Světoví státníci se v Berlíně dohodli na dodržování zbrojního embarga v Libyi

Nahrávám video

Účastníci mezinárodní konference o Libyi se v Berlíně dohodli na dodržování zbrojního embarga a slíbili konec vojenské podpory znesvářeným stranám. Státníci se podle německé kancléřky Angely Merkelové, která akci uspořádala, shodli, že konflikt v Libyi nemá vojenské řešení. Jednání se účastnil ruský prezident Vladimir Putin, francouzská hlava státu Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Do německé metropole dorazili také představitelé obou znepřátelených libyjských stran.

V libyjském konfliktu proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož vláda uznávaná většinou mezinárodního společenství má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu sedmimilionové severoafrické země, odkud do Evropy míří velké množství migrantů.

Do bojů, které začaly loni v dubnu, promlouvají i zahraniční státníci. Sarrádže podporuje Turecko, které se v Libyi přímo vojensky angažuje, Katar nebo Itálie, na straně Haftara stojí zase Rusko, Egypt, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty. Aby se situaci podařilo uklidnit a bylo možné začít hledat cestu k dlouhodobému míru a politické transformaci, svolala Merkelová do Berlína konferenci na nejvyšší úrovni.

Závěrečný dokument, který má 55 bodů, požaduje mimo jiné dodržování základních lidských práv, odzbrojení milic, posílení centrálních libyjských institucí a návrat k politickému jednání. Volá i po transparentním a spravedlivém rozdělení příjmů z prodeje ropy, který je pro Libyi zásadní. Obě strany libyjského konfliktu podle německého ministra zahraničí Heika Maase přislíbily, že se pokusí najít řešení problému uzavřených ropných přístavů.

Už před jejím začátkem dávali někteří účastníci najevo své požadavky. Šéf americké diplomacie Pompeo vyzval k podpisu příměří a zavedení účinného mechanismu, díky němuž na klid zbraní bude možné dohlížet. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase prohlásil, že Haftar musí skoncovat se svým agresivním postojem. Sarrádž poznamenal, že Haftarovi jde jen o moc.

Oddělené schůzky

Oba libyjští aktéři už před konferencí jednali s Merkelovou a s německým ministrem zahraničí Heiko Maasem, i když vždy separátně. Konference navázala na jednání z Moskvy ze začátku týdne, na nichž už Sarrádž podepsal dokument o příměří. Haftar tak sice odmítl učinit, ve čtvrtek ale přislíbil, že klid zbraní hodlá dodržovat.

Na bezpečnost během konference, které se účastnili také zástupci OSN, Evropské unie, Africké unie, Ligy arabských států, Británie, Číny, Spojených arabských emirátů, Konga, Itálie, Egypta a Alžírska, dohlíželo v německé metropoli na 4500 policistů. Nad středem města opakovaně kroužil vrtulník, uzavřeny byly některé mosty přes Sprévu. S omezeními se musela vyrovnat i městská hromadná doprava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 15 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 53 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 57 mminutami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 2 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.