Turci sestřelili ruský stíhací bombardér Su-24

Turecko sestřelilo ruské vojenské letadlo poté, co narušilo jeho vzdušný prostor, oznámila turecká armáda. Stroj se zřítil v syrské provincii Latákíja na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Podle Moskvy jde o „vážný incident“ – stroj Su-24 se prý pohyboval jen nad Sýrií. V Bruselu odpoledne mimořádně zasedne NATO. Neznámý mezitím zůstává osud ruských pilotů – turkmenští rebelové tvrdí, že je zabili, Turci si ale myslí, že jsou naživu a snaží se je osvobodit.

  • 22:13

    On-line přenos k vývoji po sestřelení ruského letadla Tureckem končí. Děkujeme za pozornost.

  • 21:18

    Turkmenští povstalci tvrdí, že mají těla obou členů posádky sestřeleného letadla.

  • 21:14

    "Nejsme v této chvíli schopni přesně říci, kde letadla byla," odpověděl mluvčí Pentagonu Peter Cook na otázku, zda ruské letadlo bylo sestřeleno nad Tureckem nebo Sýrií.

Podle tureckého zdroje agentury Reuters se k hranicím přibližovaly hned dva vojenské letouny a k narušení tureckého vzdušného prostoru došlo několikrát. Turecká armáda uvedla, že letoun varovala desetkrát během pěti minut. Do operace byly podle ní zapojeny dvě stíhačky F-16.

Rusové nejdřív tvrdili, že stroj sestřelily rakety vypálené ze země, šéf Kremlu Vladimir Putin ale později hovořil o střele vzduch-vzduch vypuštěné tureckou stíhačkou. „Podle britského listu Guardian je to poprvé, co členská země Aliance sestřelila ruský vojenský letoun,“ uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Údajný pohyb letadel nad Tureckem
Zdroj: CNN/AFP

Podle ruského ministerstva obrany má Moskva důkazy, že stíhačka nenarušila turecký vzdušný prostor. „Ruská strana to prý může dokázat kontrolními údaji, které sledují let každého ruského letounu v Sýrii,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Stroj byl podle Moskvy sestřelen ve výšce šest tisíc metrů.

Ankara si už předvolala ruského chargé d´affaires a ruské ministerstvo obrany zase povolalo tureckého vojenského atašé v Moskvě.

Lavrov ve středu do Turecka nepojede

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil sestřelení letadla za „velmi  vážný incident“. Podle něj je ale na vyvozování důsledků brzy. Místopředseda ruského bezpečnostního výboru přitom označil celou akci za provokaci Severoatlantické aliance.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov už zrušil plánovanou středeční návštěvu Turecka, kde měl jednat o válce v Sýrii a boji s radikály z Islámského státu. Podle Kremlu ale budou ruské operace v Sýrii pokračovat podle plánu.

Suchoj Su-24
Zdroj: Alexander Mishin/wikipedia/jetphotos.net (licence CC BY-SA)

Jsou ruští piloti po smrti?

Letadlo se zřítilo na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Trosky prý dopadly na stany, v nichž Turkmeni bydlí. Na turecké straně hranice úlomky padajícího letadla zranily dva civilisty. “Ze záběrů, které jsou k dispozici, to vypadá, že se stroj zřítil na jednom z kopců hustě zarostlých vegetací,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. V této oblasti navíc nefunguje moc dobře komunikace.

Po pilotech nyní pátrají ruské vojenské vrtulníky. Jeden z nich údajně syrští povstalci zasáhli protitankovou střelou. Podle turecké agentury DHA navíc turkmenští rebelové tvrdí, že oba piloty zabili, ještě než dopadli na zem. Turci ale obdrželi informaci, že jsou piloti naživu. Turecké jednotky se je prý nyní snaží osvobodit, sdělil Reuters turecký zdroj.

Agentura předtím obdržela video, na němž je vidět, jak muž bezvládně leží na zemi. Lídr povstalců prohlásil, že je mrtvý. „Ruský pilot. Bůh je veliký,“ říká jeden z povstalců na nahrávce. Autenticita nahrávky ale zatím nebyla potvrzena. V oblasti operuje Svobodná syrská armáda, o přítomnosti Islámského státu nejsou informace.

Turecko požádalo o konzulaci velvyslance zemí NATO v Bruselu. Aliance vývoj pozorně sleduje - odpoledne začalo v belgické metropoli mimořádné zasedání. „Na úrovni NATO a OSN budou přijata nezbytná opatření, stejně jako na úrovni ministrů zahraničí dle pokynů premiérů (Ruska a Turecka),“ oznámil úřad tureckého premiéra Ahmet Davutoglua.

Od začátku ruské intervence v Sýrii došlo hned k několika incidentům

Moskva podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada. Na jeho žádost bombarduje od konce září pozice „teroristů v Sýrii“. Turecko naopak volá po Asadově pádu stejně jako Západ v čele s USA – právě Washington vede mezinárodní koalici, která zasahuje už více než roku proti Islámskému státu, a to jak v Sýrii, tak i v Iráku.

Ankara si své letecké území úzkostlivě chrání už delší dobu. Nejvážnější krize v tomto ohledu přišla na začátku října. Tehdy se Ankara ohradila proti dvojímu proniknutí ruských letadel nad turecké území během jediného víkendu. Rusko tehdy ujistilo turecké představitele, že narušení bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.

O několik dní později už Turci neváhali sestřelit ruský dron, také nad syrsko-tureckým pomezím. Učinili tak po vypálení tří varovných výstřelů, jak ukládají pravidla NATO. „Teď jsme sestřelili dron. Kdyby to bylo letadlo, udělali bychom totéž,“ citovaly tehdy agentury premiéra Ahmeda Davutoglua. „Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi,“ zmiňoval před více než měsícem.

Všichni musí vědět, že z hlediska mezinárodního práva i sebeobrany máme právo zasáhnout proti komukoli, kdo naruší náš vzdušný prostor nebo hranice.
Ahmet Davutoglu
turecký premiér

Turecko také nedávno upozornilo Rusy, že uplatní veškerá svá práva při obraně hranice v souvislosti se zprávami o tom, že ruská letadla operují v oblasti obývané syrskými Turkmeny. Varování bylo minulý týden tlumočeno ruskému velvyslanci v Ankaře, jehož si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo kvůli ruským útokům na pohraniční vesnice.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spolu s velvyslancem byl povolán také vojenský atašé ruského velvyslanectví. Turci mu sdělili, že ruská armáda operuje příliš blízko turecké hranice a zvyšuje tak možnost, že Turecko bude muset bránit své území.

Ankara upozornila, že v těchto oblastech nepůsobí příslušníci Islámského státu ani jiné teroristické skupiny, proti nimž Rusko podle svých prohlášení v Sýrii bojuje. Navíc prý útoky nutí civilisty prchat z domovů, a Turecko je tak vystaveno další uprchlické vlně.

Turkmeni patří mezi Asadovy odpůrce

Syrští Turkmeni obývají severozápadní cíp hranice Sýrie s Tureckem. Koncem třicátých let minulého století došlo v oblasti k lidovému referendu, v němž zvítězila turecká strana. „Francie, tehdejší správce Sýrie, předala území Turecku, ale Sýrie to nikdy neuznala, na syrských mapách to není zakresleno,“ uvedl turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.

Území se každopádně stalo tureckou provincií Hatay. „Turkmeny Ankara ze všech segmentů syrského obyvatelstva nejvíc považuje za své chráněnce. Proto je pro Turecko zvlášť důležité, aby jim nebyla činěna újma,“ přiblížil Laně. Jelikož ale podle turkologa patří k Asadovým oponentům, mohou představovat cíl pro ruské letectvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...