Obavy ze třetí světové války nejsou na místě, ubezpečil v Událostech, komentářích vojenský analytik Vlastislav Bříza. Ruský prezident Vladimir Putin sice v rámci svého tažení proti Ukrajině pohrozil Západu aktivací jaderných zbraní, západní země ale na tuto eskalaci odmítly přistoupit. Podle Břízy i podle generála Petra Pavla navíc Putin nepříjemně zaskočil i vlastní generální štáb.
Třetí světové války se není třeba bát, říká analytik. Západ Putinovu jadernou hru odmítl
Události, komentáře: Hrozba jaderné války očima expertů (zdroj: ČT24)
Ruský prezident Vladimir Putin, který před týdnem zahájil nevyprovokovanou útočnou válku proti sousední Ukrajině, v sobotu obvinil NATO z agresivní rétoriky a nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti.
„Takto silné prohlášení je na hraně, a pokud by ho myslel prezident vážně, pak by to muselo vyvolat nejen údiv, ale i obavy u jeho generálů,“ řekl bývalý náčelník českého generálního štábu Petr Pavel – a současně poznamenal, že zatímco ve Francii nebo Spojených státech svedou špičky armády nejvyššímu veliteli oponovat, v Rusku je situace odlišná, protože nade vším stojí imperativ poslušnosti.
Život ve velkých prázdninách
„Máme zde člověka s rysy narcise. Sám sebe přeceňuje, jen on vám může poskytnout řešení a chce, aby ho lidé brali vážně. K tomu přidejte paranoiu, strach, kdy vidíte nepřátele, kde nejsou, nikomu neodpouštíte a stále se šťouráte v jizvách. Narcismus a paranoia je koktejl, který bohužel na Ukrajině sledujeme v praxi,“ řekl o Putinovi v Událostech, komentářích bývalý vyšetřovatel FBI Joe Navarro.
Evropa i Spojené státy sice jeho prohlášení odmítly jako nepřijatelnou eskalaci, západní veřejnost nicméně poprvé od konce studené války prožívá pocit potenciálního ohrožení globálním jaderným konfliktem.
Podle někdejšího šéfa hasičského sboru a současného poslance za ANO Drahoslava Ryby je v Česku pro případ války s jadernou hrozbou k dispozici šest tisíc úkrytů, plně funkčních z nich je ale jen třetina a zbytek by bylo potřeba uvést do pohotovosti. K tomu by podle něj docházelo ve chvíli, kdy by Česká republika vyhlásila stav ohrožení státu nebo válečný stav.
„Mentálně na to není připraven nikdo,“ přiznává. „Nepřipouštíme si, že by taková situace nastala, a doufáme, že nenastane.“
„Žili jsme ve velkých prázdninách,“ soudí pak předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „V 90. letech byly minimalizovány hrozby vyplývající ze studené války, docházelo k jadernému odzbrojení a snižování počtu jaderných hlavic. Tuhle hrozbu jsme oprávněně vytěsnili a já doufám, že šílený agresor pan Putin si jen roztřásá peří.“
Eskalací k deeskalaci
Expert na jaderné zbraně z Institutu politologických studií FSV UK Vlastislav Bříza uklidňuje, že k takovému konfliktu nedojde. „Rozkaz prezidenta Putina musíme brát s nadhledem,“ prohlásil s tím, že jde hlavně o projev ruského zaskočení – žádný z vrcholných představitelů místní mocenské pyramidy, a především ani Putin sám podle analytika nečekali, že se válka bude vyvíjet tak nepříznivě.
„Vystrašený výraz ministra obrany a náčelníka generálního štábu, když Putin uvedl jaderné zbraně do stavu bojové pohotovosti, hovoří za vše,“ doplnil k atmosféře ve vedení ruské armády. „Pokud budeme tvrdit, že prezident Putin je v nejlepší síle a duševně zdráv, jaderná strategie pro to má termín eskalace pro deeskalaci.“
Protože Putinovi útok na Ukrajinu nevychází podle představ a současně čelí ekonomické odvetě, situaci „eskaluje pohrůžkou teoretického použití jaderných zbraní a chce dosáhnout deeskalace, kdy se protistrana zalekne tak tvrdě míněných slov. A je třeba konstatovat, že Západ reaguje skvěle – nejedná se o žádnou hysterickou reakci, prezident Biden neuvádí své síly do stavu bojové pohotovosti, nehraje kartu prezidenta Putina. Určitě bychom se neměli obávat třetí světové války,“ uzavírá Bříza.