Trump a Kim se znovu potkají na konci února. Summit se má konat ve Vietnamu

Americký prezident Donald Trump se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem poslední dva únorové dny ve Vietnamu. Oznámil to ve svém poselství o stavu unie.  V únoru se Trump chce sejít i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Prezident Trump ve svém poselství o stavu unie ocenil úroveň vztahů s KLDR a oznámil datum příštího setkání s Kim Čong-unem. „Kdybych nebyl zvolen prezidentem USA, byli bychom nyní ve velké válce se Severní Koreou. Můj vztah s Kim Čong-unem je dobrý, sejdeme se 27. a 28. února ve Vietnamu,“ konstatoval Trump.

Jaké město bude summit hostit, zatím není jasné. „Mluvilo se o městě Danang, které má s pořádáním mezinárodních akcí na vysoké úrovni zkušenost a navíc se tam nedávno objevil americký logistický tým. Ale ve hře je také Hanoj,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nahrávám video
Události: Bezpečnost, ekonomika i termín setkání s Kimem. Trump přinesl své druhé poselství
Zdroj: ČT24

Kim a Trump se sešli poprvé 12. června v Singapuru a severokorejský vůdce se na setkání zavázal k postupné denuklearizaci KLDR. V září pak napsal americkému prezidentovi dopis, který Bílý dům označil za „srdečný a pozitivní“. Prezident Trump dlouhodobě označuje svůj vztah s Kimem za „vřelý“. Bezprostředně po summitu navíc Spojené státy zrušily společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, s níž se – alespoň formálně – Kimům režim také sbližuje.

Trump rovněž řekl, že na únor plánuje schůzku s čínským prezidentem. Z jeho slov nebylo zřejmé, zda i tento summit se uskuteční ve Vietnamu; počítá s tím ale hongkongský list South China Morning Post. 

Jednání se bude konat v době, kdy experti obou zemí diskutují o podmínkách nové obchodní dohody. Příměří v americko-čínské obchodní válce platí do 1. března. Trump ale Čínu ve svém poselství obvinil z útoků proti americkému průmyslu a z krádeží intelektuálního vlastnictví. 

Kim slíbil denuklearizaci KLDR. USA ale mají být první, dodal později

Ve svém novoročním projevu prohlásil Kim Čong-un, že se Severní Korea chce zbavit nukleárních zbraní – Spojené státy si ale nemají klást jenostranné požadavky. Pak by se totiž mohla KLDR vydat „novou cestou“; co to znamená, ale neupřesnil.

Řekl také, že by denuklearizace země probíhala rychleji, kdyby USA zrušily sankce uvalené na Kimům režim. Podobně se vyjádřila také severokorejská agentura KCNA: podle ní je nutné, aby se ještě předtím, než se KLDR vzdá jaderných zbraní, denuklearizovaly Spojené státy.  

Kim Čong-un během novoročního projevu
Zdroj: Reuters/KCNA

Že se KLDR vzdá svého arzenálu, označil ale šéf amerických zpravodajských služeb Dan Coats za nepravděpodobné: podle něj považuje Pchjongjang atomové zbraně za nezbytné k přežití svého režimu. Koncem roku navíc týmy amerických analytiků objevily na území Severní Koreje třináct dosud neznámých tajných pracovišť, která se zabývají vývojem a výrobou raket a raketové techniky.

V listopadu 2018 pak severokorejská státní média oznámila, že armáda pod dohledem vůdce Kim Čong-una úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň. Šlo o zbraňový systém, o který se zajímal už otec nynějšího vůdce KLDR Kim Čong-il. Zároveň Severní Korea nejspíš zásadně rozšířila svůj klíčový závod na výrobu balistických raket ve městě Hamhun a vylepšila infrastrukturu ve svém jaderném vědeckém výzkumném středisku v Jongbjonu. Naopak ale zbourala budovy v areálu, který dříve využívala k vývoji motorů pro balistické rakety nebo vypouštění družic.

„Od červnového summitu nedošlo k žádnému pokroku ohledně denuklearizace KLDR,“ shrnula dění zpravodajka Šámalová. „Z diplomatických zdrojů vyplývá, že si to Američané uvědomují a ví, že budou muset přijít s kompromisním řešením. To by mohlo znamenat třeba zmrazení severokorejského jaderného programu a rozmontování jaderného komplexu v Jongbjonu výměnou za hospodářskou pomoc a deklaraci o ukončení korejské války,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 12 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 38 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...