Demonstranti v Hongkongu v pondělí pronikli do budovy místního parlamentu. Stovky lidí ničily obrazy uvnitř budovy a malovaly vzkazy na zdi. Před půlnocí většina protestujících budovu opustila. Policisté pak davy rozehnali slzným plynem a budovu parlamentu již mají plně pod kontrolou. Obyvatelé Hongkongu protestují proti návrhu zákona o vydávání pachatelů trestných činů mimo jiné do pevninské Číny a požadují rezignaci šéfky města.
Hongkongská policie už pronikla do parlamentu, lidé z budovy po příchodu těžkooděnců utekli, sdělil zpravodaj agentury AFP. Někteří účastníci protestu podle zpravodajky deníku The Guardian na policisty házeli předměty, zatímco strážci zákona překonávali barikády postavené v průběhu dne.
„Opravdu se velmi obávám toho, že pokud vláda bude nadále ignorovat požadavky demonstrantů, dojde k násilnému zásahu policie nebo dokonce armády,“ podotkl člen zákonodárného sboru Eddie Chu Hoi-dick.
Více než 100 tisíc lidí v pondělí pokojně demonstrovalo v parku v centru města. Skupinka tvořená převážně studenty v maskách a ochranných přilbách však použila kovové nákupní vozíky, tyče a kusy lešení, aby prorazila zesílené sklo, a po setmění vnikla do budovy parlamentu, přestože jim v tom pořádková policie bránila pomocí pepřových sprejů.
Nakonec ale zřejmě konfrontaci vzdala. Demonstranti pak prostorami parlamentu proudili bez jakýchkoli zábran. Ničili portréty politiků a na zdi sprejovali vzkazy o chystaném zákonu o extradicích. Ušetřen nebyl ani emblém hongkongské zvláštní administrativní oblasti v hlavním zasedacím sále.
„Vláda je hluchá, musíme udělat víc“
Někteří demonstranti si s sebou přinesli dopravní značky, jiní kusy plechu, deštníky, případně starou britskou koloniální vlajku. Protestující si sedali na místa zákonodárců a kontrolovali jejich telefony, píše Reuters. „Svobodný Hongkong“, „Hongkong není Čína“, zněly některé nápisy na transparentech.
„Jiná cesta není“ nebo „Nejsou žádní výtržníci, jen tyranie“, přeložila televize CNN některé z nápisů na zdech parlamentu.
Část protestujících postavila barikády na přístupových ulicích, píše AP. „Chceme, aby se vláda opět nesnažila umlčet naše hlasy, my jsme budoucností obyvatel Hongkongu a musíme bojovat za naši svobodu. Nevím, jestli to není moc agresivní, ale musíme udělat ještě víc, aby nás vláda vyslyšela,“ konstatoval jeden z vysokoškolských studentů, který se účastní protestů.
Kontroverzní zákon zřejmě automaticky zanikne v létě 2020
Hongkongská vláda v prohlášení nařídila protestujícím, aby objekt okamžitě opustili. Policie zase avizovala, že prostory brzy vyklidí. „Pokud jí v tom bude bráněno nebo se setká s odporem, použila by policie adekvátní sílu,“ uvádí se v prohlášení.
Vláda také oznámila, že pozastavila práci na extradičním zákoně. Legislativa by tak údajně v červenci příštího roku automaticky zanikla.
„Znepokojuje mě nulový respekt k vůli lidu. Pokud tento zákon nebude zcela zrušen, nebudu mít jinou možnost než opustit svůj domov, opustit Hongkong,“ cituje Reuters britského právníka, který žije v Hongkongu už 30 let.
Incident se odehrál v době, kdy si hongkongská vláda připomněla 22. výročí přechodu města pod čínskou správu. Ceremoniál se letos netradičně konal v rozsáhlém konferenčním centru, a nikoli venku, což hongkongská vláda odůvodnila „nevlídným počasím“. V Hongkongu brzy ráno slabě pršelo. Akce se zúčastnili zástupci Hongkongu, pevninské Číny a další pozvaní hosté.
Jak popsala agentura Reuters, viditelně unavenou správkyni Hongkongu Carrii Lamovou na ceremoniál doprovodil manžel. Lamová se na veřejnosti objevila poprvé po téměř dvou týdnech. Ve své řeči uvedla, že vláda potřebuje změnit styl vládnutí, aby byla vstřícnější a otevřenější. Rovněž slíbila, že se toho bude dělat více pro mladé.
Demonstrace v Hongkongu trvají již několik týdnů, jednoho z protestů se podle organizátorů zúčastnily dva miliony lidí. Kontroverzní legislativu kritizovaly západní země v čele s USA a Velkou Británií, což popudilo Peking, který v pondělí zdůraznil, že Británie již nenese za Hongkong žádnou odpovědnost.
Do ulic přitom vyrazil i pro-pekingský tábor. Ten vyvolává potyčky, napadá protestující za demokracii a zničil Lenonovu zeď, kterou při protestech v roce 2014 založila nadace z Česka.
Následky koloniálních let
Obyvatelé Hongkongu se s Čínou neztotožňují. Město bylo přes 150 let britskou kolonií a za tu dobu se vytvořily právní, sociální i kulturní rozdíly, připomněla zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.
V lidech sílí pocit, že se životní podmínky zhoršují. Vadí jim nápor Číňanů z pevniny a některé kroky vlády, které nahrávají čínským podnikatelským elitám. „Rozhodnutí vlády Carrie Lamové v posledních dvou letech skutečně škodí místním zájmům, zejména kvůli pozemkům a územním projektům, z nichž mají prospěch jen developeři z Číny,“ upozornil politolog Benson Wong z univerzity SLCU v Hongkongu.
- Zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Hongkong, jak zní současný oficiální název území, leží na rozloze 1108 kilometrů čtverečních. Žije zde přes sedm milionů obyvatel, což z území činí jednu z nejhustěji obydlených částí světa. Hongkong si i pod čínskou správou uchoval jednu z nejliberálnějších ekonomik světa a stále patří mezi hlavní světová centra obchodu a financí. Jeho přístav je jedním z nejvytíženějších přístavů kontejnerové námořní dopravy na světě.
- Jihočínský Hongkong patřil v letech 1841 až 1997 pod britskou správu, pod kterou se rozvinul v prosperující obchodní a finanční centrum s celosvětovým významem. Byl také bezpečným útočištěm čínských disidentů. Kvůli prosperujícímu hospodářství byla tato země s nejsvobodnější ekonomikou světa řazena mezi takzvané asijské tygry. Číně byl Hongkong navrácen na základě politických dohod v červenci 1997.
- Británie získala území ve třech etapách. První části tehdy neobydlené země obsadila v roce 1841 během první anglicko-čínské opiové války. Potvrzení kolonizace prosadila v Nankingské smlouvě, kterou uzavřela s Čínou v srpnu 1842. Po druhé opiové válce (1856–1858) si Británie v roce 1860 „navždy“ připojila k Hongkongu poloostrov Kchou-lun a 9. srpna 1898 jí Čína smluvně pronajala na 99 let Nová území s okolními ostrovy. Čína smlouvy později označila za nerovnoprávné a tudíž neplatné, protože k jejich uzavření byla pro svou zaostalost v 19. století donucena.
- V letech 1840 až 1940 se Hongkong rozvinul v prosperující obchodní a vystěhovalecké středisko. Okupace Hongkongu japonskou armádou v letech 1941 až 1945 a embargo OSN na obchod s Čínou v letech 1950 až 1953 za korejské války hongkongskou ekonomiku téměř zničily. Hongkong se tedy zaměřil na budování průmyslu a díky přílivu kapitálu a předchozí čínské emigraci se v 60. a 70. letech stal významným finančním a průmyslovým centrem.
- První formální nárok na Hongkong vznesla Čína u OSN v březnu 1972 a přímé britsko-čínské rozhovory o budoucnosti Hongkongu o mnoha kolech začaly v červenci 1983 v Pekingu. Premiéři obou zemí, Margaret Thatcherová a Čao C'-jang, se nakonec v prosinci 1984 dohodli, že k 1. červenci 1997 celý Hongkong přejde pod čínskou svrchovanost. Čína slíbila, že dosavadní hospodářský a politický systém ponechá 50 let beze změny podle zásady „jedna země, dva systémy“.
- Hospodářství krátce po čínském převzetí Hongkongu vážně zasáhla finanční krize. Oslabila všechny sektory hospodářství, přinesla řadu bankrotů a růst nezaměstnanosti. Silná hongkongská ekonomika se s ní ale vyrovnala.
- Komunistická vláda z Pekingu začala postupně posilovat kontrolu nad územím. Nespokojenost řady obyvatel Hongkongu s vývojem vyústila v několik bouřlivých protestů. V roce 2014 vypukly nepokoje proti volební reformě schválené centrální vládou v Pekingu a volbu nové správkyně Hongkongu Carrie Lamové v roce 2017 označili prodemokratičtí aktivisté za nesvobodnou. Správce tohoto autonomního území Číny totiž vybírá asi 1200členná volební komise, v níž převažují přívrženci čínské vlády.
