Úlomky ruské rakety zasáhly nemocnici v Kyjevě. Moskva poslala střely Kinžal i na letiště, jedna zabila dítě

Dopoledne byl vyhlášen po celé Ukrajině letecký poplach. Podnětem k jeho vyhlášení byl start stíhačky MiG-31, která je schopná nést rakety Kinžal. 

Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko na Telegramu přiblížil, že trosky rakety dopadly na tři místa v Oboloňské čtvrti, mimo jiné i na střechu dětské nemocnice a na pozemek chaty. Děti se v době útoku schovávaly spolu s rodiči v protileteckém krytu, sdělil podle Unian zástupce ředitele nemocnice. Další úlomky dopadly také do Dněprovské čtvrti, doplnila později městská správa. Incident nikomu nepřivodil zranění ani nezpůsobil vážné škody.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že směrem na Kyjevskou oblast byly vypáleny balistické rakety Kinžal. Výbuchy byly slyšet i na dalších místech na Ukrajině včetně Chmelnycké a Vinnycké oblasti na západě země, uvedla stanice Suspilne.

„Kyjev čelí ruským útokům opakovaně. Na město pravidelně míří například sebevražedné drony íránské výroby. Aby Ukrajina mohla dál účinně bránit infrastrukturu, jedná se západními spojenci o dodání dalších systémů protiletecké obrany Patriot,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Řápek.

Ruské rakety zabíjely na západě a jihu země

V Ivanofrankivské oblasti na západě Ukrajiny zabil ruský útok osmileté dítě, uvedla ukrajinská prokuratura. Okupanti podle ní zasáhli dům rodiny se třemi dětmi v Kolomyjském okrese. Na letiště Kolomyja Rusko vyslalo celkem čtyři rakety Kinžal, uvedlo ukrajinské letectvo. Jednu z nich se ukrajinské obraně podařilo sestřelit nad Kyjevskou oblastí, další dopadly poblíž letiště a jedna ze střel zasáhla zmiňovaný rodinný dům.

Útok na letiště Kolomyja podle mluvčího letectva Jurije Ihnata cílil i na ukrajinské piloty, kteří byli vybráni k výcviku na amerických stíhačkách F-16. „Chtěli zaútočit na naše mladé lidi a připravit nás o perspektivu přechodu k západní technice,“ citoval jeho vyjádření v televizi server RBK-Ukrajina.

Ruské síly ostřelovaly také Cherson na jihu Ukrajiny. Zasáhly místo blízko bytového domu a způsobily těžká zranění jednomu člověku, který posléze zemřel v nemocnici, uvedla chersonská oblastní prokuratura. V Beryslavském okrese několik desítek kilometrů od Chersonu pak podle prokuratury Rusové provedli dronový útok na místo výdeje humanitární pomoci. Útok zranil jednoho místního obyvatele a dva policisty.

V obci Komyšany pak Rusové zasáhli obytný dům a zranili tři ženy, které musely být hospitalizovány, oznámila správa Chersonské oblasti. 

V zasaženém hotelu v Záporoží skončil těsně před útokem dětský tábor

Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím zveřejnilo další informace ke čtvrtečnímu ruskému na Záporoží. V tamním hotelu Reikartz, který ruská raketa zasáhla v sedm večer místního času, podle ministerstva jen o chvíli dříve, v šest večer místního času (17:00 SELČ), skončil dětský příměstský tábor. Raketa zabila jednoho člověka a šestnácti dalším způsobila zranění. Dětem z tábora se nic nestalo, čtyři jiné děti jsou ale mezi zraněnými.

Hotel Reikartz kromě toho často využívali pracovníci OSN. Koordinátorka OSN pro humanitární pomoc Ukrajině Denise Brownová sdělila, že je událostí otřesena. „V tomto hotelu jsem se ubytovala při každé návštěvě Záporoží. Můj tým ho používá jako základnu při četných cestách do města,“ uvedla a dodala, že OSN hotel využila mimo jiné loni, když pomáhala s evakuacemi civilistů z továrny Azovstal v Mariupolu.

Záporoží se ve čtvrtek stalo terčem ruského útoku už druhý den v řadě. Ve středu tam okupanti zabili tři lidi, mezi nimi i dvě mladé hudebnice, které svými koncerty vybíraly peníze na podporu ukrajinské armády. 

Za poslední den na Ukrajině zemřela také šedesátiletá žena ve vesnici v Charkovské oblasti, na niž dopadla bomba. Dva muži při tomto útoku utrpěli zranění, sdělil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Ukrajinské úřady ve čtvrtek vyhlásily v Charkovské oblasti povinnou evakuaci obyvatel ze 37 obcí v Kupjanském okrese. Důvodem je zesílené ruské ostřelování. Stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na představitele místní správy na svém webu napsala, že mnoho lidí ale odtamtud odjet odmítá. Rusko tuto oblast loni půl roku okupovalo. Jeho vojáky vytlačili Ukrajinci během zářijové protiofenzivy.

Postup Ukrajinců je v současnosti pomalý u Bachmutu na východě země. Pokusy o výraznější posun brzdí neustálé ostřelování z těžkých zbraní. Kyjev spojence upozorňuje, že teď nemá dost zbraní a munice na proražení ruských obranných pozic.

Další vojenskou pomoc za více než 13 miliard dolarů hodlá Ukrajině poskytnout americký prezident Joe Biden. O schválení nyní žádá Kongres.

Experti: Ukrajinci zpomalili protiútok, aby snížili ztráty

„Hlavní snaha Ukrajinců pokračovat v protiofenzivě by stále ještě měla pokračovat na jihu. Mluví se hlavně o Záporožské oblasti, hodně se bojuje na rozmezí Záporožské a Doněcké oblasti. Ukrajina trošku mění taktiku a přidává útoky i směrem na ruská území nebo Ruskem okupovaná území. V posledních dnech jsme viděli útoky na anektovaný Krym, na ruské lodě a několik dronů mířilo i na Moskvu,“ upozornil zpravodaj ČT Řápek v pořadu Devadesátka.

„I zámořští analytici navíc mluví o tom, že to, co se nazývá ukrajinskou protiofenzivou, tak tam je ten postup pomalejší, než by si třeba i západní země představovaly. Kyjev ale mohl změnit strategii i cíleně, aby byla pomalejší, aby Kyjev a ukrajinští vojáci měli co nejmenší ztráty,“ spekuluje zpravodaj.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj sice přiznává, že pokroky jsou malé, Ukrajinci ale podle něj stále postupují vpřed. Kyjev v této souvislosti žádá spojence o další systémy protivzdušné obrany nebo stíhačky F-16.

Podle Jana Ludvíka z Institutu politologických studií FSV UK Ukrajina nejprve zkusila, zda se ruské síly pod tlakem nezhroutí. „Věděli jsme, že ruská armáda problémy má, ale že v předchozích ofenzivách dokázala být také velmi kompetentní. Ukázalo se, že se brání poměrně zdatně, ale Ukrajinci se s tou situací dokázali poměrně flexibilně vyrovnat a změnili taktiku tak, aby snížili své ztráty,“ uvedl v Devadesátce Ludvík.

Kyjev přizpůsobuje protiofenzivu realitě, naopak předvést za každou cenu „velký útok“ by bylo špatně, míní bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský (KDU-ČSL).

„Armáda demokratického státu se musí také ohlížet na počet obětí. Musíme si uvědomit, že největší ukrajinská síla, někdy se mluví o dvaceti třiceti brigádách, je v rezervě, ale než bude nasazena, tak ukrajinská strana musí udělat vše pro to, aby ztráty co nejvíce snížila. Nejnebezpečnější se ukazuje kombinace zaminování spolu s dělostřelectvem. Takže se soustředí na likvidování dělostřelectva a tam je velká asymetrie mezi ruskou a ukrajinskou armádou. Na ruské straně je počet akceptovatelných obětí mnohem vyšší,“ konstatuje Svárovský.

Podobně to vidí i další expert. „Ukázalo se, že prolomit ruskou obranu koncentrovaným úderem mechanizovanou formací alespoň jedné brigády by bylo velmi riskantní kvůli schopnostem ruského dělostřelectva. Ukrajinci se podle mého názoru snaží zjistit, jak hluboká je voda, a nechtějí zbytečně a pro nic riskovat své jednotky,“ říká politolog Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

„Ukrajinci útočí ve směru na Bachmut a Melitopol a vypadá to, že se postupně posilují ukrajinské pozice na levobřežní Ukrajině kolem města Olešky. Postupně se prokousávají vpřed a snaží se získat oblasti, ze kterých by šlo získat pod palebnou kontrolu klíčové ruské logistické uzly. Těmi jsou Tokmak, Melitopol, Džankoj, Perekopská šíje a samozřejmě Kerčský most. Rusko vyvíjí tlak na pomezí Luhanské a Charkovské oblasti, tlačí se na Kupjansk a Lyman. Z hlediska terénu jde o oblast výhodnou pro styl válčení menšími skupinami, které předvádějí v téhle válce obě dvě strany,“ popisuje Kříž aktuální situaci na bojišti.

Hlavním ruským cílem je podle Kříže poutat ukrajinské zálohy a využít toho, že většina ukrajinského dělostřelectva byla přemístěna na jih země. Rusové chtějí zřejmě vyvíjet tlak, který bude „narušovat rytmus ukrajinských operací“. „Samozřejmě pokud by se jim podařilo obsadit Kupjansk, což je klíčový logistický uzel, byl by to pro Rusko velký úspěch, ale je to málo pravděpodobné,“ myslí si politolog.