mohli přibližně na týden utábořit. Jakmile překročí frontovou linii, musí být kdykoliv připraveni k boji, zároveň však obsluhují průzkumné bezpilotní letouny, aby aktualizovali informace pro ukrajinské dělostřelectvo, či odstranili miny pro možný budoucí průlom.

Nejisté územní zisky

Problémem na místě, které v případě nepřátelské palby nelze rychle opustit, je i orientace. Článek popisuje jednu z misí, při níž Rusové mrtvého ukrajinského vojáka posadili do polohy, při níž vypadal pouze jako zraněný – mělo to posloužit jako návnada pro jeho kolegy, kteří by tak spadli do léčky. Někteří z ukrajinských vojáků z těchto misí prý také byli zajati a územní zisky jsou příliš nejisté.

Pokud by se však Ukrajině podařilo obsadit pozice na východním břehu, znamenalo by to „změnu hry“, píše server. Rusko by totiž bylo nuceno přesunout jednotky ze Záporoží, aby posílilo právě obranu okupované části Chersonské oblasti. Výhodné by prý bylo zajistit pozice u zničeného Antonivského mostu, to se ale prý nepodařilo kvůli nedostatečné podpoře ukrajinského dělostřelectva.

Nyní by prý Ukrajinci u Dněpru potřebovali více modernějších člunů, pokud mají významněji postoupit a vytvořit flotilu. Když se totiž loď převrátí, bojovníci mohou jen omezeně plavat ve studené řece, když na sobě mají dvanáctikilové neprůstřelné vesty. Kolik lodí v místě momentálně hlídkuje, Ukrajinci podle listu neprozradili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 mminutami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...